Dolnoslezské vojvodství
Dolnoslezské vojvodství (polsky Województwo dolnośląskie) je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na jihozápadě země u hranic s Českou republikou a Německem. Patří k němu většina historického Dolního Slezska (ale nikoli celé) a také bývalé Kladské hrabství i polská část Horní Lužice. Hlavním městem je Vratislav. Území je současně regionem soudržnosti NUTS-2.
| Dolnoslezské vojvodství Województwo dolnośląskie | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Vratislav |
| Status | Vojvodství |
| Souřadnice | 51°5′ s. š., 16°23′ v. d. |
| Rozloha | 19 946,7 km² |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 962 651 (2021[1]) |
| Hustota zalidnění | 98,4 obyv./km² |
| Jazyk | polština |
| Národnostní složení | Poláci: 97,1 %;[2] Ukrajinci, Lemkové a další |
| Správa regionu | |
| Stát |  Polsko |
| Druh celku | vojvodství |
| Podřízené celky | Okresy • městské: 4 • venkovské: 26 Gminy • městské: 35 • městsko-vesnické: 57 • vesnické: 77 |
| Vznik | 1. ledna 1999 |
| Vojvoda | Maciej Mirosław Awiżeń |
| Maršálek | Paweł Gancarz |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | PL-02 |
| NUTS | PL51 |
| Označení vozidel | D |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
Dolnoslezské vojvodství vzniklo v současné podobě při reformě administrativního dělení Polska v roce 1998, která zavedla šestnáct „velkých“ samosprávných vojvodství namísto 49 „malých“ existujících od roku 1975. Bylo vytvořeno z území dřívějších vojvodství Jelenohorského, Lehnického, Valbřišského a Vratislavského a také malé části Lešenského (okres Góra) a Kališského (oblast Sycówa). Jeho hranice do značné míry odpovídají hranicím Vratislavského vojvodství z let 1950–1975 – oproti němu k dnešnímu Dolnoslezskému patří navíc okres Hlohov.
Dříve bylo území dnešního vojvodství součástí pruské provincie Slezsko, případně v letech 1919–1938 a 1941–1945 vyčleněné provincie Dolní Slezsko, s výjimkou města Bogatynia (Rychnov) a okolních obcí, které historicky patřily k Sasku. Sasko-slezskou hranicí tvořila řeka Witka. Provincie Slezsko vznikla v roce 1815 a byla k ní tehdy připojena území, která se předtím ke Slezsku nepočítala: Kladské hrabství odtržené roku 1742 od Čech a část Horní Lužice. Původně se západní hranice Slezska opírala o Kwisu, města jako Lubáň, Węgliniec a Zhořelec jsou historicky lužická.
Symboly vojvodství
editovatVlajka
editovatVlajka Dolnoslezského vojvodství je tvořena žlutým listem o poměru stran 5:8. Uprostřed listu je černá slezská orlice ze znaku vojvodství. Orlice je vysoká 7/10 a široká 3/5 šířky listu.
Znak
editovatZnak Dolnoslezského vojvodství je tvořen slezskou orlicí na žlutém štítu.
Geografie a ekonomika
editovatDolnoslezské vojvodství má rozlohu 19 946,70 km². S necelými tři miliony obyvatel je pátým nejlidnatějším polským vojvodstvím (po Mazovském, Slezském, Velkopolském a Malopolském).
Nachází se na jihozápadě Polska a sousedí:
- na jihu s Libereckým, Královéhradeckým, Pardubickým a Olomouckým krajem v České republice, délka hranice je 410,8 km;
- na západě se spolkovou zemí Sasko v Německu, délka hranice je 76 km;
- na severozápadě s Lubušským vojvodstvím, délka hranice 224,4 km;
- na severovýchodě s Velkopolským vojvodstvím, délka hranice je 218,4 km;
- na východě s Opolským vojvodstvím, délka hranice je 193,7 km;
Jižní hranice má obzvlášť nepravidelný průběh kvůli kladskému a bogatyňskému výběžku.
Z hlediska geomorfologického členění se severovýchodní část vojvodství i s Vratislaví rozkládá ve Slezské nížině (Nizina Śląska), severozápadní ve Slezsko-lužické nížině (Nizina Śląsko-Łużycka) a úplně nejsevernější spadá do oblastí (podsoustav) Třebnický val (Wał Trzebnicki) a Miliczsko-hlohovská sníženina (Obniżenie Milicko-Głogowskie), jež jsou také součástí Středopolských nížin. Jižní část je naopak hornaté povahy, patří k Orlické a Krkonošské oblasti v rámci Krkonošsko-jesenické subprovincie. V Polsku je dodnes pro tyto celky zažitý společný název Sudety.
Nejvyšším vrcholem Dolnoslezského vojvodství je Sněžka (1603 m n. m.), druhé místo zaujímá Králický Sněžník (1423 m n. m.). Výraznou krajinnou dominantu mimo hlavní pohoří představuje Ślęża (718 m n. m.). Vojvodství se může pochlubit dvěma národními parky – Krkonošský a Stolové hory – a dvanácti chráněnými krajinnými oblastmi, mezi nimiž Údolí Barycze je s rozlohou 863,37 km² největší v Polsku. 98,9 % území patří k povodí Odry (výjimku tvoří horní toky Divoké Orlice a Jizery). Největším přírodní jezerem je Kunickie poblíž Lehnice, největší přehradní vodní nádrží Mietkowská jihozápadně od Vratislavi. Na severu se nacházejí Miliczské rybníky, největší rybniční soustava v Polsku.
V jižní horské části vojvodství hraje velkou roli cestovní ruch a lázeňství. Hojně navštěvovaná je i Vratislav (5 milionů turistů v roce 2016).[3] Na seznam světového dědictví UNESCO byly zapsány Hala století ve Vratislavi a kostely míru v Jaworu i Svídnici.
Míra urbanizace v roce 2020 byla 68,18 %, třetí nejvyšší v Polsku.[4] Krkonošsko-jesenické podhůří patří mezi nejstarší průmyslové oblasti střední Evropy, historicky byl jeho rozvoj spjat mj. s textilní výrobou a těžbou černého uhlí (Valbřich, Nowa Ruda). V moderní době má největší hospodářský význam Dolnoslezská měďařská pánev (Dolnośląskie Zagłębie Miedziowe) soustředěná kolem Lehnice, Hlohova a Lubinu, kde působí podnik KGHM Polska Miedź. Důl a elektrárna Turów leží na území Dolnoslezského vojvodství v bogatyňském výběžku.
Území Dolního Slezska mělo historicky jednu z nejhustších železničních síti v Evropě, která v důsledku zanedbávání a plošného rušení tratí na přelomu 20. a 21. století značně prořídla. Některé úseky jsou nyní obnovovány. Hlavní železniční tahy mezinárodního významu vedou radiálně všemi směry z Vratislavi. Regionální vlaková doprava je zajišťována dopravcem Koleje Dolnośląskie (Dolnoslezské dráhy), společností v plném vlastnictví vojvodství. Páteří silniční dopravy jsou dálnice A4 i A18 a také rychlostní silnice S3, S5 a S8.
Okresy
editovat
Slezské vojvodství je rozděleno na 26 okresů a 4 města s postavením okresu (městské okresy). Třetím stupněm administrativního členění je 169 gmin, z toho 35 městských, 57 městsko-vesnických a 77 vesnických.
| Okres | Sídlo | Počet obyvatel (2020) |
|---|---|---|
 Okres Bolesławiec (Powiat bolesławiecki) |
Bolesławiec | 90 032 |
 Okres Dzierżoniów (Powiat dzierżoniowski) |
Dzierżoniów | 100 519 |
 Okres Góra (Powiat górowski) |
Góra | 34 698 |
 Okres Hlohov (Powiat głogowski) |
Hlohov | 88 852 |
 Okres Jawor (Powiat jaworski) |
Jawor | 49 937 |
 Okres Kamienna Góra (Powiat kamiennogórski) |
Kamienna Góra | 43 055 |
 Okres Kladsko (Powiat kłodzki) |
Kladsko | 157 191 |
 Okres Krkonoše (Powiat karkonoski) |
Jelení Hora | 63 388 |
 Okres Lehnice (Powiat legnicki) |
Lehnice | 55 210 |
 Okres Lubáň (Powiat lubański) |
Lubáň | 54 070 |
 Okres Lubin (Powiat lubiński) |
Lubin | 106 106 |
 Okres Lwówek Śląski (Powiat lwówecki) |
Lwówek Śląski | 45 770 |
 Okres Milicz (Powiat milicki) |
Milicz | 36 913 |
 Okres Oława (Powiat oławski) |
Oława | 76 831 |
 Okres Olešnice (Powiat oleśnicki) |
Olešnice | 107 328 |
 Okres Polkowice (Powiat polkowicki) |
Polkowice | 63 082 |
 Okres Slezská Středa (Powiat średzki) |
Slezská Středa | 55 356 |
 Okres Strzelin (Powiat strzeliński) |
Strzelin | 43 456 |
 Okres Svídnice (Powiat świdnicki) |
Svídnice | 156 550 |
 Okres Trzebnica (Powiat trzebnicki) |
Trzebnica | 85 401 |
 Okres Valbřich (Powiat wałbrzyski) |
Valbřich | 55 414 |
 Okres Wołów (Powiat wołowski) |
Wołów | 46 725 |
 Okres Vratislav (Powiat wrocławski) |
Vratislav | 153 876 |
 Okres Ząbkowice Śląskie (Powiat ząbkowicki) |
Ząbkowice Śląskie | 64 486 |
 Okres Zhořelec (Powiat zgorzelecki) |
Zhořelec | 88 770 |
 Okres Złotoryja (Powiat złotoryja) |
Złotoryja | 43 274 |
Města s postavením okresu
editovat| Město | Počet obyvatel (2020) |
|---|---|
 Jelení Hora (Jelenia Góra) |
78 778 |
 Lehnice (Legnica) |
99 072 |
 Valbřich (Wałbrzych) |
110 603 |
 Vratislav (Wrocław) |
643 782 |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2021 roku [online]. Główny Urząd Statystyczny (Hlavní statistický úřad PR), 2021-07-21 [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Struktura narodowo-etniczna, językowa i wyznaniowa ludności Polski. Narodowy Spis Powszechny Ludności i Mieszkań 2011 [online]. Główny Urząd Statystyczny (Hlavní statistický úřad PR), 2015 [cit. 2022-03-20]. S. 44. Dostupné online. ISBN 978-83-7027-597-6. (polsky)
- ↑ Turyści kochają Wrocław [online]. Visit Wrocław [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Wskaźnik urbanizacji [online]. eregion.wzp.pl [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (polsky)
