Lesná (okres Třebíč)

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Obec Lesná (do roku 1947 Valdorf[4]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Leží asi 15km západně od Třebíče. Žije zde 91[1] obyvatel. Obec se skládá ze dvou částí – Chalupy a Ves.

Lesná
Střed obce s kaplí
Střed obce s kaplí
Znak obce LesnáVlajka obce Lesná
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMoravské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel91 (2024)[1]
Rozloha2,47 km²[2]
Katastrální územíLesná u Želetavy
Nadmořská výška664 m n. m.
PSČ675 26
Počet domů56 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduLesná 54
675 26 Želetava
ou.lesna@seznam.cz
StarostaBc. Ivo Jeřábek
Oficiální web: www.obec-lesna.com
Lesná
Lesná
Další údaje
Kód obce590983
Kód části obce80161
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Štěměchy, Želetava a Předín.

Geografie

editovat

Ze severu na jih prochází přes území obce silnice z Předína do Želetavy, východně ze zastavěného území obce vychází silnice a užitková polní cesta pod horu Mařenku, na severním okraji území obce vede východně užitková lesní silnice pod horou Mařenkou. Přes část severního okraje území vede cyklostezka 5216, přes východní okraj území obce vede modrá turistická trasa.

Valná většina území obce je využívána zemědělsky, lesy jsou až za hranicemi území obce, za východní hranicí území obce jsou lesy velmi výrazné.

V zastavěném území obce pramení řeka Brtnice, ta pak teče západně a následně se asi po 30 km toku vlévá u Přímělkova do Jihlavy, jihovýchodní hranice území obce je tvořena nepojmenovaným potokem, který se jižně od území obce vlévá do Želetavky. Další zdrojnice tohoto potoka tvoří jihozápadní hranici území obce. Na severním okraji území obce pramení Dašovský potok, který pak teče severně a u Řimova se vlévá do Římovky. Mezi místními částmi Chalupy a Ves se nachází výrazný rybník.

Většina území obce se nachází mezi 650 a 670 metry nad mořem, ale území obce je relativně rovinaté. Východně od území obce se však nachází nejvyšší hora okresu Třebíč Mařenka (711 m) a asi 1 km západně od území obce se nachází Hrachová hora (683 m). Obec se nachází v území Zašovického hřbetu, kdy se nachází nedaleko od nejvyššího bodu tohoto útvaru, tímto bodem je hora Mařenka.

Zastavěné území obce se nachází na západním okraji území obce, je rozděleno rybníkem na dvě samostatné místní části Ves a Chalupy, Chalupy jsou severní novější částí, Ves je jižní a starší částí. Na východní hranici území obce pod horou Mařenkou se nacházela zaniklá ves Dašovice.[5]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1715, kdy měla být vesnice založena Ignátem z Valdorfu. Valdorfové v tu dobu byli majiteli sádeckého panství a Ignát se dle tehdejšího zvyku vydal k hranicím panství založit vlastní osadu.[6] V 18. století měla být postavena kaple na návsi,[7] dle místní pověsti měla však být vystavěna současně s kostelem nejsvětější Trojice v Třebíči.[6]

V roce 1914 byla ve vsi postavena škola, v roce 1918 pak byly kolem kaple vysázeny k založení nové republiky dvě lípy. V roce 1924 pak byla založena obecní knihovna a o dva roky později byla schválena elektrifikace, která pak byla dokončena v roce 1927. Roku 1938 obec požádala o změnu názvu,[7] ale nakonec byl tedejší Valdorf přejmenován na Lesnou až v roce 1947.[8] V roce 1949 bylo v obci založeno JZD, to se však v roce 1967 sloučilo do JZD v Želetavě. V roce 1963 byla dokončena stavba velkého kulturního domu a roku 1964 byl také ukončen provoz školy. Mezi lety 1966 a 1977 byla v obci vybudována kanalizace. Po sametové revoluci pak byl do vsi roku 1997 zaveden telefon a roku 1999 byla obec plynofikována.[7]

Do roku 1849 patřila Lesná do sádeckého panství, od roku 1850 patřila do okresu Dačice, pak od roku 1940 do okresu Telč, pak od roku 1945 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřila Lesná pod Želetavu a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Želetavu, následně se obec osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel Lesné[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 180 226 232 227 222 258 228 203 210 175 129 99 93

Politika

editovat

Do roku 2014 zastával funkci starosty Karel Polenda, od roku 2014 vykonává funkci starosty Bc. Ivo Jeřábek.

Volby do Poslanecké sněmovny

editovat
Volby do PSP ČR v obci Lesná
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (43,47 %) ČSSD (24,52 %) ČSSD (34,0 %) ANO (29,82 %) ANO (28,84 %)
2. KSČM (36,95 %) VV (22,64 %) KSČM (22,0 %) KSČM (15,78 %) Piráti+STAN (15,38 %)
3. ODS (8,69 %) TOP 09 (15,09 %) ANO 2011 (14,0 %) Piráti (14,03 %) ČSSD (13,46 %)
účast 67,65 % (46 z 68) 70,67 % (53 z 75) 68,49 % (50 z 73) 74,03 % (57 z 77) 71,23 % (52 z 73)

Volby do krajského zastupitelstva

editovat
Volby do krajského zastupitelstva v obci Lesná
1. 2. 3. účast
2000[16] SNK (42,1 %) KSČM (31,57 %) 4KOALICE (7,89 %) 55,71 % (39 z 70)
2004[17] KSČM (40,9 %) ODS (18,18 %) NEZ (13,63 %) 33,84 % (22 z 65)
2008[18] ČSSD (56,81 %) KSČM (18,18 %) DOHODA pro Vysočinu (6,81 %) 61,11 % (44 z 72)
2012[19] ČSSD (33,33 %) KSČM (26,66 %) Pro Vysočinu (20 %) 44 % (31 z 75)
2016[20] ANO 2011 (22,5 %) ČSSD (20 %) KSČM (20 %) 51,95 % (40 z 77)
2020[21] STAN+SNK ED (41,66 %) ANO (22,22 %) KSČM (16,66 %) 50 % (36 z 72)
2024[22] ANO (51,35 %) STAN+SNK ED (21,62 %) ODS+TOP 09+STO (13,51 %) 53,52 % (38 z 71)

Prezidentské volby

editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (23 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (18 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (6 hlasů). Volební účast byla 72,37 %, tj. 55 ze 76 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (31 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (15 hlasů). Volební účast byla 61,33 %, tj. 46 ze 75 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (28 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (11 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (8 hlasů). Volební účast byla 72,00 %, tj. 54 ze 75 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (19 hlasů). Volební účast byla 69,74 %, tj. 53 ze 76 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (23 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (15 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (10 hlasů). Volební účast byla 78,08 %, tj. 57 ze 73 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (31 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (28 hlasů). Volební účast byla 81,08 %, tj. 60 ze 74 oprávněných voličů.[25]

Pamětihodnosti

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Města a obce online: Lesná [online]. mesta.obce.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  5. Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 16. 2. 2024
  6. a b TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská: Telecký okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1913. 448 s. S. 375–377. 
  7. a b c Historie. www.obec-lesna.com [online]. [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. 
  8. Vyhláška ministra vnitra o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947 [online]. Zákony pro lidi, 1948 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  9. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 152. 
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat