Šuto Orizari
Šuto Orizari, lidově Šutka, je severní předměstí Skopje.
Šuto Orizari Шуто Оризари | |
---|---|
Mešita Amdi paša | |
Poloha | |
Souřadnice | 42°2′31″ s. š., 21°25′19″ v. d. |
Nadmořská výška | 297 m n. m. |
Stát | Severní Makedonie |
město | Skopje |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 7,48 km² |
Počet obyvatel | 22 017 (2002) |
Hustota zalidnění | 2 943,4 obyv./km² |
Etnické složení | Romové, Albánci, Makedonci |
Náboženské složení | muslimové, pravoslavní |
Správa | |
Starosta | Elvis Bajram |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +389 044 |
Označení vozidel | SK |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Demografie
editovatPodle sčítání z roku 2002 zde žije 22 017 obyvatel, z toho tvoří 79,1 % Romové.[1] Skutečný počet obyvatel se však odhaduje až na dvojnásobek, protože zde žije mnoho lidí nepřihlášených k trvalému pobytu.[2] Šutka je tak označována ze největší romskou osadu v Evropě, kde mají Romové vlastní samosprávu, školu s výukou v romštině i televizní stanici Šutel TV. Nezaměstnanost zde dosahuje více než osmdesáti procent, polovina rodin žije za méně než 50 euro měsíčně.[3]
Název Šuto Orizari bývá překládán jako „chudé rýžoviště“, domy pro Romy se zde začaly stavět po velkém zemětřesení v roce 1963.[4]
Režisér Aleksandar Manić natočil o zdejším životě dokumentární film Kniha rekordů Šutky.[5]
Významné osobnosti
editovatZnámou zdejší rodačkou byla zpěvačka Esma Redžepovová.
Reference
editovat- ↑ Suto Orizari municipality (Opstina Suto Orizari). makedonija.name [online]. [cit. 2016-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Noria Research [online]. [cit. 2016-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-22.
- ↑ Republik Mazedonien. www.pantucek.com [online]. [cit. 2016-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Navýchod.cz - Navýchod - Volby v Šuto Orizari, největší romské obci v Evropě. www.navychod.cz [online]. [cit. 2016-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20.
- ↑ Kniha rekordů Šutky. hrozinky v hořké buchtě našeho života. 2008-03-12. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20. Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine.