Maršíkov

část obce Velké Losiny v okrese Šumperk

Vesnice Maršíkov (německy Marschendorf)[3] je administrativní součást lázeňské obce Velké Losiny (okres Šumperk). Rozkládá se v zaříznutém údolí Maršíkovského potoka, východně centra Velkých Losin. Je známa především svým dřevěným roubeným kostelem sv. Michaela, který je postaven bez jediného hřebíku.

Maršíkov
Pohled na centrum obce s kostelem sv. Michaela
Pohled na centrum obce s kostelem sv. Michaela
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVelké Losiny
OkresŠumperk
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel170 (2021)[1]
Katastrální územíMaršíkov (8,3 km²)
PSČ788 15
Počet domů77 (2011)[2]
Maršíkov
Maršíkov
Další údaje
Kód části obce91901
Kód k. ú.691909
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kostel sv. Michaela

Nejstarší písemné doklady názvu vesnice jsou latinské (Marsch(i)onisvilla) a německé (Marschendorf) a ukazují na původní českou předlohu, která mohla znít Maršov, Marchov, Marškov nebo Mařov. Písemně je české jméno poprvé doloženo až z první čtvrtiny 16. století v podobě Mařkov. Tvar Maršíkov se vyvinul z německého Marschendorf (přikloněním k osobnímu jménu Maršík, zdrobnělině jména Mareš, což byla domácká podoba jmen Martin a Marek) a písemně je doložen od 19. století (kdy se souběžně užíval i tvar Maršová).[4]

Historie

editovat

První písemná zmínka o Maršíkovu pochází z roku 1351 (Marschonisvilla), již tehdy byla v Maršíkově fara. Roku 1494 byla vesnice propuštěná z markraběcího léna, v 16. století již náležela k losinskému panství. Počátkem 17. století byla ves od tohoto panství oddělena a připojena k Vízmberku (dnešní Loučná nad Desnou). V roce 1609 si místní evangelíci vybudovali dřevěný kostel, který se dochoval do dneška. Maršíkov byl součástí severomoravského pastvinářství.[5]

Roku 1786 byla na části pozemků postavena osada Nový Maršíkov, která později splynula s obcí. Po roce 1848 se Maršíkov stal součástí soudního okresu Vízmberk. Obec byla nadále čistě zemědělská. Po vzniku první republiky měla v obci největší podporu německá agrární strana, která zvítězila ve volbách roku 1935. I po roce 1945 zůstal Maršíkov zemědělskou obcí.[5]

Po odsunu německého obyvatelstva byl Maršíkov dosídlen obyvateli jiných oblastí. Významné hospodářské objekty např. obsadily rodiny z Valašska (Bylnice, 20 obyvatel, kteří se zde natrvalo usadili – viz Šerý 2008[6]) Maršíkov byl připojen k obci Velké Losiny v roce 1976.[5]

Školství

editovat

Děti zpočátku navštěvovaly farní školu ve Velkých Losinách, kolem roku 1800 se začalo vyučovat po domech a v roce 1833 byla postavena škola v obci, která je nyní obytným rodinným domem.[5] V roce 2006 byla dokončena rekonstrukce budovy (užívaná jako škola) na společenský dům. [2]

Vývoj počtu obyvatelstva

editovat

Údaje (mimo aktuálního) jsou převzaty z Vlastivědy šumperského okresu.[5]

  • 1677 – 54 usedlíků
  • 1834 – 640 obyvatel v 92 domech
  • 1900 – 615 obyvatel ve 106 domech (vesměs německé národnosti)
  • 1950 – 319 obyvatel ve 104 domech
  • 1991 – 195 obyvatel v 57 trvale zabydlených domech
  • 2008 – 191 obyvatel (k 1. 1. 2008)[7]

Památky a zajímavosti

editovat

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 589. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 40.
  5. a b c d e Melzer M., Schulz J. a kol., 1993: Vlastivěda šumperského okresu. OÚ Šumperk a OVM Šumperk. ISBN 80-85083-02-7
  6. Šerý M., 2008: Osídlení pohraničí severní Moravy a Slezska po 2. světové válce obyvatelstvem Valašskokloboucka. Diplomová práce, katedra geografie, PřF UP Olomouc.
  7. [1]

Externí odkazy

editovat