Dodóna (novořecky: Δωδώνη, Dodóny) je obec a centrum správního obvodu na severozápadě Řecka. Ve starověku se zde nacházela slavná svatyně boha Dia s věštírnou. Dodóna se nachází v hornatém kraji Epirus (taktéž Epeiros), 22 km jižně od Ioánniny, v údolí pod horou Tomaros. V roce 2001 žilo v obvodu obce 1790 obyvatel[1]. Správně je obec součástí ioanninské prefektury v kraji Epirus.

Dodóna
Δωδώνη
Antické divadlo v Dodóně
Antické divadlo v Dodóně
Poloha
Souřadnice
StátŘeckoŘecko Řecko
KrajEpirus
Regionální jednotkaJanina
Dodóna
Dodóna
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Diův strom

Historie

editovat

Počátky svatyně v Dodóně sahají až do prehistorických dob. Od 3. tisíciletí př. n. l. zde byla uctívána bohyně Gaia. Atributy této bohyně matky později převzali Zeus a Dioné. Střediskem svatyně byl posvátný Diův dub. Ze šumotu listí tohoto dubu kněží věštili. Na Diovu počest se zde konaly atletické a umělecké soutěže. Epirus (taktéž Epeiros) byl stranou od kulturních center Řecka archaické a klasické doby, a proto měla svatyně i přes své stáří jen lokální význam. Situace se změnila v době helénismu, kdy Dodóna dosáhla vrcholu svého významu. Kolem roku 400 př. n. l. vznikla vedle posvátného stromu i Diova svatyně. Ten se pak ke konci 3. století rozrostl v nevelký, ale architektonicky zajímavý chrámový okrsek. Ve 3. století př. n. l. zde epirský král Pyrrhos nechal vybudovat několik nových chrámů, stadion, správní budovy a místo nechal opevnit s cílem dát svému království významné kulturní centrum. Především však v letech 297-272 př. n. l. vybudoval kolosální divadlo s mocnou opěrnou zdí, s 21 řadami sedadel a nádherným výhledem do kotliny řeky Lúros.  A přestože bylo v roce 219 př. n. l. zcela zničeno, bylo znovu vybudováno. Římský císař Augustus je na začátku našeho letopočtu přeměnil na arénu pro zápasy s divokými zvířaty. Po úpadku Epiru bylo město několikrát vypleněno, ale svatyně fungovala až do 4. století n. l. do nástupu křesťanství.

Památky

editovat

Dodónská věštírna zanikla koncem 4. století našeho letopočtu, v 5.–6. století byla ještě sídlem biskupství, ale poté zdejší sídliště zcela zaniklo. Znovu bylo objeveno až v roce 1875. Nyní zde můžeme znovu obdivovat restaurované divadlo, které každoročně hostí Ioanninský Festival antického dramatu. Na jeho severní straně vede brána k místní akropoli, kde můžeme najít pozůstatky jejich kdysi bytelných zdí. Základy búletéria (radnice) a malého Afroditina chrámu se nacházejí východně od divadla. Nedaleko jsou také skromné pozůstatky Diovy svatyně, kde kdysi stával posvátný dub a věštírna.

Reference

editovat
  1. Základní charakteristika [online]. Ministerstvo vnitra, www.ypes.gr [cit. 2007-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-04. (novořecky) 

Literatura

editovat
  • Ottův slovník naučný, sedmý díl. Vydavatel a nakladatel J.Otto, Praha 1893
  • Řecko, Lonely Planet, nakladatelství Svojtka, 2009
  • Řecko - pevninská část, Průvodce na cesty, nakladatelství freytag@berndt, 2006
  • Řecko, Průvodce do zahraničí, nakladatelství Olympia, 1993

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat