Wikipedie

Kvasnička a Hampl

české nakladatelství (1923-1949)

Nakladatelství Kvasnička a Hampl (též Kvasnička & Hampl) bylo významné pražské nakladatelství, které od roku 1923 do roku 1949 vydávalo beletrii a jazykové příručky. (V roce 1993 obnovilo pod stejným názvem činnost, kterou později ukončilo.[1])

Kvasnička a Hampl
StatusUkončilo činnost
PředchůdcePhMr. M. Hampl
Rok založení1923
ZakladatelArnošt Kvasnička, Jaroslav Hampl
SídloPraha
Typy publikacíBeletrie, jazykové příručky
E. A. Poe: Maska červené smrti, první publikace nakladatelství Kvasnička a Hampl, 1919

Vznik nakladatelství

editovat

Arnošt Kvasnička a Jaroslav Hampl vydávali společně knihy od roku 1918, nejprve pod jménem PhMr. M. Hampl; zpočátku pracovali v bytě Hamplovy matky na Královských Vinohradech. První vydanou publikací byla Maska červené smrti od Edgara Allana Poe. Již od počátku si nakladatelé vybírali schopné spolupracovníky – knihu upravil začínající Petr Dillinger.[2] Oficiálně zahájili činnost 21. 8. 1920 pod jménem A. Kvasnička, neboť Hampl byl v té době ještě nezletilý. V roce 1922 uzavřeli oba partneři smlouvu, koncesi získali v následujícím roce a ve vedení firmy se střídali.[3]

Činnost nakladatelství Kvasnička a Hampl

editovat

Nakladatelství se orientovalo především na díla českých klasiků (Jan Neruda, Božena Němcová, Zikmund Winter), na zahraniční překlady a jazykovědné publikace. Za období své činnosti vydalo přes 600 knih.

Pro nakladatelství Kvasnička a Hampl byla charakteristická pečlivá vydání, včetně kvalitní grafické úpravy. Z výtvarníků spolupracovali na vydáních Cyril Bouda, Vratislav Hugo Brunner, Jan Zrzavý, Jindřich Štyrský, Toyen a další; mezi významné redaktory patřil zejména Miloslav Novotný (1894–1966)[4]. Po souborném vydání díla Jana Nerudy přistoupili Kvasnička a Hampl k soubornému vydání F. M. Dostojevského, D. S. Merežkovského a Henryka Sienkiewicze. Další vydávaná díla byla především klasická, současná především překladová (výjimkou bylo časté vydávání děl současníka Emila Vachka). Nakladatelství se též věnovalo produkci slovníků a jazykových příruček.[3][5] V letech 1928–1930 též vydali souborné dílo Boženy Němcové.

V roce 1924 vykoupilo nakladatelství Kvasnička a Hampl sklad knih nakladatele Stanislava Minaříka a jeho manželky.[6]; v témže období zakoupili dílo Henryka Sienkiewicze od Josef R. Vilímek a Edvard Beaufort. Roku 1933 získali od J. Otty autorská práva na dílo Zimkunda Wintera.[5]

V roce 1930 došlo ke krizi odbytu knih a nakladatelství František Borový, Ladislav Kuncíř, Václav Petr a Kvasnička a Hampl vytvořila společnou prodejnu–antikvariát Česká expedice, která sídlila v pražské Spálené ulici 55. Nadbytek knih řešili prodejem zbytků starších vydání svých knih za nižší ceny a na splátky.[7]

Po smrti Arnošta Kvasničky vedl nakladatelství do jeho zániku (1947–1949) Jaroslav Hampl společně s Kvasničkovou dcerou Zdenou.

Majitelé nakladatelství

editovat

Arnošta Kvasničku a Jaroslava Hampla spojoval podobný věk i to, že pocházeli z početných rodin, ve kterých otec předčasně zemřel. Oba vystudovali odbornou školu Grémia knihkupců a nakladatelů a seznámili se ve společném zaměstnání.

Arnošt Kvasnička

editovat

Arnošt Kvasnička (29. prosince 1898 Třeboň – 8. října 1947 Praha[8])[3] se narodil v rodině třeboňského úředníka (officiant) a knihkupce Jana Vilhelma Kvasničky (1844–1911)[9] a jeho manželky Susany, rozené Kunstovné (1856[10]–1927[11]). Vystudoval nižší gymnázium. S ovdovělou matkou Suzanou Kvasničkovu a čtyřmi sourozenci byl od roku 1912 policejně hlášen v Praze.[12] V Praze nastoupil do učení ke knihkupci Josefu Springerovi (1870–1949). V letech 1916–1918 vystudoval dvouletou odbornou školu Grémia knihkupců a nakladatelů.[p 1]

Na odborné škole, kterou vystudoval, se později stal členem představenstva a v letech 1939–1940 i ředitelem. Měl dceru Zuzanu Kvasničkovou.[5]

Bratr Vilém Kvasnička byl architekt.[13]

Arnošt Kvasnička zemřel v Praze ve věku 48 let.

Jaroslav Hampl

editovat

Jaroslav Hampl (31. října 1900 Rychnov nad Kněžnou[14] – 30. června 1960 Praha)[3] se narodil v rodině strojníka v továrně Bohumila Hampla a jeho manželky Antonie, rozené Váňové. S ovdovělou matkou Antonií (1868–??) a čtyřmi sourozenci byl od roku 1913 policejně hlášen na Královských Vinohradech.[15]

Po absolvování měšťanské školy pracoval jako účetní v nakladatelství Františka Bačkovského. Vychodil, stejně jako Kvasnička, odbornou školu Grémia knihkupců a nakladatelů a v roce 1916 nastoupil do knihkupectví Josefa Springera. Zde se oba budoucí partneři seznámili. Od roku 1927 byl pokladníkem, od roku 1930 jednatelem klubu moderních nakladatelů Kmen; v letech 1932–1942 vykonával funkci jednatele Svazu knihkupců a nakladatelů, byl též předsedou představenstva Záložny knihkupců a nakladatelů.[5]

Vydané publikace (výběr)

editovat

Nakladatelství Arnošt Kvasnička

editovat

Pod jménem staršího z partnerů (tj. A. Kvasnička nebo Arnošt Kvasnička) vyšlo např.:

  • Émile Zola: Práce (překlad Otakar Kunstovný[p 2], 1921)
  • Slovník francouzsko-český (s udáním výslovnosti a se zvláštním zřetelem ke gallicismům i rčením lidovým; autoři František Pover a Vladimír Buben, 1921)

Nová bibliotéka

editovat

Nová biblioteka[p 3] byla hlavní edice nakladatelství Kvasnička a Hampl. Databáze Národní knihovny uvádí celkem 62 publikací vydaných v jejím rámci, např.:

Jazykovědné publikace (příklady)

editovat
  • A dictionary of the English and Czech languages (giving pronunciation of all words, with special regard to idiomatic phrases and phraseology of commercial correspondence = Slovník anglicko-český, s připojenou výslovností všech slov a se zvláštním zřetelem k anglickým rčením a vazbám, jakož i k potřebám obchodní korespondence; autoři František Krupička, 1924)
  • Česko-německý auto-mechanik (pro praktickou potřebu v dílnách, kancelářích a na cestách; autor Břetislav Josef Procházka-Dubé, 1941)
  • Česko-německý slovník (mající stálý zřetel k českému tvarosloví a české frazeologii, jakož i k potřebám obchodní korespondence a řeči mluvené = Tschechisch-Deutsches Wörterbuch; sestavil V. Ruth, vydal Jindřich Neudert, Praha, 1941)

Jiné (příklady, abecedně dle autorů)

editovat

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Později Učňovská škola knihkupecká, Praha V., Vězeňská 5.[1] Archivováno 26. 6. 2020 na Wayback Machine.
  2. ↑ Synovec Susany Kvasničkové–Kunstovné, matky Arnošta Kvasničky.[2] [3] Zabit davem za květnové revoluce 1945.[4]
  3. ↑ Podobný název – Nová biblioteka spisů veršem i prosou použil v letech 1885–1886 nakladatel Josef R. Vilímek.

Reference

editovat
  1. ↑ Almanach Labyrint: Kvasnička a Hampl
  2. ↑ František Kocourek (Dr. F. K.): Hovory s nakladateli/Jaroslav Hampl. Přítomnost. 21. 9. 1932, s. 607–608. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d badatelna.eu: Kvasnička a Hampl. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2018-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-01. 
  4. ↑ TRÁVNÍČKOVÁ, Markéta. Slovník české literatury po roce 1945 (Miloslav Novotný) [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2006-08-14 [cit. 2018-11-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d HOMOLA, Oleg. Kvasnička a Hampl. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0469-6. Svazek 2/II. K–L. S. 1083–1085.
  6. ↑ ŠTORCH-MARIEN, Otakar. Sladko je žít : Paměti nakladatele Aventina I.. Praha: Československý spisovatel, 1966. S. 224. 
  7. ↑ Česká expedice. Národní listy. 31. 3. 1933, s. 4. Dostupné online. 
  8. ↑ úmrtní oznámení Arnošta Kvasničky. Lidové noviny. 11. 10. 1947, s. 3. Dostupné online. 
  9. ↑ Matrika zemřelých, Třeboň, 1878–1914, snímek 368
  10. ↑ Index narozených, Třeboň, 1885–1896, snímek 15
  11. ↑ Úmrtí. Národní politika. 11. 9. 1927, s. 8. Dostupné online. 
  12. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 334, obraz 350
  13. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Viléma Kvasničky farnost Třeboň
  14. ↑ Matrika narozených, Rychnov nad Kněžnou, 1894–1903, snímek 169, Záznam o narození a křtu a pozn. o vystoupení z církve[nedostupný zdroj]
  15. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 156, obraz 755

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  • František Kocourek (Dr. F. K.): Hovory s nakladateli/Jaroslav Hampl. Přítomnost. 21. 9. 1932, s. 607–608. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kvasnička_a_Hampl&oldid=24193762“