Jiřina Švorcová

československá politička a herečka

Jiřina Švorcová (25. května 1928 Hradec Králové-Slezské Předměstí8. srpna 2011 Praha) byla česká divadelní a filmová herečka a politička Komunistické strany Československa, po sametové revoluci Komunistické strany Čech a Moravy.

Jiřina Švorcová
Jiřina Švorcová na komunistické oslavě 1. máje v roce 2006
Jiřina Švorcová na komunistické oslavě 1. máje v roce 2006
Narození25. května 1928
Kociánovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí8. srpna 2011 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníStřešovický hřbitov
ChoťJindřich Rohan
Vladimír Šolta[1]
Významné roleAnna Holubová (Žena za pultem)
Podpis
Jiřina Švorcová – podpis

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na hřbitově v Praze 6 – Střešovice

Životopis

editovat

Narodila se 25. května 1928 ve Slezském Předměstí (nyní část Hradce Králové). Pocházela z dělnické rodiny. Studovala učitelský ústav a poté se stejně jako její starší bratr Václav zapsala na pražskou Divadelní fakultu AMU (DAMU). Po jejím absolvování se na rok vrátila do Hradce Králové, kde působila v místním divadle.[2] V roce 1951[3] se stala členkou souboru Divadla na Vinohradech, kde působila zde až do roku 1990.

Její hereckou kariéru a popularitu zásadním způsobem ovlivnila politická angažovanost po pražském jaru 1968, kdy se stala jednou z klíčových postav normalizační kultury. Už na počátku roku 1969 na sebe upozornila účastí na založení Leninského svazu mladých, který měl navázat na zaniklý Československý svaz mládeže. Zakládající schůze v tanečním sálu žižkovského hotelu Tichý sklidila velmi negativní veřejný ohlas a byla všeobecně vnímána jako provokativní akce konzervativních komunistů. Svaz neměl naději na existenci a jeho živoření skončilo v roce 1970 se vznikem Socialistického svazu mládeže. Švorcové však tato akce přinesla punc vášnivě zapálené komunistky, ambivalentní postoje veřejnosti i zájem normalizační politické špičky.

Od počátku sedmdesátých let se Švorcová zapojovala na různých úrovních do probíhajícího procesu normalizace, cenzurnímu procesu přispívala například svým zasedáním v poradním sboru ústředního dramaturga Filmového studia Barrandov. V roce 1976 byla zvolena do Ústředního výboru KSČ a stala se také předsedkyní nově vzniklého Svazu českých dramatických umělců, kterou zůstala až do jeho zániku v roce 1990. Svou veřejnou pověst Švorcová poznamenala i aktivní účastí na přípravě a prezentaci tzv. Anticharty v roce 1977.

Režim její činnost ocenil Řádem Vítězného února (1978) a titulem národní umělkyně (1984). Své postoje nezměnila ani po sametové revoluci, zůstala komunistkou.[4] Pokračovala v angažování se ve prospěch komunistické myšlenky, působila na kampaních a akcích KSČM jakožto recitátorka komunistické poezie. V roce 1996 neúspěšně kandidovala za KSČM do Senátu na Litoměřicku. V roce 2011 obdržela od TV Barrandov cenu Prominent roku.[5][6]

Zemřela v pražské léčebně dlouhodobě nemocných na Malvazinkách.[7]

Spor o TV portrét z cyklu „Po stopách hvězd“

editovat

Česká televize odmítla v říjnu 2008 odvysílat pořad z cyklu „Po stopách hvězd“ o Jiřině Švorcové, jehož režisérem byl Marek Škarpa. Tiskový mluvčí ČT Ladislav Šticha to odůvodnil tvrzením, že dokument údajně působí jako obhajoba komunistické angažovanosti herečky v době minulého režimu. „Po zhlédnutí dílu o Jiřině Švorcové jsme museli bohužel konstatovat, že tento díl zcela vybočuje z žánru. Není to ani tak o kariéře Jiřiny Švorcové, ale o samoobhajobě některých z těch, kteří v díle hovoří. O době komunistické angažovanosti se v dokumentu hovoří jako o době velkých ideálů,“ uvedl Šticha.[8]

Ocenění

editovat

Divadelní role (výběr)

editovat

Filmografie, výběr

editovat

Televize

editovat
  • Portrét herečky (1977)
  • Naše sny (2008)
  • Audiovzpomínky (2010)

Rozhlasové role, výběr

editovat

Reference

editovat
  1. MLEJNEK, Ondřej. Není Ochoz jako Ochoz. S. 13, Ochoz u Brna. Ochozský zpravodaj [online]. Srpen 2013 [cit. 2015-04-22]. Roč. XVIII, s. 13. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-18. 
  2. Žena za pultem Jiřina Švorcová: Šuškalo se, že je milenkou prezidenta Husáka. Kolegové se jí báli. Médium.cz [online]. 2024-01-08 [cit. 2024-08-13]. Dostupné online. 
  3. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, ISBN 978-80-239-9604-3
  4. Jiřina Švorcová: Prožila jsem plodný a šťastný život!. www.certnakoze.cz [online]. [cit. 2009-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-18. 
  5. Jiřina Švorcová trpí krutými bolestmi: Hrozí jí operace tepny. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-18. 
  6. Švorcová je prominentkou roku, Kocábová vyšla na molo i se synem
  7. Zemřela herečka a komunistická politička Jiřina Švorcová. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-15. 
  8. ČT kvůli obhajobě komunistické angažovanosti neodvysílá pořad o Švorcové – článek z 8. října 2008 na webu ČT
  9. Za ochranu hranic ČSSR. Rudé právo. 1973-07-12, roč. 53, čís. 164, s. 2. Dostupné online [cit. 2015-04-02]. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat