Justin Mučedník
Justin Mučedník či Martyr (cca 100, Flavia Neapolis – 165, Řím) byl řecký křesťanský teolog a filosof, jeden z církevních Otců; je svatým katolické církve a pravoslavné církve, jehož svátek připadá na 1. června a je uveden v juliánském kalendáři spolu s ostatními světci: Mč. Justin Filosof a s ním další Justin, Evellpist a Jeraks, Peon, Valerian, Chariton a s ním Charita, žena a Justus; (+ 166).[1]
| Svatý Justin Mučedník | |
|---|---|
 | |
| Narození | 100 Nábulus |
| Úmrtí | 165 (ve věku 64–65 let) Řím |
| Příčina úmrtí | poprava stětím |
| Povolání | filozof, teolog a apologeta |
| Nábož. vyznání | křesťanství |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatJustin se narodil na přelomu 1. a 2. století n. l. ve Flavii Neapolské v Judeji. Jeho otec Priscus byl římským pohanem. Justin se přestěhoval do Efesu, kde se postupně zabýval význačnými řeckými filosofickými směry (stoicismus, aristotelismus, pythagorismus a konečně platónismus, u kterého několik let setrval). Po setkání s neznámým starcem na břehu moře, který prostými argumenty podkopal Justinovo přesvědčení o správnosti platónismu a obrátil jej na víru, konvertoval Justin ke křesťanství (křest přijal mezi léty 130–137). Poté se věnoval obraně a šíření křesťanské nauky mezi vzdělanými Řeky a Římany. Odešel do Říma, kde přednášel nauku, kterou považoval za pravou filosofii, a (zejména od roku 150) napsal několik filozofických spisů na obhajobu křesťanské nauky.
Dílo a myšlení
editovatJeho dílo se skládá z převážně apologetických spisů:
- Dialog s Židem Tryfónem – vypráví o jeho životě a obrácení ke křesťanství
- První apologie
- Druhá apologie
Apologie znamená obrana, zde konkrétně obrana víry; proto se církevní Otcové zejm. 2. století, kteří takové obrany psali, nazývají apologety. Jejich hlavním rysem je, že se snaží komunikovat s nekřesťanským světem argumenty akceptovatelnými i nekřesťany (tzn. nepřesvědčují pouze zjeveným Písmem, ale také filosofickými argumenty).
V Apologiích je vzácný úryvek, popisující starokřesťanskou eucharistickou bohoslužbu, kde je dobře patrná mimořádná úcta k posvěcenému chlebu, který se zde zřetelně odlišuje od chleba obyčejného.
Známá a zajímavá je Justinova úvaha nad logos spermatikos. Zjednodušeně ji můžeme reprodukovat následovně: Už ve starých filosofických systémech (platónismus, stoa) a náboženstvích (judaismus) můžeme již spatřit semínka (řec. spermata) Božího Slova. Ježíš Kristus však představuje vtělené Slovo (logos), a proto má křesťanství pravdu plnou, zatímco dřívější nauky mají z pravdy jen zlomky. Tato starobylá úvaha otevírá prostor pro mezináboženský dialog.
Jiná jeho slova z prvních apologet dokladují jeho stopu na hranici mezi světy křesťanů a pohanů:
| „ | Když říkáme, že on, Ježíš Kristus, náš učitel, byl zplozen bez pohlavního spojení, byl ukřižován a zemřel, a opět vstal, a vystoupil do nebe, nepředkládáme nic odlišného od toho, čemu věříte ohledně synů Jupitera.[2] | “ |
Justin jako jeden z prvních představitelů teologie logu
editovatPokud tvrdíme, že Justin je jeden z prvních představitelů teologie logu, pak o tom svědčí tento výrok :
„Jeho Syn, který jediný může být nazýván Synem v pravém slova smyslu, Slovo, jež existuje spolu s ním a je zplozeno přede všemi tvory, když na počátku skrze něho stvořil vše a dal tomu řád, je nazýván Kristus proto, že je pomazaný kvůli tomu, že skrze něho uspořádal všechno.“
Justin hovoří o „plození“, což je metafora z novozákonního christologického titulu „Syn“. Nauka o preexistenci Slova - Syna se inspiruje prologem Janova evangelia (srov. Jan 1,1–3), ale není s ním úplně totožná. Plození Syna je vázáno na Stvoření v tom smyslu, že Bůh - Otec nejprve zplodil Syna jako předpoklad svého stvořitelského díla. Slovo však jednoznačně preexistuje vzhledem ke svému narození z Marie, a proto je označováno jako „Bůh“. Vazba mezi plozením Slova a stvořením je v Justinově díle konstantou.
Justinova smrt
editovatJustin zemřel mučednickou smrtí za vlády Marca Aurelia. Byl udán filosofem Crescentiem za hlásání křesťanské nauky, zajat a předveden před římského prefekta Junia Rustica. Z výslechu jsou zachována akta, v nichž jsou uvedena Justinova slova:
| „ | Pokusil jsem se studovat všechny dostupné filosofie, což mne nakonec přesvědčilo, že jen jediné učení je pravé. To, které vyznávají křesťané, že Bůh je Stvořitel a Pán veškerého tvorstva, že Ježíš Kristus podle proroctví přišel na svět, aby spasil člověka a naučil ho celé pravdě. | “ |
S dalšími odsouzenými byl zbičován a potom sťat. Jeho ostatky jsou uloženy u sv. Vavřince za hradbami Říma. V 18. století byla část jeho ostatků přenesena do loretánské kaple ve františkánském klášteře v Hájku u Červeného Újezda.[3]
Odkazy
editovat
Reference
editovat- ↑ Nástěnný kalendář a diář. pravoslav.or.cz [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online.
- ↑ První apologie, úvod 11. oslovení
- ↑ Historie kláštera v Hájku. www.hajek.ofm.cz [online]. [cit. 2018-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-31.
Literatura
editovat- Bobichon, Ph. Dialog s Židem Tryfónem, kritické vydání: vol. I; vol. II.
- Fialová, R. Justin Mučedník a jeho Bible. Praha:Vyšehrad, 2018. ISBN 978-80-7601-081-9
- (slovensky) Sarka R., Justínova apologetika svedectva, Teologické texty 23 (2012), 3, 131-135.
- Pospíšil, C.V. Jako v nebi, tak i na zemi: náčrt trinitární teologie. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2010. s. 250. 590 s. ISBN 978-80-87183-14-4
- BENNET, Rod. ČTYŘI SVĚDKOVÉ; Prvotní církev vlastními slovy. Překlad Daniel Blažke, Lukáš Novák. 1. vyd. Nová Ves pod Pleší: Hesperion, 2020. 247 s. ISBN 978-80-88353-07-2.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Justin Mučedník na Wikimedia Commons - (česky)- kompletní obě Justinovy apologie + Dialog s Tryfonem
- (česky) Justin: První apologie (úryvek) Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- (česky) Frastan.webnode.cz Archivováno 10. 5. 2018 na Wayback Machine.: Justin: Dialog s Trifonem (úrykek)
