Alfa buňka

Alfa buňka (A buňka) je endokrinní buňka nacházející se ve slinivce břišní. Jedná se o jeden z buněčných typů, které tvoří Langerhansovy ostrůvky. Produkuje hormon glukagon jako odpověď na nízkou hladinu glukózy v krvi.

Langerhansův ostrůvek - jádra zbarvena modře, inzulín beta buněk zbarven zeleně, glukagon alfa buněk zbarven červeně

Produkce glukagonu v Langerhansově ostrůvku

Histologie

Alfa buňky mají v cytoplazmě jemná oválná granula (alfa-granula), která měří přibližně 0,3 μm a pod elektronovým mikroskopem mají silně elektronově denzní střed a světlejší okraj. Tato kulatá granula jsou na povrchu obalena membránou a jsou značně osmiofilní (vážou osmium). Lze je impregnovat solemi stříbra. Ve světelném mikroskopu se od ostatních epitelových buněk pankreatu liší tím, že se granula barví azokarmínem červeně. V cytoplazmě nalezneme mitochondrie protáhlého tvaru, jaderný chromatin tvoří jemná granula.

A buňky se nalézají na vnějším okraji ostrůvku a tvoří zhruba 20 % buněk v ostrůvku. (Zadní lalok slinivky nese méně než 0,5 %. Ocas, tělo a přední část hlavy, které pocházejí z embryonálního zadního pupenu, obsahují asi 20 % A buněk.)

Funkce

Glukagon

Podrobnější informace naleznete v článku glukagon.

Hlavní funkcí alfa buněk je produkce peptidického hormonu glukagonu, který při poklesu hladiny glukózy v krvi spouští v jaterních buňkách glukoneogenezi (tvorbu glukózy) a glykogenolýzu (rozklad zásobního polysacharidu glykogenu). Glukagon je v alfa buňkách syntetizován jako prekurzor proglukagon, který dává kromě glukagonu vzniknout i dalším peptidům, z nichž některé se podílejí na regulaci produkce dalších ostrůvkových buněk.

Inzulín a somatostatin inhibují produkci A buněk. K potlačení sekrece vede také kyselina γ-aminomáselná, která se vytváří v B buňkách, a vysoká hladina mastných kyselin v krvi. Produkci stimuluje velká část aminokyselin, katecholaminy, střevní hormony a glukokortikoidy.

Patologie

Glukagonomy

Glukagonomy (nádory alfa buněk) jsou spojeny se syndromy mírného diabetu, nekrotizující migrující zarudlé vyrážky, chudokrevnosti, žilní trombózy a závažných infekcí. Jsou vzácné, představují asi 1 % funkčních nádorů ostrůvkových buněk, a vyskytují se mezi 40. a 70. rokem života s nepatrnou převahou u žen. Dvě třetiny symptomatických glukagonomů jsou maligní.

Funkční glukagonomy jsou obvykle velké a rozšiřují se do okolních struktur. Mikroskopicky zaujímají trámčité a pevné vzory stejně jako insulinomy. Nádorové buňky obsahují glukagon a pod elektronovým mikroskopem je možno spatřit charakteristické granule alfa buněk. U pacientů s nádorem alfa buněk je hladina glukagonu v plazmě zvýšená až 30krát oproti normálu.