Wikipedie

Chřibská

město v okrese Děčín v Ústeckém kraji
Možná hledáte: ulici Chřibská v Praze.

Chřibská (německy Kreibitz) je město v okrese Děčín, v Lužických horách, ve Šluknovském výběžku, na okraji Národního parku České Švýcarsko. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Chřibská
Náměstí v Chřibské s kostelem sv. Jiří
Náměstí v Chřibské s kostelem sv. Jiří
Znak města ChřibskáVlajka města Chřibská
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecVarnsdorf
Obec s rozšířenou působnostíVarnsdorf
(správní obvod)
OkresDěčín
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°51′48″ s. š., 14°28′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 341 (2024)[1]
Rozloha15,96 km²[2]
Nadmořská výška387 m n. m.
PSČ407 44
Počet domů467 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduChřibská č. p. 197
407 44 Chřibská
ou.chribska@volny.cz
StarostaIng.Jan Machač
Oficiální web: www.chribska.cz
Chřibská na mapě
Chřibská
Chřibská
Další údaje
Kód obce562530
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Poloha

editovat
 
Historické podstávkové domky podél říčky Chřibské Kamenice

Město Chřibská je součástí Mikroregionu Tolštejn. Rozkládá se podél toku říčky Chřibské Kamenice v délce téměř pěti kilometrů v jednom z údolí Lužických hor na jižním okraji Šluknovského výběžku. Severně od města se vypíná pověstmi opředená hora Spravedlnost (něm. Iricht), kde až do roku 1579 bylo popraviště. Jihovýchodním směrem od části Horní Chřibská se nachází Chřibská přehrada.

Sousedními obcemi sídla jsou Kytlice, Doubice, Jetřichovice, Krásná Lípa, Kunratice, Česká Kamenice a Rybniště.

Členění

editovat

Město tvoří části Dolní Chřibská (něm. Niederkreibitz), Chřibská (Kreibitz), Horní Chřibská (Oberkreibitz) a Krásné Pole (Schönfeld), které na sebe bezprostředně navazují.[4] Naproti tomu nedaleká Nová Chřibská, ležící východně, není součástí Chřibské, ale patří k obci Rybniště, stejně jako nádraží Chřibská, nacházející se v osadě Nový Semerink v lesích asi dva kilometry od Horní Chřibské. Chřibskou protéká říčka Chřibská Kamenice. Jihovýchodně nad městem se nachází (v katastrálním území Rybniště při hranici Horní Chřibské) Chřibská přehrada.

Historie

editovat

Chřibská vznikla jako ves lánového typu, budovy jsou rozmístěné v úzkém pruhu podél Chřibské Kamenice. Vznikla původně jako slovanské

 
Historická radnice na náměstí

sídliště v kotlině, kterou procházela obchodní stezka z Čech do Lužice.

Nejstarší písemná zmínka o obci coby farní vsi pochází z roku 1352.[5] Ještě starší historii města naznačuje kámen nesoucí letopočet 1144, nalezen byl při přestavbě kostela.

Ves náležela k Tolštejnskému panství a roku 1428 přešla do držení rodu děčínských Vartenberků. V té době v Chřibské existovala nejstarší sklářská huť v celém středoevropském regionu, která podle zápisů v dvorských deskách existovala již v letech 1426 a 1428.[6] Nejstarší zápis o ní v knize města je z roku 1514, kdy patřila Veitu Friedrichovi, který byl zároveň městským šoltysem. Hovoří se v ní o tom, že huť je v provozu již přes 100 let, tj. musela existovat již v roce 1414.[6] Po dobu trvání hutě v Chřibské zde působila řada sklářských mistrů, zejména rodina Friedrichů. Jednu dobu byla huť majetkem firmy Mayer a syn. Později byla obec známa také výrobou skleněných harmonik.

Roku 1614 přešla obec do vlastnictví šlechtického rodu Kinských se sídlem v České Kamenici. V roce 1570 získala Chřibská městská práva.

Po druhé světové válce se stala součástí podniků Borské sklo, resp. Crystalex Nový Bor.[6] Vyrábělo se tu nejprve zelené lesní sklo, potom surovina pro broušení, rytí a malování. Huť vyráběla až do roku 2007, kdy její provoz z ekonomických důvodů skončil.[6] Areál hutě si následně mezi sebe rozdělilo několik soukromých firem, které zde podnikají v oborech, jež nemají již žádnou spojitost se sklem.[6]

V roce 1869 žilo v chřibském údolí celkem 5777 obyvatel, což je nejvyšší počet, který byl kdy zaznamenán.

Většina obyvatel byla německé národnosti, po odsunu došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel. Nově příchozí čeští podnikatelé často vyváželi vybavení německých provozů z pohraničí a ukončovali výrobu, což způsobilo další úbytek obyvatel. Bylo zbouráno několik domů, včetně některých na náměstí.[7]

Po roce 1989 docházelo k postupné obnově.

Od 10. října 2006 je Chřibská opět městem.[8]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 478 obyvatel (z toho 668 mužů), z nichž bylo 54 Čechoslováků, 1 399 Němců, jeden Žid a 24 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, jedenáct lidí bylo evangelíky, dvanáct patřilo k izraelské církvi, devět k nezjišťovaným církvím a jeden člověk byl bez vyznání.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 600 obyvatel: sedmdesát Čechoslováků, 1 525 Němců, jednoho Žida a čtyři cizince. Kromě římskokatolické většiny ve vsi žilo dvanáct evangelíků, dva členové církve československé, jedenáct židů, dvanáct členů nezjišťovaných církví (z toho jedenáct lidí u starokatolické církve) a čtyřicet lidí bez vyznání.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Chřibská[11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 921 1 919 1 728 1 749 1 710 1 478 1 600 547 648 692 801 702 702 686
Domy 242 251 253 269 272 273 287 264 421 148 137 128 147 158
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Dolní Chřibská, Horní Chřibská a Krásné Pole.

Doprava

editovat

Chřibskou protíná silnice II/263 z České Kamenice do Rybniště. Nejbližší železniční tratí je trať Děčín – Benešov nad Ploučnicí – Rumburk, zastávka Chřibská je však od centra obce vzdálená téměř 4 km pěšky a přes 5 km automobilem. O něco bližší je nádraží v Rybništi, odkud navíc vychází trať do Varnsdorfu. V Chřibské denně zastavuje 6 párů osobních vlaků v přibližně dvouhodinovém taktu na trase Děčín – Dolní Poustevna, rychlíky a některé osobní vlaky zastávku projíždějí, ale zastavují v Rybništi. Rybniště navíc obsluhuje 8 párů vlaků do Liberce.

Významní rodáci

editovat

Pamětihodnosti

editovat
 
Kostel svatého Jiří
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chřibské.

Galerie

editovat
  •  
    Nábřeží Chřibské Kamenice západně od náměstí
  •  
    Nábřeží Chřibské Kamenice
  •  
    Ambit kostela Sv. Jiří s barokní kaplí z roku 1762

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ http://www.uir.cz/casti-obce-obec/562530/Obec-Chribska
  5. ↑ Registra decimarum papalium 77 decan. Lyppensis
  6. ↑ a b c d e VANŽURA, Alexandr. Chřibská sklárna oslaví 600. narozeniny, sklo již ale nedělá [online]. decinsky.denik.cz, 2014-07-17 [cit. 2016-09-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.chribska.cz [online]. [cit. 2010-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-31. 
  8. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 204. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 391. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 368, 369. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 285. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chřibská&oldid=24157146“