Wikipedie

Ahmed III.

osmanský sultán

Ahmed III. (30. či 31. prosince 1673, Dobrič – 1. ledna 1736, Konstantinopol) byl sultánem Osmanské říše v letech 1703–1730. Přibližně druhá půlka jeho panování v letech 1718–1730 bývá v dějinách nazývána Tulipánová éra.

Ahmed III.
Narození30. prosince 1673
Dobrič
Úmrtí1. července 1736 (ve věku 62 let)
Palác Topkapi
PohřbenIstanbul
PotomciMustafa III., Abdulhamid I., Hatice Sultan, Esma Sultan, Ümmügülsüm Sultan, Saliha Sultan, Fatma Sultan (dcera Ahmeda III.), Atike Sultan, Ayşe Sultan, Zeynep Sultan a Zübeyde Sultan
OtecMehmed IV.
MatkaEmetullah Rabia Gülnuş Sultan
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ahmed III.

Počátek vlády

editovat

Ahmed III. udržoval dobré vztahy s Francií zejména z důvodů hrozícího nebezpečí z Ruska, kde v té době vládl car Petr I. Veliký. Poskytl útočiště poraženému švédskému králi Karlu XII. a nechal se jím přesvědčit, aby vyhlásil Rusku válku.

Osmanská vojska poté v letech 1710–1711 dokonce porazila Rusy v Prutském tažení, získala zpět pevnost Azov a táhla k Moskvě. Toto tažení bylo nuceně zastavené vpádem vojsk Safíovců z Persie do Turecka. Tento vpád byl posléze zastaven, nicméně už nebyla síla obnovit válku s Ruskem.

V poslední válce s Benátkami v letech 1714 až 1718 se povedlo vojskům Ahmeda III. získat zpět Peloponéský poloostrov (v té době známý pod jménem Morea).

Co se týče východní Evropy, zde Osmané v Rakousko–turecké válce v letech 1716–1718 utrpěli porážku od habsburských vojsk vedených Evženem Savojským a byli v roce 1718 nuceni uzavřít mír v Požarevaci a vzdát se velké části Srbska a jeho hlavního města Bělehradu.

Období tulipánů

editovat

Od roku 1718 nastalo v Osmanské říši dvanáctileté období relativního klidu. Plně se začaly rozvíjet diplomatické a obchodní vztahy se západní Evropou. V Turecku se pěstovaly hromadně tulipány pro export do Nizozemska, odtud vznikl název „období tulipánů“. Zároveň Ahmed III. zval do Istanbulu významné evropské umělce a architekty s cílem přiblížit Turecko západní Evropě, v té době již vyspělejší.

V této době byl v Istanbulu zaveden do praxe první knihtisk umožňující vydávat publikace v tureckém a arabském písmu.

Ke konci dvacátých let 18. století se však Ahmed III. přestal těšit popularitě u konzervativních janičářských kruhů[1], kteří mu vyčítali spolupráci s (islámsky) nevěřícím křesťanským západem. Mohl za to i velmi okázalý luxusní život Ahmeda a jeho blízkých spoluvládců. Po nečekaném vpádu vojsk z Persie v roce 1730 došlo v Istanbulu k povstání janičářů a Ahmed III. byl nucen popravit své blízké reformní rádce a vzdát se sultánského trůnu ve prospěch svého synovce Mahmuda I. Zemřel v domácím vězení v paláci Topkapi šest let poté.

Rodina a potomstvo

editovat

Ahmed měl celkem 13 konkubín/manželek:

  • Emetullah Kadın (zemřela v roce 1739)
  • Rukiye Kadın
  • Emine Mihrişah Sultan (zemřela v roce 1732)
  • Şermi Kadın (zemřela v roce 1732)
  • Ümmügülsüm Kadın (zemřela v roce 1768)
  • Hatice Kadın (zemřela v roce 1722)
  • Fatma Kadın (zemřela v roce 1732)
  • Emine Muslihe Kadın (zemřela v roce 1750)
  • Hanife Kadın (zemřela v roce 1750)
  • Zeynep Kadın (zemřela v roce 1757)
  • Şahin Kadın (zemřela v roce 1732)
  • Hace Hanım Kadın

Děti

editovat

Ahmed zplodil celkem 45 dětí, z nichž se však dospělosti dožilo pouze 6 synů a 9 dcer;

Synové

editovat
  • Şehzade Mehmed (25. listopadu 1705 – 20. června 1706, pohřben v Nové mešitě);
  • Şehzade Isa (23. února 1706 – 25. května 1706, pohřben v Nové mešitě);
  • Şehzade Ali (18. června 1706 – 12. září 1706, pohřben v Nové mešitě);
  • Şehzade Selim (8. září 1707 – 5. května 1708, pohřben v Nové mešitě);
  • Şehzade Murad (4. února 1708 – 1. dubna 1708, pohřben v Nové mešitě);
  • Şehzade Abdülmelik (12. prosince 1709 – 19. března 1710, pohřben v Nové mešitě);
  • Şehzade Suleiman (25. srpna 1710 – 11. prosince 1732, pohřben v Nové mešitě), matkou byla Mihrişah;
  • Şehzade Mehmed (17. října 1712 – 15. července 1713, pohřben v mešitě Darülhadis);
  • Şehzade Selim (20. dubna 1715 – ?. 1715), dvojče Salihy Sultan, matkou byla Mihrişah
  • Şehzade Mehmed (1. ledna 1717 – 22. prosince 1756, pohřben v Nové mešitě), korunní princ v letech 1754–1756;
  • sultán Mustafa III. (28. ledna 1717 – 21. ledna 1774), matkou byla Mihrişah
  • Şehzade Selim (6. prosince 1718, zemřel hned po narození);
  • Şehzade Bayezid (4. října 1718 – 25. ledna 1771, pohřben v Nové mešitě), korunní princ v letech 1757–1771
  • Şehzade Abdullah (18. prosince 1719 – 19. prosince 1719, pohřben v Nové mešitě);
  • Şehzade Ibrahim (9. ledna 1721 – 5. dubna 1721, pohřben v Nové mešitě);
  • Şehzade Numan (22. února 1723 – 29. prosince 1764, pohřben v Nové mešitě);
  • sultán Abdul Hamid I . (20. března 1725 – 7. dubna 1789), matkou byla Şermi;
  • Şehzade Seyfeddin (3. února 1728 – 1732, pohřben v Nové mešitě v Istanbulu), matkou byla Mihrişah;

Dcery

editovat
  • Fatma Sultan (22. září 1704 – 4. ledna 1733, pohřbena v Nové mešitě), matkou byla Emetullah;
  • Hatice Sultan (21. ledna 1707 – 8. prosince 1708, pohřbena v Nové mešitě);
  • Rukiye Sultan (2. května 1707 – 4. května 1708, pohřbena v Nové mešitě);
  • Ümmügülsüm Sultan (7. února 1708 – 1732, pohřbena v Nové mešitě), dvojče Zeynep
  • Zeynep Sultan (7. února 1708 – 5. října 1708, pohřbena v Nové mešitě), dvojče Ümmügülsüm;
  • Zeynep Sultan (5. ledna 1710 – 1. srpna 1710, pohřbena v Nové mešitě);
  • Hatice Sultan (4. října 1710 – 1738, pohřbena v Nové mešitě), matkou byla Rukiye;
  • Atike Sultan (29. března 1712 – 2. dubna 1738, pohřbena v Nové mešitě);
  • Rukiye Sultan (7. března 1712 – 28. října 1714, pohřbena v Nové mešitě);
  • Zeynep Sultan (8. dubna 1714 – 1715, pohřbena v mešitě Darülhadis);
  • Zeynep Sultan (1715 – 25. března 1774, pohřbena ve své vlastní mešitě);
  • Saliha Sultan (20. dubna 1715 – 11. října 1778, pohřbena na Eyüpském hřbitově), dvojče Selima, matko byla Hace Hanım;
  • Ayşe Sultan (24. listopadu 1718 – 3. října 1776, pohřbena v Nové mešitě), with Muslihe;
  • Ümmüseleme Sultan (? – 1718, pohřbena v Nové mešitě);
  • Hatice Sultan (19. listopadu 1719 –2. srpna 1720, pohřbena v Nové mešitě);
  • Reyhane Sultan (? – 12. prosince 1719, pohřbena v Nové mešitě);
  • Emetullah Sultan (23. prosince 1719 – 5. února1720, pohřbena v Nové mešitě);
  • Rukiye Sultan (? – 20. ledna 1720, pohřbena v Nové mešitě);
  • Emetullah Sultan (29. září 1723 – 28. července 1724, pohřbena v Nové mešitě);
  • Naile Sultan (15. února 1725 – 10. prosince 1726, pohřbena v Nové mešitě);
  • Nazife Sultan (31. května 1725, zemřela hned po narození);
  • Esma Sultan (14. března 1726 – 13. srpna 1788), matkou byla Hanife;
  • Sabiha Sultan (26. listopadu 1726 – 3. prosince 1726, pohřbena v Nové mešitě);
  • Rebia Sultan (28. října 1727 – 4. dubna 1728, pohřbena v Nové mešitě);
  • Zübeyde Sultan (29. března 1728 – 4. června 1756), matkou byla Muslihe;
  • Ümmüseleme Sultan (zemřela v roce 1732);
  • Emine Sultan (zemřela v roce 1732);

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ahmed III na anglické Wikipedii.

  1. ↑ RISTOVSKI, Blaže. Makedonska enciklopedija A-Ľ. Skopje: MANU, 2009. ISBN 978-608-203-023-4. S. 103. (makedonština) 

Externí odkazy

editovat
Předchůdce:
Mustafa II. 		  Osmanský sultán
1703–1730 		  Nástupce:
Mahmud I.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ahmed_III.&oldid=23623464“