Basilejské knížecí biskupství
Knížecí biskupství Basilej (německy Hochstift Basel, Fürstbistum Basell, Bistum Basel) bylo světskou doménou basilejských biskupů, kteří byli jako knížata-biskupové zároveň knížaty království. Území pod jejich vládou se nekrylo s územím basilejské diecéze, ale bylo mnohem menší; části území však patřily k jiným katolickým diecézím. Nejen proto bylo knížecí biskupství mimořádně složitým útvarem: v závislosti na oblasti se mluvilo německy nebo francouzsky a převažovalo reformované nebo katolické vyznání; navíc jeho části byly od pozdního středověku součástí Staré švýcarské konfederace.
Knížecí biskupství Basilej Fürstbistum Basel
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||
Státní útvar | |||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||
|
Knížecí biskupství existovalo od roku 999 až do sekularizace v roce 1803.
Historie
editovatFormování panství biskupů
editovatHistorie biskupství jako světského panství se začala psát v roce 999, kdy hornoburgundský král Rudolf III. daroval opatství Moutier-Grandval basilejské diecézi, jejímž biskupem byl v té době Adalbero II. V roce 1006 postoupil král Rudolf Basilej jako zástavu svému synovci, německému králi Jindřichovi II., který město – do té doby součást horního Burgundska - začlenil do Svaté říše římské. Jindřich II. na oplátku udělil biskupu Adalberovi vysokou jurisdikci nad Basilejí a právo razit mince.[1] Ačkoli dokumenty chybějí, předpokládá se, že biskup „získal nad městem Basilejí kolem roku 1000 úplnou duchovní a světskou vládu“.[2]
Knížecí biskupství (od roku 1032)
editovatPo Rudolfově smrti přešlo roku 1032 biskupství z vazalství na říšskou bezprostřednost a z biskupa basilejského se stal kníže-biskup, čímž se zařadil mezi říšská knížata Svaté říše římské. Římský císař Fridrich II. udělil městu právo jmenovat radu nezávisle na biskupské volbě nebo pověření. Toto právo však bylo říšskými knížaty a králem v roce 1218 na základě protestu biskupa Jindřicha z Thunu zrušeno. Přesto město a jeho obyvatelé v následujících letech postupně získali samosprávu. V roce 1263 vydal biskup Jindřich z Neuchâtelu městu ústavu. V roce 1273 se biskupské hejtmanství stalo císařským hejtmanstvím. Finanční potíže vedly k tomu, že pozdější biskupové postupně zastavovali městu své regálie výměnou za půjčky, takže faktická vláda biskupa nad městem zanikla v roce 1386.[2] Formálně však město i nadále skládalo biskupovi každoroční přísahu věrnosti, a to až do reformace (1521).[3]
Posledním basilejským knížecím biskupem byl v letech 1794–1803 Franz Xaver von Neveu. V roce 1803 bylo knížecí biskupství, stejně jako téměř všechna církevní knížectví, zrušeno v rámci sekularizace poté, co bylo od roku 1792 z velké části okupováno Francií. V roce 1815 Vídeňský kongres sjednocujícími akty rozdělil francouzsky mluvící část a údolí Laufental na kanton Bern. Birseck byl začleněn do kantonu Basilej.
Právní postavení ve Svaté říši římské
editovatBasilejské knížecí biskupství mělo v říšské knížecí radě své místo a hlas. Mělo zde střídavě s knížecím biskupstvím Brixen jeden hlas a zaujímalo místo v církevní knížecí lavici.
Knížecí biskupství mělo také jeden hlas v říšském sněmu Hornorýnského kraje.
Příspěvek na římské měsíce stanovený na sněmu ve Wormsu v roce 1521 činil dva jízdní a patnáct pěších vojáků neboli 94 guldenů.
Stavovské orgány knížecího biskupství se skládaly ze čtyř lavic: duchovenstva, šlechty, měst a panství. Úřad předsedy stavů zastával opat opatství Bellelay.
Z právního hlediska se basilejské knížecí biskupství skládalo ze dvou částí: oblast severně od údolí u Court a Sornetanu byla součástí Svaté říše římské a patřila k Hornorýnskému kraji; oblast jižně od něj byla vyňata z právního systému říše a připojena ke Staré švýcarské konfederaci. Tím bylo opatství Moutier-Grandval politicko-nábožensky rozděleno na katolické Prévôté sous-les-roches a protestantské Prévôté sur-les roches.
Znak
editovatBasilejský biskup používal jako svůj erb červený biskupský kříž (křivuli; tzv. Baselstab) na bílém poli.[4] Červený kříž v bílém poli se objevuje jako prapor v curyšské erbovní listině (kolem roku 1340). Stylizovaný kříž zakončený třemi hroty se poprvé objevuje na Stäbleru, půlgroši raženém městem Basilej (nikoli biskupem) v roce 1370. Také Jan z Vienne byl kolem roku 1370 prvním biskupem, který ve své pečeti vedle rodového erbu zobrazil basilejskou hůl ve druhém erbu. V 15. století biskupové rovněž zobrazovali červenou basilejskou hůl ve čtverci se svými rodovými erby.
Území
editovatČeský název | Francouzský název | Německý název | Převzetí | Diecéze | Poznámky | Znak |
---|---|---|---|---|---|---|
Okres Ajoie | Avouerie d’Ajoie | Landvogtei Elsgau | 1270 | Arcidiecéze besançonská | 1779 převedena na basilejskou diecézi | |
Město Porrentruy | Ville de Porrentruy | Stadt Pruntrut | 1270 | Arcidiecéze besançonská | Biskupská rezidence od roku 1527, v roce 1779 se stala basilejskou diecézí | |
La Baroche | La Baroche | La Baroche | 1270 | Diecéze basilejská | Politicky součástí Ajoie, skládá se z vesnic Charmoille, Miserez, Miécourt, Fregiécourt, Pleujouse a Asuel | |
Panství Asuel | Seigneurie d’Asuel | Herrschaft Hasenburg | 1241 | Diecéze basilejská | ||
Soyhières | Soyhières | Saugern | 1234 | Diecéze basilejská | ||
Okres Delémont | Avouerie de Delémont | Landvogtei Delsberg | 1234 | Diecéze basilejská | ||
Město Delémont | Ville de Delémont | Stadt Delsberg | 1234 | Diecéze basilejská | Druhá biskupská rezidence, sídlo probošta opatství Moutier-Grandval | |
Převorství Saint-Ursanne | Prévôté de Saint-Ursanne | Propstei Sankt Ursitz | 999 | Diecéze basilejská | Soudní vykonavatelé byli rytíři z Asuelu | |
Panství Muriaux | Seigneurie de Muriaux | Herrschaft Spiegelberg | 1315 | Diecéze basilejská | Franches-Montagnes ovládal hrad Muriaux | |
Franches-Montagnes | Franches-Montagnes | Freiberge | 1315 | Diecéze basilejská | Franches-Montagnes ovládal hrad Muriaux | |
Okres Laufen | Bailliage de Laufon | Landvogtei Laufen | 1141 | Diecéze basilejská | ||
Okres Pfeffingen | Bailliage de Pfeffingen | Landvogtei Pfeffingen | 1005 | Diecéze basilejská | Dar od krále Jindřicha II. | |
Okres Zwingen | Bailliage de Zwingen | Landvogtei Zwingen | 1005 | Diecéze basilejská | ||
Liesberg | Liesberg | Liesberg | 1271 | Diecéze basilejská | Získáno v rámci směnného obchodu s hrabaty rodů Pfirt a Neuchâtel | |
Panství Burg im Leimental | Seigneurie de la Bourg | Herrschaft Burg im Leimental | 1271 | Diecéze basilejská | Prodáno rakouskými arcivévody hrabatům z Neuchâtelu | |
Okres Birseck | Avouerie de Birseck | Landvogtei Birseck | 1245 | Diecéze basilejská | ||
Arlesheim | Courtine d’Arlesheim | Ort Arlesheim | 1245 | Diecéze basilejská | Sídlo katedrální kapituly od roku 1679 | |
Okres Schliengen | Seigneurie de Schliengen | Landvogtei Schliengen | asi 1000 | Diecéze kostnická | S pevností Istein | |
Opatství Moutier-Grandval | Prévôté de Moutier-Grandval sous-les-roches | Propstei Münster-Granfelden unter der Klus | 999 | Diecéze basilejská | Z právního hlediska byly čtyři obce v údolí řeky Birs (Châtillon, Courrendlin, Rossemaison, Vellerat) a tři obce v údolí Val Terbi (Corban, Courchapoix, Mervelier) zahrnuty do tzv. Burgrechtu s Bernem | |
Klášter Bellelay | Couvent de Bellelay | Abtei Bellelay | 1136 | Diecéze basilejská | Založeno opatstvím Moutier-Grandval. Z právního hlediska byly dvě obce okrsku Bellelay (Lajoux, Les Genevez) zahrnuty do Burgrechtu s Bernem |
Český název | Francouzský název | Německý název | Převzetí | Diecéze | Poznámky | Znak |
---|---|---|---|---|---|---|
Opatství Moutier-Grandval | Prévôté de Moutier-Grandval sur-les-roches | Propstei Münster-Granfelden über der Klus | 999 | Diecéze basilejská, od 1527 protestantské | Správci byla hrabata ze Soyhières, poté hrabata z Pfirt. 1486 smlouva o Burgrechtu s Bernem, od reformace sídlo probošta v Delémontu | |
Opatství Saint-Imier | Prévôté de Saint-Imier | Propstei Sankt Immer | 999 | Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské | Správci byli páni z Erguelu. 1479 Dohoda o právech s městem Biel | |
Okres Erguel | Avouerie d’Erguël | Landvogtei Erguel | 999 | Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské | Správci byla hrabata z Fenis-Neuchâtelu. Od roku 1393 mělo město Biel v Erguelu právo Bannerrecht a v roce 1555 uzavřelo se Solothurnem smlouvu o Burgrechtu | |
Orvin | Orvin | Ilfingen | 999 | Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské | ||
Panství Nugerol | Seigneurie de Nugerol | Herrschaft Schlossberg | 999 | Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské | Později opuštěné místo mezi Le Landeron a La Neuveville | |
Město Biel/Bienne | Ville de Bienne | Stadt Biel | 1142 | Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské | Od roku 1478 spojenecké místo Švýcarské konfederace | |
Město La Neuveville | Ville de La Neuveville | Stadt Neuenstadt | 1312 | Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské | Smlouvy o Burgrechtu s Bernem (1388), s Bielem (1395) a se Solothurnem (1448) | |
Okres La Neuveville/Montagne de Diesse | Avouerie de La Neuveville/Montagne de Diesse | Landvogtei Neuenstadt/Tessenberg | 1112 | Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské | Kondominium basilejského knížete-biskupa s hrabětem z Neuchâtelu, linie Nidau (dědictví po Bernu) |
Knížata
editovatBiskupský stolec v Basileji byl většinou obsazen šlechtou Rakouska-Uherska; od 16. století to byly rody Utenheim, Gundelsheim, Lichtenfels, Blarer von Wartensee (tři knížata-biskupové), Rinck von Baldenstein, Ostein, Ramstein, Schönau-Zell, Roggenbach (dvě knížata-biskupové), Reinach-Hirtzbach, Reinach-Steinbrunn, Froburg (Montjoie), Wangen-Geroldseck a Neveu. Obecně existovaly velmi úzké vazby mezi sídlem vlády ve Freiburgu im Breisgau a biskupskou rezidencí v Porrentruy. Ukázkovým příkladem je kariéra Leonarda Leopolda Maldonera (narozen ve Waldshutu v roce 1694, zemřel v Porrentruy v roce 1765), prvního archiváře a regionálního historika jak Rakouska-Uherska, tak následně basilejské diecéze, který původně působil ve Fribourgu a v roce 1749 po sporu s rakousko-uherskými úřady změnil zaměstnavatele. Byl autorem dlouholetých regionálních popisů Brisgovia vetus et nova a Historia Basiliens, průkopnických děl pro obě země. V budově Basler Hof („Basilejský dům“) ve Freiburgu sídlí dnešní Regierungspräsidium Freiburg spolkové země Bádensko-Württembersko.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Fürstbistum Basel na německé Wikipedii.
- ↑ REBMANN, Roger Jean. Heinrich II. und Basel [online]. Basilej: Altbasel.ch, 2006 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b ALIOTH, Martin; BARTH, Ulrich; HUBER, Dorothee. Basler Stadtgeschichte 2 – vom Brückenschlag 1225 bis zur Gegenwart. Basilej: Historisches Museum Basel, 1981. S. 19–20. (německy)
- ↑ NOIRJEAN, François. Basel (Fürstbistum) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2019-08-12 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Basel. In: Historisch-Biographisches Lexikon der Schweiz. Neuchâtel: [s.n.], 1921. S. 578. (německy)
- ↑ a b Vgl. Paul-Otto Bessire: Histoire du Jura Bernois et de l’ancien Évêché de Bâle. Préface de François Lachat, Postface de Bernard Prongué. Éditions de la Prévôté, Moutier 1977, S. 43–49.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Basilejské knížecí biskupství na Wikimedia Commons
- (německy) (francouzsky) (italsky) článek Fürstbistum Basel v Historickém lexikonu Švýcarska