Dům U Dvou slunců
Dům U Dvou slunců je řadový měšťanský dvojdům čp. 233/III na pražské Malé Straně, stojí na jižní straně Nerudovy ulice, dvorem a zadním traktem sahá do Janské ulice. Má orientační číslo 47. Dům je od roku 1958 zapsán do státního seznamu chráněných nemovitých památek.[1] stejně jako celé historické centrum.[2] V domě žil v letech 1845–1857 Jan Neruda.[3] V přízemí se nachází stylový hostinec U dvou slunců.
Dům U Dvou slunců | |
---|---|
dům U Dvou slunců v roce 2007 | |
Základní informace | |
Sloh | renesance a baroko |
Přestavba | kolem 1600, 1673-1690 |
Poloha | |
Adresa | 118 00 Praha 1 Malá Strana, Malá Strana, Česko |
Ulice | Nerudova |
Souřadnice | 50°5′18,52″ s. š., 14°23′50″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 44441/1-682 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie a popis
editovatMěstiště tohoto domu bylo ve středověku volným prostranstvím před Strahovskou branou na trase Královské cesty k Pražskému hradu. Základy a obvodové zdivo renesanční stavby s bosovaným portálem hlavního průčelí náležely k domu ze začátku 17. století, kdy byly spojeny dva dosud samostatné domy. K roku 1614 renesanční dům patřil manželce rytíře Bohuslava Hrobčického staršího z Hrobčic, který byl za účast na stavovském povstání roku 1621 odsouzen ke ztrátě veškerého jmění. Po třicetileté válce dům kolem roku 1650 vlastnil pekař Jan Toma, který již užíval domovní znamení U Dvou slunců.[4] Mezi lety 1673–1690 cena nemovitosti výrazně vzrostla přestavbou renesanční stavby na barokní dům se dvěma volutovými štíty v průčelí. Z této doby pochází kamenné a štukové domovní znamení v podobě kartuše lemované akantovými ratolestmi, se dvěma slunečními kotouči s lidskou tváří, s christogramem IHS a nahoře s hlavičkou andílka. Mezi vlastníky domu se zde vystřídaly dvě generace dvorních zlatníků z rodu Diesbachů a Leopold Lichtenschopf. V polovině 19. století byla ještě na místě terasové zahrádky provedena přístavba dvorního traktu domu do Janské ulice.[5]
Pobyty rodiny Nerudových
editovat- Básník, prozaik a novinář Jan Neruda žil v tomto domě společně s otcem Antonínem Nerudou a matkou Barborou.[6] V přízemí rodina obývala malou světnici s oknem do dvora, místnost byla oddělena přepážkou od jejich krámku s tabákem s dveřmi do ulice. Na fasádu prvního patra domu byla vsazena a 29. září 1895 slavnostně odhalena
- bronzová pamětní deska s reliéfní postavou slovanského pěvce Lumíra, držícího lipovou ratolest a znakový štít s trojúhelníkem svobodného zednářství, k němuž se Neruda hlásil. Text: „JAN NERUDA/zde žil a svou literární činnost započal. /1834–1891.“ Reliéf podle návrhu malíře Viktora Olivy vymodeloval Vincenc Rupert Smolík a odlil František Houdek. Deska je přes 2 metry vysoká a překrývá celé okno domu. Hlavním řečníkem slavnosti byl básník Adolf Heyduk, tímto obřadem se také změnil název ulice z Ostruhové na Nerudovu.[7]
- Další domy v Nerudově ulici, spojené s básníkem: V letech 1839–1841 žila rodina Antonína Nerudy v domě U Osla v kolébce, Nerudova 244/25 (i Jánský vršek 8), vlastnila tam hokynářství, které inspirovalo k povídce Týden v tichém domě. Dále to byl dům U Tří černých orlů, Nerudova 225/44, kam se Neruda přestěhoval po otcově smrti v roce 1857.[8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ dům U Dvou slunců - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Historické centrum Prahy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- ↑ U dvou slunců. Královská cesta [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-24.
- ↑ LÍVA Václav, Berní rula 3. Pražská města. Praha 1949, s. 181.
- ↑ VLČEK, Pavcel a kol.: Umělecké památky Prahy, Malá Strana. Praha 1998. s. 336.
- ↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 419, obraz 8: Neruda Anton [online]. Praha: Národní archiv [cit. 2020-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Místo, kde žil Jan Neruda - dům U dvou slunců. Rádio DAB Praha [online]. 2018-05-18 [cit. 2020-07-13]. Dostupné online.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 1111 památek a zajímavostí Prahy. Praha: Kartografie 350 s. ISBN 80-7011-612-9. S. 49 a 51.
Literatura
editovat- RUTH, Ferdinand: Kronika královské Prahy II. Praha 1905, s. 783.
- VLČEK Pavel a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy, Malá Strana. Academia Praha 1998, s. 336-337.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu dům U Dvou slunců na Wikimedia Commons