Libouň
Libouň je vesnice v okrese Benešov, která je součástí obce Zvěstov. Nachází se cca 2 km na východ od Zvěstova. Je zde evidováno 47 adres. Protéká tudy Strašický potok, který je levostranným přítokem řeky Blanice.
Libouň | |
---|---|
Kostel | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Zvěstov |
Okres | Benešov |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°38′2″ s. š., 14°49′15″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 65 (2021)[1] |
Katastrální území | Libouň (4,32 km²) |
Nadmořská výška | 405 m n. m. |
PSČ | 257 06 |
Počet domů | 36 (2011)[2] |
Libouň | |
Další údaje | |
Kód části obce | 83453 |
Kód k. ú. | 683451 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.[3]
Ves Libouň patřívala ode dávna klášteru Louňovskému. Ve 14. století tu byl farní kostel k němuž opatové Želivští jmenovali kněze, Nějaký čas seděli na Libouňské tvrzi (1382) Ondřej Roháč z Dubé a jeho bratr Beneš řečený Libuň. Snad měli Libouň pronajatou od kláštera. Držitelem nápravy byl Jan Strýček (1411) Před počátkem husitských válek seděl na Libouni Boreš. Když byl vypálen Louňovický klášter uchýlil se do Vlašimi, když bylo příměří vrátil se do Libouně. Husité se vrátili tvrz vypálili a Boreše zabili. Libouň pak sdílela osudy Louňovického zboží k němuž až do roku 1652 patřila.
Pamětihodnosti
editovat- Zámek Libouň
- Kostel svatého Václava – románská rotunda z konce 12. století.[4]
- Dvě památné lípy se sochou svatého Jana Nepomuckého
- Výklenková kaplička sv. Václava.
Galerie
editovat-
Silnice
-
Výklenková kaplička
-
Jarní zahrada
Reference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 86.
- ↑ JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Libouň, s. 45.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Libouň na Wikimedia Commons
- Libouň v Muzeu České Sibiře