Wikipedie

Církevní restituce v Česku

Církevní restituce je v České republice vžité označení pro vracení části majetku, který byl znárodněn některým církvím a náboženským společnostem socialistickým režimem v Československu. Na základě politické dohody má být část majetku vydávána jinému právnímu subjektu téže církve nebo jiným církvím či náboženským společnostem, než kterým byl zabaven. Konec vyplácení ročních náhrad církvím skončí v roce 2043, tedy po 30 letech.

Památkově chráněný Křižovnický dvůr ve Slivenci je jedním z objektů, který má být vrácen. Po čtyřiceti letech užívání státním statkem a dvaceti pěti letech ve vlastnictví Pozemkového fondu je zchátralý a prodělal mnoho necitlivých zásahů. Řád křižovníků s červenou hvězdou v něm plánoval zřídit hospic. Restituci dlouhodobě podporuje slivenecká starostka Jana Plamínková, městská část i památkáři.[1]

Zestátňování církevního majetku

editovat

Na území Československa byl majetek církvím odebírán v několika vlnách, nejprve za josefínských reforem, poté za pozemkové reformy za první Československé republiky a poté po 2. světové válce, zejména po únoru 1948.

Církve, v největší míře římskokatolická, přišly po válce a roce 1948 asi o 2 500 budov, 175 tisíc hektarů lesa a 25 tisíc hektarů orné půdy. Stát se náhradou za výnosy z tohoto majetku zavázal zákonem a začal hradit platy, sociální zabezpečení a penze duchovních a kněží některých církví, náklady na provoz a údržbu znárodněného majetku církví, a to ze zdrojů státního rozpočtu – dle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností.

Již Josef II., nástupce své matky císařovny Marie Terezie, znárodnil nevyužívaný majetek církví. Josef II. však nebyl jediným panovníkem, který vystupoval proti římskokatolické církvi. Např. během Velké francouzské revoluce se proti ŘK církvi obrátil hněv lidu a vůdců revoluce, bylo zkonfiskováno církevní jmění, zrušeny kláštery a vyhnáno na 70 000 kněží.[2] Již v květnu 1781 Josef II. zakázal klášterům přijímat novice a řeholníky cizího původu vykázal ze země. V roce 1782 Josef II. zrušil přes 700 klášterů, které nesloužily potřebám lidu (nezabývaly se vyučováním, nepěstovaly vědu, nepečovaly o nemocné). Spolu s kláštery došlo postupně k rušení i náboženských bratrstev, literátských sborů a velkého množství kostelů a kaplí. Zvlášť velký počet zrušených kostelů a kaplí byl v Praze (mj. i kaple Betlémská). Majetek římskokatolické církve v Českých zemí pocházel především z darů panovníků, šlechty a méně též poddaných, ve středověku též vybíráním za odpustky, výběrem desátků od poddaných, do roku 1848 také formou bezúplatné robotní povinnosti poddaných na majetku církevních vrchností a zřídka také konfiskacemi majetku nepohodlných, odsouzených při církevních soudech, či inkvizicích. Ostatní církve (husitská, židovské obce ad.) většinu svého majetku získaly zpravidla koupí z příspěvků věřících, výstavbou apod.

Výčtový zákon

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Zákon o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého.

Až po listopadu 1989 se začalo řešit, jak tuto situaci napravit. 19. července 1990 byl přijat tzv. výčtový zákon[3][4], účinný ode dne svého schválení, který církvím navrátil skoro 200 budov, hlavně kláštery a řeholní domy. Legislativním nedopatřením byla budova Nové scény Národního divadla v roce 1990 předána řádu svaté Voršily, ten ji poté prodal společnosti Themos.[5]

Byl připravován i zákon o úplné restituci, ale ten nakonec těsně neprošel. Přitom s takovým zákonem počítaly i jiné právní předpisy, např. zákon o půdě, který blokoval převod původně církevního majetku do doby, než bude zákon o církevní restituci přijat.[6] Například v Červené Řečici tak byly blokovány tři čtvrtiny území obce, tj. téměř všechny nezastavěné pozemky kolem obce a bývalý arcibiskupský zámek v jejím centru.[7]

Politické návrhy řešení

editovat

Úplnou odluku státu a církve v České republice si podle průzkumů přála většina občanů ČR, kraje, obce i registrované církve.[8][9][10] Přes četná jednání, trvající od Sametové revoluce v roce 1989, nedošlo až do 1. ledna 2013 k žádnému systémovému kroku k uskutečnění snahy o úplné odloučení církví a státu v České republice. Ve věci majetkového vypořádání patřilo ČR k posledním evropským zemím.[11][12][13]

Otázce církevních restitucí se věnovala např. vláda Miloše Zemana, která navrhla vytvoření fondu, do nějž by se zabavený majetek převedl a z jehož výnosů by se hradil církevní provoz. Takové řešení ale nakonec přijato nebylo. Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické připravila návrh,[14] 168 miliard, ale splácení bylo nevýhodné a částka nebyla pro opozici přijatelná.[15] Druhá vláda Mirka Topolánka sice schválila návrh, podle kterého by se církvím vrátila jen třetina majetku, zbylé dvě třetiny byly nahrazeny finanční částkou ve výši 83 miliard korun, vyplácenou po dobu 60 let, ale tento návrh neprošel Poslaneckou sněmovnou. Po určitých koaličních neshodách další návrh schválila vláda Petra Nečase. Církvím by mělo být vráceno 56 % jejich bývalého majetku, především zemědělské pozemky, a zbytek by měl být opět nahrazen finanční částkou ve výši 59 miliard korun,[16] splácenou po dobu 30 let. V důsledku takto provedené církevní restituce by též mělo dojít k postupnému zastavení financování církví ze státního rozpočtu.[17]

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi

editovat

Po různých problémech ve Sněmovně, Senátu, a vrácení zákona prezidentem, byly církevní restituce nakonec napodruhé schváleny poslaneckou sněmovnou 8. listopadu 2012.[18] Prezident Václav Klaus 22. listopadu 2012 schválený zákon nepodepsal, ani nevetoval, a tak od roku 2013 vstoupil v účinnost.[19][20] Církvím má být navrácen majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun a dále jim má být během 30 let postupně vyplaceno cca 59 miliard korun jako náhrada za majetek, jenž nemůže nebo z různých důvodů nebude vrácen.[21]

Podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, vládou předloženého Poslanecké sněmovně 18. ledna 2012 a schváleného dne 8. listopadu 2012, bude vracen tzv. původní majetek, který církvím, náboženským společnostem a církevním právnickým osobám dříve patřil a o který v důsledku majetkových křivd v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 přišly. Povinnými subjekty, jež mají především zemědělský majetek vydávat, jsou Pozemkový fond České republiky, Lesy České republiky a příslušné státní organizace, pokud daný původní majetek spravují. Majetek ve vlastnictví soukromých osob být navrácen nemůže, stejně jako majetek ve vlastnictví státu, který však byl mezitím zastavěn, který je na území vojenských újezdů, národních parků a národních přírodních rezervací nebo který např. slouží k plnění úkolů bezpečnostních sborů či je potřebný pro dopravní či technickou infrastrukturu. Zákon se též nevztahuje na katedrálu sv. Víta na Pražském hradě. Vrácení má probíhat na základě výzvy k vrácení konkrétní věci (především nemovité, ale i movité) vůči povinnému subjektu, doložení jejího dřívějšího vlastnictví ze strany žadatele, tedy církve či náboženské společnosti, stejně jako doložení majetkové křivdy, kvůli níž o danou věc žadatel přišel. V takovém případě pak má o vrácení uzavřít povinný subjekt s žadatelem dohodu, v případě zemědělských nemovitostí podmíněnou souhlasem pozemkového úřadu, pokud by k dohodě nedošlo, může se žadatel obrátit na soud. Výzvu k vrácení bylo možné uplatnit nejpozději do jednoho roku od nabytí účinnosti předloženého zákona, jinak nárok na vrácení zanikl.

Kromě vracení konkrétních věcí má navíc dojít na základě tzv. smluv o vypořádání mezi státem a jednotlivými církvemi či náboženskými společnostmi k pravidelnému, třicetiletému vyplácení finančních náhrad, jejichž celková výše je určena návrhem zákona. Nejvyšší náhrady jsou u Římskokatolické církve ve výši celkem 47,2 miliard Kč, u Církve československé husitské ve výši 3,1 miliardy Kč a u Českobratrské církve evangelické ve výši 2,3 miliardy Kč. Naplněním těchto smluv pak dojde k úplnému vypořádání všech nároků na původní církevní majetek. Návrh zákona také počítá s tím, že po dvou letech od jeho účinnosti bude zrušena veškerá blokace původního majetku, stanovená zákonem o půdě (§ 29) a jeho vlastníci tak s ním už budou moci volně nakládat. Kromě toho má být také postupně snižován státní příspěvek na provoz církví a náboženských společností, až po 17 letech stát přestane provoz církví financovat úplně a tím dojde k definitivní odluce církve od státu. V lednu 2019 byl přijat návrh novely poslanců KSČM, podle které by se náhrady církvím danily (resp. byl zrušen bod stanovující, že nejsou předmětem daně ani poplatku).[22][23]

Ústavní stížnosti

editovat

Na projednávání zákona o církevních restitucích byly podány dvě ústavní stížnosti, obě poslanci za Věci veřejné.

V prvním případě – v září 2012 – podal stížnost poslanec Michal Babák, kterému vadilo, že mu předsedkyně Sněmovny při jeho projevu v červenci 2012 odebrala slovo, čímž se podle Babáka dopustila zásahu do svobodné soutěže politických sil. Žádal, aby byl zákon vrácen zpět do 2. čtení (Babákův projev byl přerušen ve 3. čtení).[24] Ústavní soud tuto stížnost zamítl jakožto nepřípustnou.[25]

Druhou stížnost podaly Věci veřejné dne 4. ledna 2013.[26] Stížnost se týkala jednak toho, že zákon byl schválen během přestávky na jednání poslaneckého klubu, jednak toho, že podle Věcí veřejných bude majetek vracen podle netransparentních parametrů a porušuje Listinu základních práv a svobod. Zároveň s touto stížností podaly stížnost na minimální počet poslanců, kteří stížnost na zrušení zákona mohou podle zákona o Ústavním soudu podat. Kvóta 41 poslanců jim přijde diskriminační, ale bez jejího snížení byla jejich stížnost neplatná.[27] Ústavní soud stížnost ale právě z důvodu malého počtu poslanců, kteří ji jako skupina společně podali, zamítl. Předseda strany Radek John prohlásil, že Věci veřejné budou hledat podporu pro další ústavní stížnost u senátorů.[28]

Ústavní soud 3. června 2013 nálezem sp. zn. Pl. ÚS 10/13 (soudcem zpravodajem byl Stanislav Balík, nález pak vyšel ve Sbírce zákonů pod č. 177/2013) odmítl ústavní stížnost senátorů, přitom shledal jako protiústavní pouze jediné ustanovení zákona, a to v § 5 písm. i) zákona, v němž se mezi skutečnostmi, které se považují za majetkovou křivdu, mimo jiné uvádí znárodnění nebo vyvlastnění majetku bez vyplacení spravedlivé náhrady. Plénum Ústavního soudu dospělo k závěru, že je nezbytné v tomto ustanovení zrušit slovo „spravedlivé“, neboť v kontextu celé věci není zřejmé, jaká výše náhrady by byla považována za spravedlivou a podle jakých měřítek.[29][30]

Stanovené podíly církví

editovat

Církve od státu mohou podle zákona dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Budou muset ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi nástupem komunistů k moci 25. února 1948 a 1. lednem 1990.[31]

  • Stát vyplatí náhradu za 44 % majetku v držení obcí, krajů nebo soukromníků, finanční formou – ve výši 59 mld. Kč v průběhu 30 let, tedy téměř 2 miliardy ročně. Stát nebude platit z této roční sumy úrok, ale připočte se k ní míra inflace.

Podle předběžných prognóz by celkový objem finančních prostředků se započtením pravděpodobného vývoje inflace v České republice do roku 2043 mohl pro církve znamenat přísun kolem 96 mld. korun.

Rozdělení částky 59 miliard korun mezi církve
(zaokrouhlené na nejbližší vyšší desetinné číslo, v poslední kolonce je přibližný podíl z celku)

církev počet členů částka procenta
Církev adventistů sedmého dne 9 757 0,52 miliardy Kč ≤1,0 %
Apoštolská církev 7 318 1,1 miliardy Kč 1,9 %
Bratrská jednota baptistů 3 622 - ČSÚ 2001 0,23 miliardy Kč vyrovnání odmítla, ≤0,0 %
Církev bratrská 10 872 0,76 miliardy 1,3 %
Církev československá husitská 39 229 - ČSÚ 2011 3,1 miliardy Kč 5,3 %
Českobratrská církev evangelická 51 858 - ČSÚ 2011 2,3 miliardy Kč 3,9 %
Evangelická církev augsburského vyznání v České republice 8 162 0,12 miliardy Kč ≤1,0 %
Evangelická církev metodistická 1 952 0,37 miliardy Kč ≤1,0 %
Federace židovských obcí v České republice 3 000 registrovaných - fzo.cz 0,27 miliardy Kč ≤1,0 %
Jednota bratrská 2 156 0,60 miliardy Kč 1,0 %
Luterská evangelická církev a. v. v České republice 2 591 0,11 miliardy Kč ≤1,0 %
Náboženská společnost českých unitářů 155 0,04 miliardy Kč ≤1,0 %
Pravoslavná církev v českých zemích 20 533 - ČSÚ 2011 1,2 miliardy Kč 2,0 %
Církev řeckokatolická 9 927 0,30 miliardy Kč ≤1,0 %
Církev římskokatolická 1 082 463 - ČSÚ 2011 47,2 miliard Kč 80 %
Slezská církev evangelická augsburského vyznání 8 158 - ČSÚ 2011 0,65 miliardy Kč 1,1 %
Starokatolická církev v České republice 1 736 0,27 miliardy Kč ≤1,0 %
Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 16 764 0,9 miliardy Kč nemají placené duchovní ≤0,0 %
  • Stát vrátí 56 % majetku naturálně
  • Stát bude první 3 roky přispívat z rozpočtu na mzdy duchovních a administrativy těchto církví plnou částkou jako doposud, tedy 1,5 mld. korun ročně. Většina těchto peněz jde na platy duchovních, pouze 6,5 % na provozní náklady a opravy církevního majetku. Od 4. roku se částka každoročně sníží o 5 %.
  • K úplné majetkové odluce mezi zúčastněnými církvemi a státem v České republice dojde v roce 2030, tedy po 17 letech. Konec vyplácení ročních náhrad za nevydané nemovitosti skončí v roce 2043, tedy po 30 letech.

Zhruba je možné říci, že římskokatolická církev by měla dostat 99 % finančních náhrad, protože jí bylo zabaveno zdaleka nejvíc pozemků. Ale části finančních náhrad se zřekla ve prospěch menších církví. Proto dostane jen 80 % a zbylých 20 % si rozdělí menší církve. Takto dostanou náhradu i některé církve, kterým stát nic nezabavil.

Vývoj po vstupu zákona o majetkovém vyrovnání v účinnost

editovat

Bratrská jednota baptistů nakonec majetkové vyrovnání odmítla a nebude od státu nic požadovat.[32][33] BJB se tak zařadila mezi menšinu registrovaných i neregistrovaných církví a náboženských společností působících na území České republiky, jež nechtějí mít podíl ze zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.[34][35][36] Majetkové a finanční vyrovnání se tak poté týká 16 církví a náboženských společností.[37] Od roku 2005 dostává Bratrská jednota baptistů od státu dotace na provoz.[38]

Ve snaze fakticky snížit objem restituční finanční náhrady byl přijat zákon č. 125/2019 Sb., jímž bylo zrušeno osvobození finanční náhrady od daně z příjmů. Návrh předložili poslanci KSČM, která jím podmínila podporu vlády Andreje Babiše.[39] Zákon měl vstoupit v účinnost 1. ledna 2020. Ústavní soud však nálezem sp. zn. Pl. ÚS 5/19 ze dne 1. října 2019 zdanění finančních náhrad zrušil.[40]

Kritika restituování

editovat

V souvislosti s restitucemi majetku a finančním odškodněním několika církví a náboženských společnosti v České republice se v médiích i jinde objevuje velké množství dohadů, spekulací i otázek ohledně spornosti existence nároků či reálného uplatnění restituování v praxi a zamezení možných chyb či neoprávněných ztrát veřejného majetku.

Jedním ze sporných bodů je samotná existence nároků církví.

Další kritika v souvislosti s církevními restitucemi naráží na možnost, že by mohla být restituována i některá církev, přestože takový majetek nebo finance ji odňaty nebyly. V této souvislosti byla zmíněna např. Českobratrská církev evangelická, která má třetí nejvyšší nárok na odškodnění za znárodňování v období komunistických vlád v Československu, a údajně o takové vrácení ani nežádá.[41] Tomu ovšem má být předejito jasným paragrafem Zákona o církevních restitucích, který nařizuje, že vlastnická práva v období mezi 25. 2. 1948 a 1. 1. 1990 musí žadatelé prokazovat. Tento paragraf se ale týká jen žádostí o navrácení majetku. Finanční náhrada církvím je stanovena v zákoně bez ohledu na konkrétní žádosti o navrácení majetku.

Dále existuje podezření, že by u některých církví mohlo dojít až k absurdně vysokým náhradám, jako jsou desítky tisíc Kč na každého člena církve. Takovým případem by údajně mohla být Náboženská společnost českých unitářů, kde kritikové odhadují restituční nárok 232 tisíc Kč na člena.[42]

Kritika se vztahuje také na to, že církve, především pak Římskokatolická církev bude moci získat v České republice ohromnou moc a bohatství, přestože má jen 10% podporu veřejnosti a ostatní církve dohromady 2 % (jedná se o data ze Sčítání lidu 2011, ještě v roce 2001 se přitom k církvím hlásilo přes 32 procent obyvatel a před dvěma desetiletími takřka 44 procent),[43] čímž se místo míněné sekularizace a dokončení odluky státu a církve dosáhne toho, že církve budou svým vlivem zasahovat do politiky a veřejného dění ještě více než v současnosti, a financování veřejně prospěšných církevních institucí by ještě navíc mohlo zůstat stále na bedrech státu.[44][45]

Kritikové též poukazují na zkušenosti z restituování církevního majetku z jiných zemí, především však ze sousedního Polska a Slovenska, kde ke kýženému cíli restituování, sekularizaci a odluce státu a církve, nedošlo. Spíše naopak.[46][47][48] Navíc v zahraničí došlo k navrácení menšího majetku. V Polsku v přepočtu 30 miliard korun,[49] tedy méně než tisíc Kč na obyvatele (návrh v ČR počítá s částkou přes 10 tisíc Kč na občana). V Maďarsku bude celkem vydán majetek za 175 miliard forintů[50] (tedy odpovídající 15 miliardám Kč a tedy přibližně 1,5 tisíc Kč na obyvatele).

Velmi kriticky vidí zákon o církevních restitucích, tak jak byl projednáván a schválen parlamentem, i někteří křesťané.[51][52][53]

Kritici namítají, že zpráva od Ernst & Young, kterou zainteresované církve používají jako výrazný argument pro legitimitu restitucí, ve skutečnosti neposuzovala nárok jako takový, natož jeho výši, ale spíše coby kvalitativní metodický komentář. Firma Ernst & Young uvádí, že nezkoumala podklady („Neprováděli jsme účetní či statutární audit, marketingová, věcná ani jiná přezkoumání podkladů, které nám byly předány ze strany Objednatele...“) a šlo jen o posouzení kvalitativní a nikoli kvantitativní.[54]

Výsledky ČSÚ ukazují na značné nadhodnocení majetku.[55] Právníci poukazují na možnost, že sporné záležitosti skončí soudním řízením a ta se potáhnou řadu let.[56]

Reakce na kritiku

editovat

Představitelka České biskupské konference M. Vývodová shrnula obvyklé námitky a označila je za „mýty“[57][58]

Ústavní soud dospěl k závěru, že církevní subjekty byly skutečnými vlastníky majetku. Přestože bylo vlastnické právo omezeno, nikdy nepřestal tento majetek patřit církevním subjektům.[59]

Ústavní soud ohledně výše finanční náhrady zdůraznil, že se nemůže zabývat každým pozemkem a jeho oceněním. Výměra původního majetku nevykazuje znaky libovůle či omylu zákonodárce, nýbrž má rozumnou a přiměřenou vazbu na dostupné historické údaje.

Ústavní soud pak neshledal neústavnost ani v právní úpravě smluv mezi státem a dotčenými církvemi.[60]

Římskokatolická církev se zřekla 19 % finanční náhrady (z 99 na 80 %) ve prospěch menších církví. Proto finanční náhradu také dostanou církve, které u nás začaly působit až po roce 1948 a kterým stát nic nezabavil.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Ve Slivenci už desítky let chátrá bývalý křížovnický dvůr, ČT24, 25. 10. 2008
  2. ↑ dějepis.com. www.dejepis.com [online]. [cit. 2017-07-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ Zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého – dostupný online
  4. ↑ Zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, ve znění zákona č. 338/1991 Sb.
  5. ↑ Národní divadlo za 290 milionů vydražilo budovu ztracenou nedopatřením v restitucích. Peníze divadlu poskytne stát. Hospodářské noviny [online]. 2016-05-12 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
  7. ↑ Nevyřešené církevní restituce ohrožují rozvoj obcí, ČT24, 9. 8. 2012, kat
  8. ↑ Církevní restituce, sen českých sekularistů, www.christnet.cz, Vít Luštinec, 14. 2. 2012
  9. ↑ Restituce umožní církvím postavit se na vlastní nohy Archivováno 16. 8. 2012 na Wayback Machine., www.eurozpravy.cz, Tereza Kurfiřtová, 14. 6. 2012
  10. ↑ Církevní restituce prošly ve sněmovně do třetího čtení, www.čt24.cz, 6. 6. 2012
  11. ↑ Nové církevní restituce působí na Slovensku spory, 4. 3. 2002, www.christnet.cz, Česká tisková kancelář
  12. ↑ Varování z Francie: Česká církev bude nejbohatší na světě. U nás je chudá, ParlamentniListy.cz, 11. 9. 2012, Hans Štembera
  13. ↑ Církevní restituce. Je Česko poslední v Evropě?, Euroskop.cz, 15. 8. 2012, Kateřina Hamplová
  14. ↑ http://www.mkcr.cz/assets/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/majetkove-narovnani/05-Studie-VSE.ppt Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. - VŠE: Odpovědi na otázky Dočasné komise PSP ČR pro řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi
  15. ↑ https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cirkevni-restituce-skoncily-v-komisi-krachem-rozhodl-opet-hlas-tlusteho.A090326_150636_domaci_adb - Církevní restituce skončily v komisi krachem, rozhodl opět hlas Tlustého
  16. ↑ Církevní vyrovnání může vyjít až na 96 miliard, viz rámeček ’Rozdělení částky 59 miliard korun mezi církve’, které církve z restitucí chtějí získat majetek a v jaké hodnotě, www.ct24.cz, 3. 10. 2011
  17. ↑ VV opět otočily. Pomohly schválit církevní zákon ve vládě, viz rámeček ’Církevní restituce stát řeší již 20 let’, www.lidovky.cz, 11. 1. 2012
  18. ↑ Církevní restituce schváleny, zbývá podpis Klause- www.christnet.cz, 8. 11. 2012
  19. ↑ Církevní restituce jsou definitivně schválené, Klaus je nechal projít, iDNES.cz
  20. ↑ Dokonáno jest. Klaus nechal projít církevní restituce, ČT24.cz — Česká televize
  21. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/238845-jedny-z-prvnich-pozemku-se-cirkvim-vrati-na-kromerizsku/, 20. 8. 2013.
  22. ↑ Sněmovní tisk č. 38 v archivu 8. volebního období Poslanecké sněmovny PČR
  23. ↑ Záznam o 36. hlasování 26. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20190123a23. ledna 2019, Novela z. o majetkovém vyrovnání s církvemi.
  24. ↑ Babák: Němcová mi vypnula mikrofon, restituce se nemohou projednávat [online]. Lidovky.cz [cit. 2013-01-04]. Dostupné online. 
  25. ↑ Ústavní soud odmítl Babákovu stížnost na vypnutý mikrofon [online]. Lidovky.cz [cit. 2013-01-04]. Dostupné online. 
  26. ↑ Věci Veřejné podaly ústavní stížnost na církevní restituce [online]. Lidovky.cz [cit. 2013-01-04]. Dostupné online. 
  27. ↑ VV žádají Ústavní soud: odložte účinnost zákona o církevních restitucích [online]. Věci veřejné. Dostupné online. 
  28. ↑ ÚS nevyslyšel hlasy VV, na zrušení církevních restitucí jich bylo málo [online]. ČT24 [cit. 2013-01-18]. Dostupné online. 
  29. ↑ Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 10/13
  30. ↑ Nález Ústavního soudu č. 177/2013 Sb.
  31. ↑ http://www.mkcr.cz/assets/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/majetkove-narovnani/Zakon-c--428_2012-Sb--o-majetkovem-vyrovnani-s-cirkvemi-a-nabozenskymi-spolecnostmi-_1.pdf Archivováno 4. 10. 2013 na Wayback Machine. (zákon vydaný 5. 12. 2012)
  32. ↑ Baptisté potvrdili, že v rámci restitucí nebudou chtít peníze od státu, Novinky.cz
  33. ↑ Když nevyjdeme s penězi od věřících, najdeme si práci, říká předseda baptistů, Novinky.cz
  34. ↑ Církve a náboženské společnosti | Ministerstvo kultury. www.mkcr.cz [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  35. ↑ Majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi | Ministerstvo kultury. www.mkcr.cz [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-27. 
  36. ↑ Financování církví a náboženských společností | Ministerstvo kultury. www.mkcr.cz [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-14. 
  37. ↑ Nečas podepsal s církvemi smlouvy o restitucích, Novinky.cz
  38. ↑ Výroční zpráva Ministerstva kultury za rok 2005, Výroční zpráva Ministerstva kultury za rok 2005
  39. ↑ https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/babis-zdaneni-cirkevnich-restituci-kscm.A180604_093215_domaci_kop
  40. ↑ https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zrusil-zdaneni-cirkevnich-restituci/
  41. ↑ Evangelický farář: Restituce jsou divné. Nám vrací miliardy a nevíme za co
  42. ↑ Kontrasty: Restituční kuriozita – Náboženská společnost českých unitářů
  43. ↑ Milan Krajča (KSČM): K zápasu o tzv. církevní restituce
  44. ↑ K církevním restitucím – poučení ze Slovenska, www.osel.cz
  45. ↑ Mapa církvemi požadovaného majetku – plocha pozemků. cirkevrestituce.cz [online]. [cit. 2012-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-18. 
  46. ↑ Církevní restituce, jak to bylo na Slovensku?. www.literarninoviny.cz [online]. [cit. 2013-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-17. 
  47. ↑ Nové církevní restituce působí na Slovensku spory, ChristNet.cz
  48. ↑ Církevní restituce. Je Česko poslední v Evropě?
  49. ↑ Poláci začali s církevními restitucemi už v roce 1989. Provází je korupce, Zprávy.rozhlas.cz
  50. ↑ http://www.mkcr.cz/assets/ministerstvo/knihovna/sbornik-2korekt.pdf Archivováno 17. 12. 2013 na Wayback Machine. Náboženství a veřejná moc v zemích Evropské unie
  51. ↑ Petice: Křesťané proti zákonu o církevním majetku
  52. ↑ Vznikla výzva proti církevním restitucím, tentokrát křesťanská
  53. ↑ Křesťané proti zákonu o církevním majetku
  54. ↑ - Kvalitativní komentář algoritmu užitého ze strany církví a náboženských společností pro odhad hodnoty zabaveného církevního majetku., web PSP 8. října 2008
  55. ↑ http://www.novinky.cz/domaci/368668-cirkevni-majetek-byl-pro-restituce-vyrazne-nadhodnocen-potvrdili-statistici.html - Církevní majetek byl pro restituce výrazně nadhodnocen, potvrdili statistici
  56. ↑ Právní prostor: Naturální restituce církevního majetku: aktuální stav a výhled do budoucnosti
  57. ↑ Církve a stát: desatero mýtů a fakta, www.cirkevnimajetek.cz, ČBK, Ekumenická rada církví, Federace židovských obcí, Monika Vývodová, 28. 8. 2012
  58. ↑ CÍRKEVNÍ RESTITUCE: Mýty a fakta, Neviditelný pes - server Lidovky.cz, David Ondrejkovič, 21. 8. 2012
  59. ↑ Tisková zpráva Ústavního soudu. www.usoud.cz [online]. [cit. 2013-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-25. 
  60. ↑ Uzavřené smlouvy o vypořádání s církvemi. www.mkcr.cz [online]. [cit. 2013-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-14. 

Literatura

editovat
  • KŘÍŽ, Jakub; VALEŠ, Václav. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013. 405 s. ISBN 978-80-7400-472-8. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat

Faktické odkazy

editovat
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu. Přidejte prosím doplňující informace a upravte je do podoby standardních citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.

neutrální

editovat

negativní pohled na restituce

editovat
pozitivní pohled na restituce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Církevní_restituce_v_Česku&oldid=24410064“