Přeskočit na obsah

Babka (houba): Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m napřímení odkazu
Řádek 63: Řádek 63:
}}</ref>, kterou umocnil konstatováním, že mykologická společnost tuto skutečnost tají, aby dala vydělat krematoriu.<ref name="cr1"/>
}}</ref>, kterou umocnil konstatováním, že mykologická společnost tuto skutečnost tají, aby dala vydělat krematoriu.<ref name="cr1"/>


Téměř o rok později, [[29. červen|29. června]] [[2012]], publikoval několik upravených vět z výše uvedeného pořadu bulvární deník Aha v článku s názvem: ''„Houbaři, pozor na babky. Hrozí z nich rakovina“'' a následně i bulvární deník Blesk. Upravená konstatování, ze kterých již nebyla patrná původní nadsázka, vyvolala vlnu nevole mezi některými mykology a reakci [[Česká mykologická společnost|České mykologické společnosti]].<ref name="cms"/> Ta připomněla, že jde o osobní stanovisko Jiřího Baiera, nikoli samotné společnosti. Dále uvedla, že forma nadsázky je v rozporu s rozporu s názorem a způsobem prezentace společnosti.<ref name="cms"/> K samotným zdravotním důsledkům konzumace babek a přítomnosti mykotoxinů v nedohubu se však nevyjádřila.
Téměř o rok později, [[29. červen|29. června]] [[2012]], publikoval několik upravených vět z výše uvedeného pořadu bulvární deník Aha v článku s názvem: ''„Houbaři, pozor na babky. Hrozí z nich rakovina“'' a následně i bulvární deník Blesk. Upravená konstatování, ze kterých již nebyla patrná původní nadsázka, vyvolala vlnu nevole mezi některými mykology a reakci [[Česká mykologická společnost|České mykologické společnosti]].<ref name="cms"/> Ta připomněla, že jde o osobní stanovisko Jiřího Baiera, nikoli samotné společnosti. Dále uvedla, že forma nadsázky je v rozporu s názorem a způsobem prezentace společnosti.<ref name="cms"/> K samotným zdravotním důsledkům konzumace babek a přítomnosti mykotoxinů v nedohubu se však nevyjádřila.


K tomu se však vyjádřil mykolog [[Jan Borovička]], který některá Baierova tvrzení jako taková zpochybňuje v pořadu Zaostřeno na občana ČR6 dne [[12. červenec|12. července]] [[2012]]. Borovička přesto doporučil:<ref name="cr2"/>
K tomu se však vyjádřil mykolog [[Jan Borovička]], který některá Baierova tvrzení jako taková zpochybňuje v pořadu Zaostřeno na občana ČR6 dne [[12. červenec|12. července]] [[2012]]. Borovička přesto doporučil:<ref name="cr2"/>

Verze z 15. 9. 2012, 11:48

Babka je houbařský termín, který se používá jako synonymické označení hřibu žlutomasého (Xerocomellus chrysenteron), případně k souhrnnému označení blízce příbuzných druhů. Ty původně byly řazené mezi suchohřiby (Xerocomus), ale na základě bližší příbuznosti[1] s hřibem žlutomasým vyčlenil tento okruh druhů mykolog Josef Šutara jako samostatný rod Xerocomellus.[2] V širším slova smyslu jsou mezi houbaři jako babky označované obecně méně kvalitní druhy suchohřibů.[3]

Systematické členění

  • rod Xerocomellus (druhy z okruhu hřibu žlutomasého)[2]
    • hřib červený (Xerocomellus rubellus)
    • hřib Engelův (Xerocomellus engelii)
    • hřib Markův (Xerocomellus marekii)
    • hřib meruňkový (Xerocomellus armeniacus)
      • hřib meruňkový žlutavý (Xerocomellus armeniacus var. luteolus)
    • hřib mokřadní (Xerocomellus ripariellus)
    • hřib sametový (Xerocomellus pruinatus)
    • hřib uťatovýtrusý (Xerocomellus porosporus)
    • hřib žlutomasý (Xerocomellus chrysenteron)

Kauza - jedovatost

Mykolog Jiří Baier v pořadu Zaostřeno na občana ČR6 dne 13. října 2011 poukázal na rizika spojená s konzumací babek v důsledku přítomnosti nižší houby (plísně) nedohubu zlatovýtrusého, který se na jejich plodnicích vyskytuje.[4] Přítomnost nedohubu pomocí stěrů identifikoval na všech testovaných plodnicích bez ohledu na stáří. Ačkoli jsou samotné babky jedlé, vytváří nedohub mykotoxiny, které se v houbě hromadí: „Aby ten nedohub zachvátil celou plodnici babky, tak ji kolonizuje a nakonec je plodnice jedovatá. On je na všech, u malinkých je nákaza na povrchu, ale není ještě průnik do těla houby. Když tu malou vezmete a nakrájíte s ostatními houbami, tak se nedohub rozšíří i na ostatní houby … Je jich tam [toxinů] několik, končí to rakovinou slinivky a zažívacích cest.“[4] Baier podal tuto informaci s určitou porcí nadsázky[5], kterou umocnil konstatováním, že mykologická společnost tuto skutečnost tají, aby dala vydělat krematoriu.[4]

Téměř o rok později, 29. června 2012, publikoval několik upravených vět z výše uvedeného pořadu bulvární deník Aha v článku s názvem: „Houbaři, pozor na babky. Hrozí z nich rakovina“ a následně i bulvární deník Blesk. Upravená konstatování, ze kterých již nebyla patrná původní nadsázka, vyvolala vlnu nevole mezi některými mykology a reakci České mykologické společnosti.[5] Ta připomněla, že jde o osobní stanovisko Jiřího Baiera, nikoli samotné společnosti. Dále uvedla, že forma nadsázky je v rozporu s názorem a způsobem prezentace společnosti.[5] K samotným zdravotním důsledkům konzumace babek a přítomnosti mykotoxinů v nedohubu se však nevyjádřila.

K tomu se však vyjádřil mykolog Jan Borovička, který některá Baierova tvrzení jako taková zpochybňuje v pořadu Zaostřeno na občana ČR6 dne 12. července 2012. Borovička přesto doporučil:[3]

  • nekonzumovat plesnivé i naplesnivělé plodnice (zvýšené riziko sekundární otravy)
  • nepoužívat babky s sušení (případně sušit rychle)

K tématu se dále vyjádřil profesor toxikologie Jiří Patočka, který potvrdil, že nedohub zlatovýtrusý obshuje mykotoxin hypotemicin, který je biologicky aktivní, cytotoxický a jedovatý pro savce.[3] Existuje proto důvodné podezření, že příčinou sekundárních otrav jedlými houbami může být právě hypotemicin.[3] Existuje také hypotetická možnost souvislosti s melanomem - formou rakoviny kůže.[3] Patočka nedoporučuje vyhýbat se babkám zcela, ale:[3]

  • nekonzumovat popraskané plodnice
  • nekonzumovat staré plodnice
  • nesušit babky, aby nedohub neinfikoval i další houby

V potravinářství jsou obecně mykotoxiny považované ze velmi nebezpečné. „Téměř všechny mykotoxiny poškozují játra a ledviny a negativně působí na imunitní systém, některé jsou potenciálně karcinogenní. Příjem určitých mykotoxinů lidmi a zvířaty může vést k poškození jater, trávicího traktu, k rakovině a odumírání svaloviny.“[6]

Reference

  1. ↑ BINDER, Manfred; HIBBETT, David S. Toward a global phylogeny of the Boletales [online]. clarku.edu, 2004 [cit. 2012-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b ŠUTARA, Jiří. Xerocomus s. l. in the light of the present state of knowledge [online]. http://web.natur.cuni.cz, 2008 [cit. 2012-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f VOPÁLENSKÁ, Lucie, Jan Borovička, Jiří Patočka. Občané opět vyrážejí do lesa aneb Houby opředené pověstmi a mýty.. Zaostřeno na občana - Český rozhlas 6 [online]. 2012-07-12 [cit. 2012-09-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c VOPÁLENSKÁ, Lucie, Jiří Baier. Houbaření - česká národní vášeň.. Zaostřeno na občana - Český rozhlas 6 [online]. 2011-10-13 [cit. 2012-09-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c VÍT, Aleš, Jaroslav Landa, Jiří Burel, Petr Pumr. Stanovisko České mykologické společnosti k rozhlasovému vystoupení ing. Jiřího Baiera. Aktuality - Česká mykologická společnost [online]. 2012-06-28 [cit. 2012-09-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ Informační centrum bezpečnosti potravin. Mykotoxiny [online]. agronavigator.cz [cit. 2012-09-13]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Babka_(houba)&oldid=9026932“