M3 (samopal)

M3 je americký samopal z období druhé světové války, jenž měl nahradit složité samopaly Thompson. Zbraň navrhl konstruktér George Hyde v letech 1942–1943. Je vybavena zásobníkem na 30 nábojů typu .45 ACP (11,43 mm) a dynamickým závěrem. Díky svému tvaru si vysloužil přezdívky Grease Gun nebo Greaser (česky olejnička, maznice).

Samopal M3
Samopal M3
Typ	Samopal
Místo původu	USA
Historie služby
Ve službě	1943–
Války	Druhá světová válka, Korejská válka, a jiné
Historie výroby
Konstruktér	George Hyde
Výrobce	General Motors
Vyrobeno kusů	621 000 ks válečné výroby
Varianty	M3, M3A1
Základní údaje
Hmotnost	3,47 kg (bez zásobníku)
Délka	570 mm (bez opěrky)
Délka hlavně	266 mm
Ráže	.45 ACP (11,43 mm)
Kadence	cca 450 ran/min
Úsťová rychlost	280 m/s
Účinný dostřel	cca 100 m
Zásobování municí	schránkový zásobník na 30 nábojů

Vznik

Jelikož výroba předchozího samopalu Thompson byla složitá a drahá, G. Hyde ze závodu Guide Lamp Division, pobočce koncernu General Motors navrhl zbraň vylisovanou ze dvou plechových polovin odporově svařených. Vznikla zbraň připomínající olejničku (anglicky Grease gun).

Samopal byl podobně jako anglický Sten konstruován podle požadavků na rychlou a levnou válečnou výrobu. Byl jednoduchý, robustní, ale nebyl tak oblíbený jako Thompson kvůli nestabilitě při střelbě. Velkosériová výroba probíhala v letech 1943–1945. V padesátých a šedesátých letech se licenčně vyráběl v mnoha státech. Zůstal ve výzbroji armády USA i v poválečném období – ve výzbroji prvoliniových jednotek až do šedesátých let a u pomocných jednotek až do let osmdesátých.

Mechanismus

Závěr se uvnitř těla pohyboval na dvou vodících tyčkách s posuvnými pružinami. Jelikož tělo zbraně bylo zezadu uzavřené, závěr se do těla dával zepředu – hlaveň se do těla zašroubovávala. Závěr byl neuzavřený, před výstřelem se nacházel v zadní poloze. M3/M3A1 má zajímavou pojistku – byla umístěna na odklopném krytu výhozného okénka, kde při zavřeném krytu blokovala pohyb závěru. Mířidla jsou pevná.

Varianty

První varianta M3, vyráběná od roku 1943, měla nabíjecí páku, zatímco M3A1 vyráběná od roku 1944 měla vybrání pro prst přímo v těle závěru přístupno výhozným okénkem. Vyráběla se rovněž varianta v ráži 9 mm Luger pro speciální jednotky a příslušníky odboje. Pro speciální jednotky operující ve Vietnamu byla též vyvinuta verze s dvoukomorovým integrovaným tlumičem.

Příslušenství

Pro zásobníky byla plátěná sumka na tři zásobníky navlékatelná na opasek. Dále byl vyroben tlumič výšlehu, který se však příliš nerozšířil.

Literatura

• Chris Bishop – Encyklopedie pěchotních střelných zbraní – Jota Military 1998 – ISBN 80-7217-064-3

• V. Dolínek, V. Francev, J. Šach – Fotografický atlas zbraní 1. a 2. světové války – Nakladatelství Aventinum, Praha 2001 – ISBN 80-7151-198-6

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu M3 na Wikimedia Commons
• Samopal M3 na Modern Firearms

• Galerie M3 na Wikimedia Commons