Ahmed Sékou Touré
Ahmed Sékou Touré (9. ledna 1922, Faranah, Francouzská západní Afrika – 26. března 1984, Cleveland, Spojené státy americké) byl prvním guinejským prezidentem.
Ahmed Sékou Touré | |
---|---|
Návštěva ve Spojených státech amerických. (1982) | |
1. Prezident Guineje | |
Ve funkci: 2. října 1958 – 26. března 1984 | |
Nástupce | Lansana Conté |
Stranická příslušnost | |
Členství | Parti Démocratique de Guinée- Rassemblement Démocratique Africain |
Narození | 9. leden 1922 Faranah Francouzská západní Afrika |
Úmrtí | 26. březen 1984 Cleveland, Ohio, USA |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Místo pohřbení | Grand Mosque of Conakry |
Partner(ka) | Margueritte Colleová |
Profese | politik |
Náboženství | muslimské |
Ocenění | Národní řád za zásluhy velkokříž Řádu čestné legie Řád společníků O. R. Tamba Řád Bílého lva Řád hvězdy Rumunské socialistické republiky … více na Wikidatech |
Commons | Ahmed Sékou Touré |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jednalo se vůbec o prvního státníka frankofonní Afriky, kterému se podařilo získat nezávislost na Francii, a to v roce 1958. Kvůli svému ostře protidegaullovskému kurzu byl odstřižen od jakékoli francouzské pomoci a přimkl se k socialistickému táboru. Zprvu spravoval téměř všechna klíčová ministerstva sám (obrana, vnitro, zahraničí), postupně je však předával svým věrným a ponechal si jen prezidentský post. Země se propadala do víru chudoby a korupce, přesto jisté úspěchy zaznamenala alfabetizační kampaň.
Kvůli velkému počtu pokusů svrhnout ho či zabít (i tajnou Salazarovou státní policií, kvůli jeho podpoře dekolonizačních hnutí v tehdy portugalské Guineji-Bissau) se stal paranoidním a autokratickým. Domnělí i skuteční političtí odpůrci, pokud nestačili včas emigrovat, "zmizeli" nebo byli hromadně pozavíráni. Přesto, anebo právě proto však zůstal prezidentem až do své relativně předčasné smrti v roce 1984. Za jeho vlády navázala Guinea vynikající styky s Československem, avšak ke vstupu do ČR občané Gunei vízum potřebují.[1]
V říjnu 2021, u příležitosti 50. výročí masakru v říjnu 1971, požádali příbuzní 70 Guinejců popravených za režimu Sékou Touré prezidenta Mamady Doumbouyu o rehabilitaci a důstojný pohřeb obětí.
Reference
editovat- ↑ Státy s vízovou povinností | Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. www.mzv.cz [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ahmed Sékou Touré na Wikimedia Commons