Argentinosaurus
Argentinosaurus („Argentinský ještěr“) je rod obřího titanosaurního sauropodního dinosaura, objeveného na území Argentiny.
Argentinosaurus Stratigrafický výskyt: Svrchní křída (asi před 96 až 94 miliony let) | |
---|---|
Argentinosaurus huinculensis, rekonstrukce kostry. | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | sauropodomorfové (Sauropodomorpha) |
Infrařád | sauropodi (Sauropoda) |
Čeleď | titanosaurovití (Titanosauridae) |
Rod | Argentinosaurus |
Typový druh | |
A. huinculensis Bonaparte & Coria, 1993 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Význam
editovatArgentinosaurus je jedním z největších dosud objevených sauropodních dinosaurů, a tím i největších dnes známých suchozemských živočichů v historii života na Zemi.[1] Tento kolos žil zhruba uprostřed křídové periody, asi před 96 až 94 miliony let na území dnešní argentinské Patagonie (provincie Neuquén). Fosilie tohoto titanosaura byly objeveny roku 1987 v sedimentech geologického souvrství Huincul (odtud druhové jméno dinosaura), jejich vykopávky proběhly v letech 1987 až 1989[2] a formálně byly popsány roku 1993 argentinskými paleontology José F. Bonapartem a Rodolfem Coríou.[3]
V březnu roku 2022 byl oznámen objev možných dalších fosilií rodu Argentinosaurus v argentinské Patagonii, není ale jisté, zda se skutečně jedná o zkameněliny právě tohoto sauropoda.[4]
Rozměry
editovatDochovala se jen neúplná a fragmentární kostra, i tak jsou ale jednotlivé dochované kosti obrovských rozměrů. Pažní kost (humerus) byla dlouhá celých 181 cm, holenní kost (tibia) 155 cm a některé obratle jsou téměř 1,5 m dlouhé. Z těchto rozměrů vědci spočítali pravděpodobnou hmotnost tohoto dinosaura na přibližných 73 tun[5], přičemž horní limit by mohl být až kolem 96,4 tuny.[6][7] To z argentinosaura činí zatím největšího známého suchozemského živočicha všech dob.[8] Stehenní kost tohoto sauropoda by v kompletním stavu měřila na výšku asi 2,5 metru.[9]
Dříve se předpokládalo, že délka argentinosaura mohla dosáhnout 35 až 40 metrů, v roce 2004 byl publikován novější odhad délky, přisuzující tomuto rodu "pouze" 22–26 metrů. Dnes se předpokládá délka okolo 36,6 metru.[10] Argentinosaurus je dnes obecně považován za největšího dobře známého sauropodního dinosaura[11]. Většími živočichy, které s jistotou známe, jsou tak pouze mořští kytovci, jako je největší žijící velryba plejtvák obrovský.[12] Podle jiných odhadů byl argentinosaurus dlouhý asi rovných 30 metrů a vážil přes 50 metrických tun.[13] Vzhledem k nekompletnosti fosilního materiálu tohoto obřího sauropoda jsou však jakékoliv přesnější odhady velikosti prozatím nemožné.[14]
V roce 2019 odhadl americký badatel Gregory S. Paul podrobným rozborem a zhodnocením dosud využitých metod stanovování objemu a hmotnosti těla různých sauropodů celkovou tělesnou hmotnost argentinosaura na 65 až 75 (později pak 79) metrických tun.[15] To z tohoto argentinského titanosaura činí největšího známého suchozemského živočicha vůbec.[16][17][18]
Vědecká studie publikovaná v září roku 2020 klade argentinosaurovi hmotnost (dle dvou základních metod odhadu) v rozmezí 75 077 až 94 717 kilogramů.[19] Průměrná hmotnost a zároveň jakýsi nejpřesnější dosud získaný odhad hmotnosti tohoto dinosaura činí asi 85 000 kg. Byl tedy těžší než například dopravní letadlo Boeing 737.[20]
Ještě větší sauropodi?
editovatExistují však jisté indicie v podobě obrovitých izolovaných kostí o ještě větších dinosaurech než byl Argentinosaurus, ty se však ztratily nebo o jejich příslušnosti panují dohady (viz Amphicoelias či Bruhathkayosaurus, jehož pozůstatky mohou být zkamenělým kmenem stromu). Zhruba stejně velký byl i Patagotitan, jehož objev byl v médiích oznámen roku 2014 a oficiální popis vyšel roku 2017. Důvody gigantismu těchto obřích dinosaurů jsou zkoumány již po desetiletí. Pravděpodobně se jedná o kombinaci anatomických, fyziologických a ekologických faktorů, které z titanosaurních sauropodů učinily největší suchozemské živočichy všech dob.[21]
Podobně velký mohl být také obří titanosaurní sauropod ze souvrství Candeleros, jehož objev byl oznámen v lednu roku 2021.[22]
Paleoekologie
editovatJe možné, že tito obří sauropodi byli loveni jednotlivci nebo i celými smečkami gigantických argentinských teropodů z čeledi Carcharodontosauridae, jako byli Mapusaurus roseae nebo Meraxes gigas (žijící ve stejných ekosystémech). Vědecká studie z roku 2013 vychází z využití pokročilého počítačového 3D modelování a určuje rychlost chůze argentinosaura asi na 8 km/h.[23] Dospělí a plně dorostlí argentinosauři patrně nebyli schopni rychlého pohybu a rychlost jejich chůze byla limitována biomechanickými omezeními.
Zajímavou otázkou je množství vyžadované potravy a také objem vyprodukovaného trusu u takto velkých sauropodů. Podle poučených odhadů a porovnáním se současnými slony (pro jedince argentinosaura o stanovené hmotnosti 73 tun) měli tito gigantičtí sauropodi produkovat asi 400 kg trusu denně.[24]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ https://veda.instory.cz/1420-giganticti-dinosauri-byli-delsi-nez-plejtvak-obrovsky-a-vazili-jako-cele-stado-slonu.html
- ↑ https://www.lmneuquen.com/a-treinta-anos-del-hallazgo-del-dino-gigante-huincul-n622077
- ↑ Bonaparte J., Coria R. (1993). "Un nuevo y gigantesco sauropodo titanosaurio de la Formacion Rio Limay (Albiano-Cenomaniano) de la Provincia del Neuquen, Argentina". Ameghiniana (španělsky). 30 (3): 271–282.
- ↑ https://viapais.com.ar/neuquen/encontraron-restos-de-un-dinosaurio-que-vivio-hace-millones-de-anos-en-neuquen/
- ↑ Mazzetta, G. V.; P. Christiansen; R. A. Farina (2004). "Giants and bizarres: body size of some southern South American Cretaceous dinosaurs". Historical Biology. 16 (2–4): 71–83. doi:10.1080/08912960410001715132
- ↑ González Riga, Bernardo J.; Lamanna, Matthew C.; Ortiz David, Leonardo D.; Calvo, Jorge O.; Coria, Juan P. (2016). "A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot". Scientific Reports. 6: 19165. doi:10.1038/srep19165
- ↑ Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
- ↑ Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full
- ↑ https://reporterpremium.cz/a/pCRLn/dinosauri-svet-roste-kazdy-rok-o-padesat-novych-druhu
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-14.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Byl větší argentinosaurus nebo plejtvák obrovský?. OSEL.cz [online]. 6. října 2015. Dostupné online. (česky)
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 206 (anglicky)
- ↑ https://equatorialminnesota.blogspot.com/2018/08/your-friends-titanosaurs-3-andesaurus-antarctosaurus-argentinosaurus.html
- ↑ https://www.newsweek.com/titanosaur-75-tonnes-biggest-dinosaur-scientist-1511222
- ↑ Paul, Gregory S. (2019). Determining the largest known land animal: A critical comparison of differing methods for restoring the volume and mass of extinct animals. Annals of Carnegie Museum. 85 (4): 335-358.
- ↑ Larramendi, A.; Paul, G. S.; Hsu, S.-y. (2020). A review and reappraisal of the specific gravities of present and past multicellular organisms, with an emphasis on tetrapods. Anatomical Record. 304 (9): 1833-1888.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Kolik vážil největší známý dinosaurus?. OSEL.cz [online]. 16. ledna 2020. Dostupné online. (česky)
- ↑ Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non-avian dinosaurs. Biological Reviews. doi: 10.1111/brv.12638
- ↑ SOCHA, Vladimír. Argentinosaurus byl těžší než Boeing 737. OSEL.cz [online]. 10. listopadu 2020. Dostupné online. (česky)
- ↑ https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-dinosauri-velikost-velci-nejvetsi.A190913_104555_veda_mla
- ↑ Rozhovor o obřím sauropodovi s Vladimírem Sochou na ČT 24 (česky)
- ↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-20.
- ↑ https://svpow.com/2018/05/25/how-much-poop-did-argentinosaurus-produce-in-a-day/
Literatura
editovat- Paul, Gregory S. (1997). "Dinosaur models: the good, the bad, and using them to estimate the mass of dinosaurs". Wolberg, D. L.; Stump, E.; Rosenberg, G. D. DinoFest International Proceedings: 129–154, The Academy of Natural Sciences.
- Carpenter, Kenneth (2006). "Biggest of the Big: A Critical Re-Evaluation of the Mega-Sauropod Amphicoelias fragillimus Cope, 1878". Foster, John R.; Lucas, Spencer G. Paleontology and Geology of the Upper Jurassic Morrison Formation 36: 131–138, New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin.
- Mazzetta, Gerardo V.; Christiansen, Per; Fariña, Richard A. (2004). "Giants and Bizarres: Body Size of Some Southern South American Cretaceous Dinosaurs". Historical Biology 65: 1–13. doi:10.1080/08912960410001715132.
- Sellers, W. I.; Margetts, L.; Coria, R. A. B.; Manning, P. L. (2013). Carrier, David, ed. "March of the Titans: The Locomotor Capabilities of Sauropod Dinosaurs". PLoS ONE. 8 (10): e78733. doi:10.1371/journal.pone.0078733
Česká literatura
editovat- SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, str. 20.
Externí odkazy
editovat- Galerie Argentinosaurus na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Argentinosaurus na Wikimedia Commons
- Článek o argentinosaurovi na webu DinosaurusBlog Archivováno 28. 12. 2017 na Wayback Machine. (česky)
- Rekonstrukce a snímek obratle (anglicky)
- SOCHA, Vladimír. Nejdelší obratlovec všech dob?. OSEL.cz [online]. 15. listopadu 2018. Dostupné online. (česky)