Wikipedie

Lobendava

obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji

Lobendava (německy Lobendau) je obec v nejsevernější části České republiky, která se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji, v západní části Šluknovského výběžku. Leží v nadmořské výšce 344 m v údolí Lučního potoka. Žije v ní 256[1] obyvatel.

Lobendava
Kostel Navštívení P. Marie
Kostel Navštívení P. Marie
Znak obce LobendavaVlajka obce Lobendava
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŠluknov
Obec s rozšířenou působnostíRumburk
(správní obvod)
OkresDěčín
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice51°1′10″ s. š., 14°18′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel256 (2024)[1]
Rozloha19,58 km²[2]
Nadmořská výška344 m n. m.
PSČ407 47, 407 84
Počet domů166 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduLobendava 271
407 84 Lobendava
podatelna@obeclobendava.cz
StarostaStanislav Jirásek
Oficiální web: www.obeclobendava.cz
Lobendava na mapě
Lobendava
Lobendava
Další údaje
Kód obce545708
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lobendava je nejsevernější obcí České republiky. Nad místní částí Severní leží Buková hora (512 m), táhlý zalesněný granodioritový vrch, přes jehož severní svah prochází státní hranice s nejsevernějším bodem České republiky – 51°3′20″ s. š., 14°18′58″ v. d.

Název

editovat

Původ názvu je podle Antonína Profouse odvozen z hornolužickorbského Lobodov (Lobodův dvůr), z vlastního jména Loboda.[4] Podle jiné domněnky má mít jméno Lobendov základ ve staroslovanském Lubyja = krásný potok.[5] Dalším možným výkladem je německý původ názvu ze slovního spojení lobende Au, tedy „chválená louka“.[6]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1449,[7] kdy se připomíná mann Albrechta Berky Krigk Karlowitz zu Lobendau. V roce 1472 se připomíná dvůr Lobdaw, náležející k Tollensteinu a od roku 1720 již figuruje německé označení Lobendau.[8]

Novodobá historie obce byla v letech 1903-2013 spojena s ústavem sociální péče. V roce 1903 jej jako domov důchodců založil universitní profesor a dvorní rada, MUDr. Anton, rytíř von Drasche (1826-1904), který z Lobendavy pocházel. V roce 1905 byla dokončena výstavba tříkřídlé dvoupatrové budovy, označená nápisem Stiftungshaus (Nadační dům), jež měla sloužit výhradně přestárlým obyvatelům z Lobendavy. Po druhé světové válce budova do roku 1956 sloužila jako kasárna a od roku 1957 ústav pro mentálně postižené děti a mládež s kapacitou 45 svěřenců. V péči o ně se od roku 1961 střídaly misijní řádové sestry – Služebnice Ducha Svatého, a od roku 1994 zdravotní personál světský.[9] V letech 2013-2015 byla trojice sociálních ústavů v Lobendavě, Brtníkách a Rumburku reformována a převedena do nových zařízení.

Přírodní poměry

editovat

Poloha

editovat
 
Buková hora

Obec Lobendava se nachází v nejsevernější části České republiky v severozápadní části Šluknovského výběžku. Obec se skládá ze dvou katastrálních území: Lobendava o rozloze 1152,7363 ha[10] a Severní o rozloze 804,7232 ha.[11] Lobendava sousedí na východě s obcí Lipová (místní části Liščí a Lipová), na jihu s Vilémovem, na jihu a jihozápadě s Dolní Poustevnou (místní části Marketa, Horní Poustevna a Nová Víska), na západě a severozápadě se saským městem Neustadt in Sachsen (místní části Langburkersdorf a Berthelsdorf) a na severu s obcí Steinigtwolmsdorf.[12][13]

Geomorfologie

editovat

Celé území Lobendavy náleží z geomorfologického hlediska ke geomorfologickému celku Šluknovská pahorkatina, jejímu okrsku Šenovská pahorkatina a podokrsku Mikulášovická pahorkatina.[14] Nejvyšším bodem obce je vrchol Bukové hory (512 m), nejnižší se nachází na hranici Lobendavy a Horní Poustevny v nadmořské výšce 334 m.[15] Zástavba obce se rozkládá podél Severního a Lučního potoka v dlouhém údolí, které obklopuje ze všech stran pásmo kopců. Na jihozápadě jsou to svahy Poustevníka (455 m), na západě jsou to Roubený (461 m), Lobendavský vrch (430 m) a Skřivánčí vrch (479 m), na severu Buková hora (512 m), Stráž (460 m) a svahy Hutbergu (503 m), na východě Jáchym (475 m) a Anenský vrch (420 m) a na jihovýchodě Ječný vrch (503 m).[6][15]

Geologie a půdy

editovat

Lobendava náleží k lužickému žulovému masivu, který se zformoval v období prvohor. Dominantní horninou je drobno až střednězrnný hybridní granodiorit. Ten vznikl roztavením a granitizací drob a břidlic, díky čemuž se liší od ostatních granodioritů drobnější strukturou a častou šmouhatostí. Barva je šedomodrá s černými a světlými zrny biotitu a muskovitu, ve zvětralé podobě je okrový, hnědý až rezavý. Na Bukové hoře na severu území je hybridní granodiorit vystřídán lužickým granodioritem, který je také šedomodrý, ale nejčastěji střednězrnný a ze slíd obsahuje pouze černý biotit. Na svahu Ječného vrchu se na malé ploše vyskytuje lipovsko-rožanský granodiorit, který je oproti lužickému granodioritu charakteristický velkými vyrostlicemi mikroklinu.[16][17]

Po celém území obce je podložní granodiorit narušen žílami doleritu o různé mocnosti. Hornina je typicky černozelená s různě velikými zrny živce. Na lobendavské straně Ječného vrchu je prokázána žíla křemene a také páskovaný amfibolit, který vznikl přeměnou bazaltových hornin. Na jihozápadě území je prokázána žíla granitového porfyru. Podél vodních toků se nachází fluviální jílovitopísčité až písčité hlíny, deluviální hlinitokamenité sedimenty a písčité štěrky čtvrtohorního stáří.[17] V potoku Bublava se vyskytuje zlato, po jehož těžbě jsou patrné kopečky a jámy.[18] Na území Lobendavy se nachází několik menších lomů, v kterých byl povětšinou těžen dolerit.[19]

Nejrozšířenějšími půdními typy jsou dystrická a modální mesobazická kambizem, v menší míře pak kambizem modální eutrofní a podél vodních toků se nachází kambizem oglejená, glejová a gleje.[20]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Lobendava[7][21]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 495 1 563 1 507 1 545 1 712 1 505 1 597 493 514 455 377 274 279 272
Domy 272 298 273 303 285 284 289 308 176 99 84 63 67 107
Data z roku 1961 zahrnují domy místní část Severní.

Pamětihodnosti

editovat
 
Památník z roku 2013 u nejsevernějšího bodu České republiky

Dominantní stavební památkou je kostel Navštívení Panny Marie. Barokní sakrální stavbu postavil na místě staršího dřevěného kostela v letech 1709–1712 lipovský stavitel Zacharias Hoffmann (1678–1754).[22]

Na zrušeném kostelním hřbitově stojí torzo historizující márnice z 19. století a památník obětem první světové války. Areál kostela doplňuje pozdně barokní fara z roku 1767 postavená pražským architektem Antonínem Schmidtem (1723–1783).[23] Na návsi naproti kostelu stojí pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1746.[24] Severně od kostela se rozkládá obecní hřbitov s novorománskou hřbitovní kaplí z roku 1874.

Na Anenském vrchu (420[15] m n. m.) východně od Lobendavy stojí barokní poutní kaple svaté Anny z let 1775–1777, na kterou navazuje křížová cesta s kaplí Božího hrobu a s Getsemanskou zahradou.[25] Severovýchodně od středu obce se na vrchu Jáchym (475[15] m n. m.) nachází secesní kaple svatého Jáchyma z roku 1914 doplněná o křížovou cestu.[26]

Místní části

editovat

Slavní rodáci

editovat
  • MUDr. Anton von Drasche (1826 Lobendava-1904 Vöslau) - absolvent studia medicíny v Praze, Vídni a v Lipsku; specializoval se na patologii, hygienu a epidemiologii infekčních chorob (tyfus, mor a asijská chřipka), přednášel na univerzitě ve Vídní.[27]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Antonín Profous, Místní jména v Čechách, II. díl. Praha 1949, s. 647-648, V. díl, s. 230; online
  5. ↑ Podle webu obce Lobendava
  6. ↑ a b FIEDLER, Josef. Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. 1. vyd. Rumburg: Bezirkslehrerverein, 1898. 488 s. S. 401an. (německy) 
  7. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371. 
  8. ↑ Antonín Profous, Místní jména v Čechách, II. díl. Praha 1949, s. 647-648, V. díl, s. 230; online
  9. ↑ Naše historie Domov Brtníky [online]. [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ k.ú.: 686271 - Lobendava - podrobné informace [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2024-12-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ k.ú.: 686280 - Severní - podrobné informace [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2024-12-02]. Dostupné online. 
  12. ↑ Katastrální mapa [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2024-12-02]. Dostupné online. 
  13. ↑ Karte Sachsen: Gemarkungen [online]. Staatsbetrieb Geobasisinformation und Vermessung Sachsen [cit. 2024-12-02]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. 
  15. ↑ a b c d Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-12-02]. Dostupné online. 
  16. ↑ KOPECKÝ, Lubomír, a kol. Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000. M–33–IX Děčín. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. 176 s. S. 30–34. 
  17. ↑ a b Geologická mapa 1 : 25 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. 
  18. ↑ Bublava – rýžoviště [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. 
  19. ↑ Lobendavský vrch – sz. [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. 
  20. ↑ Půdní mapa 1 : 50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. 
  21. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 286. 
  22. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-11]. Identifikátor záznamu 152833 : Kostel Navštívení P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  23. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-11]. Identifikátor záznamu 127852 : Fara v Lobendavě. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  24. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-11]. Identifikátor záznamu 134314 : Socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  25. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-11]. Identifikátor záznamu 158718 : Kaple sv. Anny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  26. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-11]. Identifikátor záznamu 62932914 : Kaple sv. Jáchyma, část stojící a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5]. 
  27. ↑ Prof. Dr. Anton Drasche's gesammelte Abhandlungen. Herausgeben von seinen Schülern zu dessen 40 jahrigen Doctor-Jubiläum. Wien: bei J. Šafář 1893.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lobendava&oldid=24452153“