Berbeři
Berbeři (berbersky ⵉⵎⴰⵣⵉⵖⵏ Imaziɣen, j.č.: ⴰⵎⴰⵣⵉⵖ Amaziɣ/Amazigh) je souhrnné označení pro africké národy v severní Africe. Jejich předkové obývali souvislý pás území od Kanárských ostrovů přes Maroko až k údolí Nilu v Egyptě. Už ve starověku vybudovali transsaharský obchodní systém, který se opíral o karavanní cesty, ksary a kasby.
Poměr stran: 2:3
Jazyky
editovatHistoricky Berbeři mluví berberskými jazyky.[1]
Dějiny
editovatV 7. století vlivem arabské migrace a v 11. století po vpádu beduínů byli zatlačeni do hornatého vnitrozemí a saharských oáz.
Berbeři dnes žijí především v Maroku, Alžírsku, Tunisku, Mali a Nigeru; malé berberské enklávy jsou také v Libyi a Egyptě (oáza Síwa).
Náboženství
editovatTradiční berberské náboženství je starobylý systém zahrnující rozličné lokální náboženské kulty, víru v množství božstev i kult předků (rovněž víru v posmrtný život). Objevuje se uctívání Slunce i Měsíce (zde patrně vliv egyptského náboženství[pozn. 1]). V pozdějším vývoji je doložen vliv punského náboženství, židovství, iberské mytologie a helénských náboženství.
Archeologické výzkumy dokazují zajímavou kulturu pohřbívání: Těla zemřelých byla natírána okrem, někteří byli uloženi se skořápkami pštrosích vajec, někdy i se šperky a zbraněmi. Těla se do hrobky ukládala v prenatální poloze lidského plodu. Některé berberské skupiny své mrtvé mumifikovaly, a to zejména klany obývající Kanárské ostrovy, ovšem nálezy jsou i z pevniny. Zatím nejstarší mumie připisovaná tehdejším Berberům je mumie objevená v Libyi profesorem Fabriziem Morim z University of Rome v roce 1958. Nález je datován přibližně do roku 3500 př. n. l.
Kult předků, doložený už Hérodotem obsahuje uctívání zemřelých jako božstev, při nich přísahali, s nimi se radili. Zemřelý sloužil také jako orákulum: Po vyslovení prosby přespal tázající se v hrobce, kde ve snu očekával předkovu odpověď. Kult předků zahrnoval rovněž kult významných náčelníků a panovníků. Hrobky panovníků patří mezi nejhodnotnější památky starověkých Berberů. Z původně jednoduchých hrobek se později v případě významných lidí staly velké pyramidální hrobky výšky až 30 metrů.
Doložena je rovněž víra v posmrtný život.
V mýtech se vyskytují také obři.
V berberském panteonu se objevuje také Baal, Anat a Tanit. Celkově se tak jedná o komplex náboženských systémů.
V moderní době je většina Berberů muslimského vyznání, existuje rovněž křesťanská menšina. Kult předků je však nadále spojujícím prvkem.[1]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Zde především převzaté a pozměněné kulty Isis, Set, Amona a Amunet.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Berbeři na Wikimedia Commons
