Babka (houba)
Babka je houbařský termín, který se používá jako synonymické označení hřibu žlutomasého[1] (Xerocomellus chrysenteron), případně k souhrnnému označení blízce příbuzných druhů. Ty původně byly řazené mezi suchohřiby (Xerocomus), ale na základě bližší příbuznosti[2] s hřibem žlutomasým vyčlenil tento okruh druhů mykolog Josef Šutara jako samostatný rod Xerocomellus.[3] V širším slova smyslu jsou mezi houbaři jako babky označované obecně méně kvalitní druhy suchohřibů.[4]
Systematické členění
- rod Xerocomellus (druhy z okruhu hřibu žlutomasého)[3]
- hřib červený (Xerocomellus rubellus)
- hřib Engelův (Xerocomellus engelii)
- hřib Markův (Xerocomellus marekii)
- hřib meruňkový (Xerocomellus armeniacus)
- hřib meruňkový žlutavý (Xerocomellus armeniacus var. luteolus)
- hřib mokřadní (Xerocomellus ripariellus)
- hřib sametový (Xerocomellus pruinatus)
- hřib uťatovýtrusý (Xerocomellus porosporus)
- hřib žlutomasý (Xerocomellus chrysenteron)
Kauza - jedovatost babek
Mykolog Jiří Baier v pořadu Zaostřeno na občana Českého rozhlasu 6 dne 13. října 2011 poukázal na rizika spojená s konzumací babek v důsledku přítomnosti nižší houby (plísně) nedohubu zlatovýtrusého, který se na jejich plodnicích vyskytuje.[5] Přítomnost nedohubu pomocí stěrů identifikoval na všech testovaných plodnicích bez ohledu na stáří. Ačkoli jsou samotné babky jedlé, vytváří nedohub mykotoxiny, které se v houbě hromadí: „Aby ten nedohub zachvátil celou plodnici babky, tak ji kolonizuje a nakonec je plodnice jedovatá. On je na všech, u malinkých je nákaza na povrchu, ale není ještě průnik do těla houby. Když tu malou vezmete a nakrájíte s ostatními houbami, tak se nedohub rozšíří i na ostatní houby … Je jich tam [toxinů] několik, končí to rakovinou slinivky a zažívacích cest.“[5] Baier podal tuto informaci s určitou porcí nadsázky[6], kterou umocnil konstatováním, že mykologická společnost tuto skutečnost tají, aby dala vydělat krematoriu.[5]
Téměř o rok později, 29. června 2012, publikoval několik upravených vět z výše uvedeného pořadu bulvární deník Aha v článku s názvem: „Houbaři, pozor na babky. Hrozí z nich rakovina“ a následně i bulvární deník Blesk. Upravená konstatování, ze kterých již nebyla patrná původní nadsázka, vyvolala vlnu nevole mezi některými mykology a reakci České mykologické společnosti.[6] Ta připomněla, že jde o osobní stanovisko Jiřího Baiera, nikoli samotné společnosti. Dále uvedla, že forma nadsázky je v rozporu s názorem a způsobem prezentace společnosti.[6] K samotným zdravotním důsledkům konzumace babek a přítomnosti mykotoxinů v nedohubu se však nevyjádřila.
K tomu se však vyjádřil mykolog Jan Borovička, který některá Baierova tvrzení jako taková zpochybňuje v pořadu Zaostřeno na občana ČR6 dne 12. července 2012. Borovička přesto doporučil:[4]
- nekonzumovat plesnivé i naplesnivělé plodnice (zvýšené riziko sekundární otravy)
- nepoužívat babky k sušení (případně sušit rychle)
K tématu se dále vyjádřil profesor toxikologie Jiří Patočka, který potvrdil, že nedohub zlatovýtrusý obsahuje mykotoxin hypotemicin, který je biologicky aktivní, cytotoxický a jedovatý pro savce.[4] Existuje proto důvodné podezření, že příčinou sekundárních otrav jedlými houbami může být právě hypotemicin.[4] Existuje také hypotetická možnost souvislosti s melanomem - formou rakoviny kůže.[4] Patočka nedoporučuje vyhýbat se babkám zcela, ale:[4]
- nekonzumovat popraskané plodnice
- nekonzumovat staré plodnice
- nesušit babky, aby nedohub neinfikoval i další houby
V potravinářství jsou obecně mykotoxiny považované ze velmi nebezpečné. „Téměř všechny mykotoxiny poškozují játra a ledviny a negativně působí na imunitní systém, některé jsou potenciálně karcinogenní. Příjem určitých mykotoxinů lidmi a zvířaty může vést k poškození jater, trávicího traktu, k rakovině a odumírání svaloviny.“[7]
Jiří Baier se k tématu vrátil na žádost Přemka Podlahy v televizním pořadu Receptář odvysílaném 14. října 2012. Uvedl, že jeho konstatování byla upravena bulvárem a nadsázka zůstala některými mykology nepochopena. Připomněl také riziko při sušení babek, kdy se může nedohub přenést na ostatní houby.[8]
Reference
- ↑ PILÁT, Albert. Kapesní atlas hub. Praha: SPN, 1964. 191 s. Kapitola Babka, s. 44.
- ↑ BINDER, Manfred; HIBBETT, David S. Toward a global phylogeny of the Boletales [online]. clarku.edu, 2004 [cit. 2012-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-25. (anglicky)
- ↑ a b ŠUTARA, Jiří. Xerocomus s. l. in the light of the present state of knowledge [online]. http://web.natur.cuni.cz, 2008 [cit. 2012-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f VOPÁLENSKÁ, Lucie, Jan Borovička, Jiří Patočka. Občané opět vyrážejí do lesa aneb Houby opředené pověstmi a mýty.. Zaostřeno na občana - Český rozhlas 6 [online]. 2012-07-12 [cit. 2012-09-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c VOPÁLENSKÁ, Lucie, Jiří Baier. Houbaření - česká národní vášeň.. Zaostřeno na občana - Český rozhlas 6 [online]. 2011-10-13 [cit. 2012-09-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c VÍT, Aleš, Jaroslav Landa, Jiří Burel, Petr Pumr. Stanovisko České mykologické společnosti k rozhlasovému vystoupení ing. Jiřího Baiera. Aktuality - Česká mykologická společnost [online]. 2012-06-28 [cit. 2012-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Informační centrum bezpečnosti potravin. Mykotoxiny [online]. agronavigator.cz [cit. 2012-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. Receptář prima nápadů [online]. 2012-10-14 [cit. 2012-10-14]. Roč. 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-18.
