Jiřina Švorcová
Jiřina Švorcová (25. května 1928 Hradec Králové-Slezské Předměstí – 8. srpna 2011 Praha) byla česká divadelní a filmová herečka a politička Komunistické strany Československa, po sametové revoluci Komunistické strany Čech a Moravy.
| Jiřina Švorcová | |
|---|---|
 Jiřina Švorcová na komunistické oslavě 1. máje v roce 2006 | |
| Narození | 25. května 1928 Kociánovice  Československo |
| Úmrtí | 8. srpna 2011 (ve věku 83 let) Praha Česko |
| Místo pohřbení | Střešovický hřbitov |
| Choť | Jindřich Rohan Vladimír Šolta[1] |
| Významné role | Anna Holubová (Žena za pultem) |
| Podpis |  |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatNarodila se 25. května 1928 ve Slezském Předměstí (nyní část Hradce Králové). Pocházela z dělnické rodiny. Studovala učitelský ústav a poté se stejně jako její starší bratr Václav zapsala na pražskou Divadelní fakultu AMU (DAMU). Po jejím absolvování se na rok vrátila do Hradce Králové, kde působila v místním divadle.[2] V roce 1951[3] se stala členkou souboru Divadla na Vinohradech, kde působila zde až do roku 1990.
Její hereckou kariéru a popularitu zásadním způsobem ovlivnila politická angažovanost po pražském jaru 1968, kdy se stala jednou z klíčových postav normalizační kultury. Už na počátku roku 1969 na sebe upozornila účastí na založení Leninského svazu mladých, který měl navázat na zaniklý Československý svaz mládeže. Zakládající schůze v tanečním sálu žižkovského hotelu Tichý sklidila velmi negativní veřejný ohlas a byla všeobecně vnímána jako provokativní akce konzervativních komunistů. Svaz neměl naději na existenci a jeho živoření skončilo v roce 1970 se vznikem Socialistického svazu mládeže. Švorcové však tato akce přinesla punc vášnivě zapálené komunistky, ambivalentní postoje veřejnosti i zájem normalizační politické špičky.
Od počátku sedmdesátých let se Švorcová zapojovala na různých úrovních do probíhajícího procesu normalizace, cenzurnímu procesu přispívala například svým zasedáním v poradním sboru ústředního dramaturga Filmového studia Barrandov. V roce 1976 byla zvolena do Ústředního výboru KSČ a stala se také předsedkyní nově vzniklého Svazu českých dramatických umělců, kterou zůstala až do jeho zániku v roce 1990. Svou veřejnou pověst Švorcová poznamenala i aktivní účastí na přípravě a prezentaci tzv. Anticharty v roce 1977.
Režim její činnost ocenil Řádem Vítězného února (1978) a titulem národní umělkyně (1984). Své postoje nezměnila ani po sametové revoluci, zůstala komunistkou.[4] Pokračovala v angažování se ve prospěch komunistické myšlenky, působila na kampaních a akcích KSČM jakožto recitátorka komunistické poezie. V roce 1996 neúspěšně kandidovala za KSČM do Senátu na Litoměřicku. V roce 2011 obdržela od TV Barrandov cenu Prominent roku.[5][6]
Zemřela v pražské léčebně dlouhodobě nemocných na Malvazinkách.[7]
Spor o TV portrét z cyklu „Po stopách hvězd“
editovatČeská televize odmítla v říjnu 2008 odvysílat pořad z cyklu „Po stopách hvězd“ o Jiřině Švorcové, jehož režisérem byl Marek Škarpa. Tiskový mluvčí ČT Ladislav Šticha to odůvodnil tvrzením, že dokument údajně působí jako obhajoba komunistické angažovanosti herečky v době minulého režimu. „Po zhlédnutí dílu o Jiřině Švorcové jsme museli bohužel konstatovat, že tento díl zcela vybočuje z žánru. Není to ani tak o kariéře Jiřiny Švorcové, ale o samoobhajobě některých z těch, kteří v díle hovoří. O době komunistické angažovanosti se v dokumentu hovoří jako o době velkých ideálů,“ uvedl Šticha.[8]
Ocenění
editovat- 1973 – Za ochranu hranic ČSSR I. stupně (zlatý odznak) [9]
- 1978 – Řád Vítězného února
- 1984 – Národní umělec
- Řád práce
Divadelní role (výběr)
editovat- 1950 – Pavel Kohout: Dobrá píseň, Kateřina, Divadlo na Vinohradech, režie Otto Haas
- 1966 – Tennessee Williams: Kočka na rozpálené střeše, Mae, Divadlo na Vinohradech, režie Stanislav Remunda
- 1967 – Neil Simon: Podivný pár, Gladys Penguinnová, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Dudek
Filmografie, výběr
editovat- 1950 Temno – role: Helenka
- 1951 Cesta ke štěstí – role: Vlasta Tomešová
- 1952 Nad námi svítá – role: Marie
- 1953 Přicházejí z tmy – role: Tonička
- Vstup zakázán (1959) – Štěpánková v povídce Bloudění
- Král Šumavy (1959) – Marie Rysová
- Zlé pondělí (1960) – Radkova matka
- Smyk (1960) – Marie
- Reportáž psaná na oprátce (1961) – Jelínková
- Tereza (1961) – Tereza Machátová
- Pouta (1961) – Magda Muzikářová
- Horoucí srdce (1962) – Božena Němcová
- Člověk není sám (1971) – Ing. Jostová
- Jakou barvu má láska (1973) – Karla
- Putování Jana Amose (1983) – Cyrilová
- Anynka a čert (pohádka, 1984) – Anynčina matka
Televize
editovat- 1955 Dobrá píseň (TV film) – role: Katka
- 1975 Matka (TV seriál)
- 1977 Žena za pultem (TV seriál) – hlavní role: Anna Holubová
- 1980 Okres na severu (TV seriál) – role: Pláteníková
- 1984 My všichni školou povinní (TV seriál) – role: Kopecká
- 1986 Gottwald (TV seriál)
- 1989 Velká filmová loupež (TV seriál)
- 1989 Roky přelomu (TV seriál)
- 1989 Než poznáš první úsměv (TV film) – role: primářka
Knihy
editovat- Býti Švorcovou (Jiří Zapletal, Erika 2001, ISBN 9788071900610)
- Z očí do očí (rozhovor, Miroslav Graclík, XYZ 2010, ISBN 978-80-7388-384-3)
- Jiřina Švorcová osobně (Miroslav Graclík / Václav Nekvapil, XYZ 2010, ISBN 9788073884048)
- Jiřina Švorcová poslední role života (Miroslav Graclík / Václav Nekvapil, XYZ 2011, ISBN 9788073886073)
Alba
editovat- Portrét herečky (1977)
- Naše sny (2008)
- Audiovzpomínky (2010)
Rozhlasové role, výběr
editovat- Věc Makropulos (Čs. rozhlas, 1975) – Emilia Marty
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ MLEJNEK, Ondřej. Není Ochoz jako Ochoz. S. 13, Ochoz u Brna. Ochozský zpravodaj [online]. Srpen 2013 [cit. 2015-04-22]. Roč. XVIII, s. 13. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-18.
- ↑ Žena za pultem Jiřina Švorcová: Šuškalo se, že je milenkou prezidenta Husáka. Kolegové se jí báli. Médium.cz [online]. 2024-01-08 [cit. 2024-08-13]. Dostupné online.
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ Jiřina Švorcová: Prožila jsem plodný a šťastný život!. www.certnakoze.cz [online]. [cit. 2009-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-18.
- ↑ Jiřina Švorcová trpí krutými bolestmi: Hrozí jí operace tepny. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-18.
- ↑ Švorcová je prominentkou roku, Kocábová vyšla na molo i se synem
- ↑ Zemřela herečka a komunistická politička Jiřina Švorcová. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-15.
- ↑ ČT kvůli obhajobě komunistické angažovanosti neodvysílá pořad o Švorcové – článek z 8. října 2008 na webu ČT
- ↑ Za ochranu hranic ČSSR. Rudé právo. 1973-07-12, roč. 53, čís. 164, s. 2. Dostupné online [cit. 2015-04-02].
Literatura
editovat- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 82, 85, 98, 111, 115, 194, ISBN 978-80-239-9604-3
- Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 82, 172, ISBN 80-7243-121-8
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9603-6
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiřina Švorcová na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiřina Švorcová
- Jiřina Švorcová v databázi Archivu Národního divadla
- Jiřina Švorcová na www.totalita.cz
- Jiřina Švorcová na Kinoboxu
- Jiřina Švorcová v Česko-Slovenské filmové databázi
- Nové trezorové filmy Archivováno 11. 9. 2015 na Wayback Machine.
- Režisér Troška o smrti Švorcové: Nepřevlékla kabát. Na rozdíl od jiných[nedostupný zdroj]
- Video - Poslední vystoupení Jiřiny Švorcové
- My všichni socialismem povinní pořad Českého rozhlasu Plus, obsahuje řadu unikátních nahrávek s hlasem Jiřiny Švorcové.
