Miloš Forman

Miloš Forman, původně Jan Tomáš Forman (18. února 1932 Čáslav, Československo – 13. dubna 2018 Danbury, Connecticut, USA), byl česko-americký filmový režisér, scenárista a příležitostný herec. Patřil k čelným představitelům čs. nové vlny v 60. letech, po roce 1968 odešel do USA, kde se také propracoval mezi špičku a natočil řadu úspěšných a oceňovaných filmů. Za svou kariéru získal dva Oscary za nejlepší režii, tři Zlaté glóby a cenu BAFTA ve stejné kategorii. Jeho dvorním kameramanem byl Miroslav Ondříček.

Miloš Forman
Miloš Forman na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech (2009)
Rodné jméno	Jan Tomáš Forman
Narození	18. února 1932 Čáslav Československo Československo
Úmrtí	13. dubna 2018 (ve věku 86 let) Danbury, Connecticut, Spojené státy americké Spojené státy americké
Místo pohřbení	Warren New Warren Cemetery
Alma mater	Akademie múzických umění v Praze Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Aktivní roky	1963–2011
Choť	Jana Brejchová (1958–1962) Věra Křesadlová (1964–1999) Martina Formanová (1999–2018)
Děti	Petr Forman Matěj Forman Andrew Forman James Forman
Rodiče	Otto Kohn
Příbuzní	Joseph Kohn (sourozenec) Antonie Formanová (vnučka)
Oficiální web	milosforman.cz
Český lev
Dlouholetý umělecký přínos českému filmu 1997
Oscar
Nejlepší režie 1975 – Přelet nad kukaččím hnízdem 1984 – Amadeus
Zlatý glóbus
Nejlepší režie 1975 – Přelet nad kukaččím hnízdem 1984 – Amadeus 1996 – Lid versus Larry Flynt
Cena BAFTA
Nejlepší režie 1976 – Přelet nad kukaččím hnízdem
César
Nejlepší zahraniční film 1985 – Amadeus
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Původ a mládí

Matrika žáků základní školy v Čáslavi z let 1939–1941 se jménem Miloše Formana.

Narodil se v protestantské rodině Anny Formanové (rozené Švábové) a Rudolfa Formana, středoškolského učitele. Matka provozovala hotel u Máchova jezera. Jeho pravým otcem však byl pražský architekt židovského původu Otto Kohn, o čemž se však Miloš Forman dozvěděl až po válce. Mládí prožil Miloš Forman v rodné Čáslavi a zčásti také v penzionu Rut ve Starých Splavech. Hotel a penzion fungovaly jen v létě, na zimu se rodina vracela do Čáslavi.

Jako dítě přišel o oba rodiče. Otec byl zatčen pro své členství v odbojové skupině, matka pro falešné udání ve spojitosti s protinacistickými letáky. Než byla matka zatčena, odstěhovala se s dětmi do Starých Splavů. Tam Miloš musel chodit do německé školy, protože tam česká škola tehdy nebyla. Neuměl dobře německy a spolužáci mu to dávali natolik znát, že se matka a její dva synové raději vrátili do Čáslavi. Oba rodiče byli po několik roků vězněni. Se svou matkou se setkal pouze jednou krátce v Petschkově paláci v Praze. Matka 1. března 1943 zemřela na tyfus v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. Otec zemřel v koncentračním táboře Mittelbau-Dora 10. května 1944.

Miloš Forman poté vyrůstal u příbuzných v Náchodě a v Poděbradech v internátní škole Středočeské koleje krále Jiřího. Zde byli jeho spolužáky Václav Havel, bratři Mašínové a Zbyněk Janata. Po válce se osiřelí Miloš a jeho bratr Pavel, jenž byl o dvanáct let starší, vrátili do penzionu Rut ve Starých Splavech a začali jej opravovat. Po znárodnění v roce 1948 o penzion přišli. Miloš měl možnost dále bydlet v jedné z místností v penzionu, ale když roku 1953 dosáhl plnoletosti, musel se odstěhovat. Jejich nejstarší bratr Blahoslav (*1917) zahynul v roce 1960 v Nízkých Tatrách během výpravy turistického oddílu ZŠ v Čáslavi, kde působil jako učitel.

Rodina Formanova získala penzion ve Starých Splavech zpět v roce 1991 v restituci.

Filmová tvorba

Studium a tvorba v Československu

Forman vystudoval scenáristiku na pražské Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění, hlavním důvodem studií bylo vyhnout se vojenské službě. Již během studií působil jako pomocný režisér a asistent Alfréda Radoka. S Alfrédem Radokem spolupracoval nejen na filmech (Dědeček automobil), ale také na představeních Laterny magiky.

Do roku 1968 natočil Miloš Forman v Československu společně s kameramanem Miroslavem Ondříčkem několik úspěšných snímků vyznačujících se sžíravým, až černo-humorným pohledem na společnost. Vzbudili pozornost již středometrážním debutem Konkurs z roku 1962 (ten byl společně se snímkem Kdyby ty muziky nebyly uveden do kin v roce 1963 jako pásmo pod názvem Konkurs). Pro něj zinscenoval s Jaroslavem Papouškem a Ivanem Passerem fiktivní konkurz v divadle Semafor. Ve stejném roce vznikl film Černý Petr. Tento film získal (k překvapení svého tvůrce) hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu (tuto cenu nedostali režiséři zvučných jmen Michelangelo Antonioni, ani Jean-Luc Godard).

Dalším úspěšným filmem tandemu Forman a Ondříček byly Lásky jedné plavovlásky, černobílý film z roku 1965. Film byl nominován na ceny Oscar za nejlepší cizojazyčný film a Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film. Britský filmový časopis Empire zařadil toto dílo v roce 2010 na 89. místo mezi 100 nejlepších cizojazyčných filmů všech dob. Následující film Hoří, má panenko z roku 1967 byl rovněž nominován na Oscara a umožnil Formanovi emigrovat do Spojených států.

Filmová tvorba ve Spojených státech

Za normalizace legálně odešel do Spojených států, aby pokračoval ve své filmové tvorbě. Mohl tedy na svých filmech spolupracovat s českými filmaři, především s kameramanem Miroslavem Ondříčkem. Dokonce mu bylo umožněno natočit mnohé scény filmu Amadeus v Kroměříži, Praze a jejím okolí.

Ve svém prvním filmu natočeném v USA, Taking Off z roku 1971, režisér ještě uplatnil svůj „český“ přístup k americké společnosti v tehdy doznívající éře hippies. Film byl oceněn první cenou poroty na festivalu v Cannes, ale komerčně neuspěl. Významného úspěchu u diváků dosáhl Forman v roce 1975 svým dalším filmem Přelet nad kukaččím hnízdem, adaptací románu Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven. Tento film americká Akademie filmových umění a věd ocenila pěti Oscary, včetně ceny za režii a nejlepší film. V dalších letech následoval úspěšný zfilmovaný muzikál Vlasy (Hair) z roku 1979, poté historické drama Ragtime podle stejnojmenného románu Edgara Lawrence Doctorowa (1981), který pojednává o příznačném rasovém konfliktu v USA v letech 1906 až 1914.

Václav Havel, Ladislav Županič a Miloš Forman na oslavách výročí Divadla Semafor v roce 1999

Film Amadeus z roku 1984 o životě a smrti hudebního skladatele 18. století Wolfganga Amadea Mozarta získal osm Oscarů včetně obou hlavních kategorií. Je jedním z divácky nejúspěšnějších Formanových filmů. Díky natáčení tohoto filmu se mohl Miloš Forman po deseti letech vrátit do své vlasti (film se natáčel mimo jiné v Kroměříži). I jeho další filmy byly úspěšné, některé z nich více u kritiků než divácky, např. Valmont (1989), což je adaptace románu Nebezpečné známosti francouzského spisovatele Choderlose de Laclos z roku 1782. Roku 1996 natočil film Lid versus Larry Flynt (s Woody Harrelsonem a Courtney Love v hlavních rolích). Za tento film byl nominován na Oscara za režii. Roku 1999 natočil životopisný film o slavném herci a avantgardním komikovi Andy Kaufmanovi Muž na měsíci. Za tento film získal Jim Carrey, herec v hlavní roli tohoto filmu, Zlatý glóbus. Roku 2000 hrál Miloš Forman ve filmu Edwarda Nortona Rabín, kněz a krásná blondýna.

Dne 31. ledna 2007 byl v Praze ve Slovanském domě uveden v české premiéře Formanův film Goyovy přízraky, natočený ve Španělsku v roce 2006. České premiéry filmu se zúčastnili herci Natalie Portmanová a Javier Bardem, kteří v něm ztvárnili dvě ze tří hlavních rolí. Dílo pojednává o posledním období života slavného španělského malíře Francisca Goyi.

V dubnu 2007 mělo v Národním divadle premiéru nové nastudování jazzové opery autorů Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra s názvem Dobře placená procházka, které Miloš Forman režíroval spolu se svým synem Petrem Formanem.

Soukromý život

Jeho první manželkou byla v letech 1958 až 1962 Jana Brejchová. Toto manželství bylo bezdětné. Jeho synové z druhého manželství (s Věrou Křesadlovou) jsou dvojčata, divadelníci Petr a Matěj Formanovi (* 23. srpna 1964). Potřetí se oženil s výrazně mladší Martinou Zbořilovou, která o jejich seznámení vydala knihu. Měli spolu další syny, dvojčata Andrewa a Jamese Formanovy (* 12. září 1998). Žil ve městě Warren ve státě Connecticut. Patřil k příznivcům klubu Slavia Praha.

Jeho polovlastním bratrem byl matematik Joseph Kohn žijící v USA.

Zemřel 13. dubna 2018 ve věku 86 let v nemocnici connecticutského Danbury. Informaci zveřejnil jeho agent Dennis Aspland. Příčina úmrtí nebyla uvedena. Pohřeb se konal v úzkém kruhu nejbližších v neděli 15. dubna 2018 na hřbitově ve Warrenu.

Památník na rodném domě v Čáslavi

Pamětní místa

Půl roku po smrti režiséra Miloše Formana bylo po něm pojmenováno Náměstí Miloše Formana, nacházející se na piazzettě před hotelem InterContinental na konci Pařížské ulice v Praze 1. Pamětní deska byla v roce 2018 odhalena také na zdi rodného domu v Čáslavi v ulici Formanova 17.

Filmografie

Režie

• 1955: Nechte to na mně
• 1963: Konkurs
• 1963: Kdyby ty muziky nebyly (součást pásma Konkurs)
• 1963: Černý Petr
• 1965: Lásky jedné plavovlásky
• 1967: Hoří, má panenko
• 1971: Odcházím
• 1975: Přelet nad kukaččím hnízdem (adaptace knihy Vyhoďme ho z kola ven, Kena Keseyho)
• 1979: Vlasy (muzikál)
• 1981: Ragtime (adaptace knihy Ragtime, Edgar Lawrence Doctorow)
• 1984: Amadeus (filmová adaptace stejnojmenné divadelní hry Petera Shaffera)
• 1989: Valmont (adaptace knihy Nebezpečné známosti, Choderlos de Laclos)
• 1996: Lid versus Larry Flynt (inspirováno životem Larryho Flynta, zakladatele magazínu Hustler)
• 1999: Muž na Měsíci (inspirováno životem komika Andyho Kaufmana)
• 2006: Goyovy přízraky
• 2009: Dobře placená procházka (záznam představení v Národním divadle)

Herec

• 1954: Stříbrný vítr
• 1957: Dědeček automobil
• 1986: Hořkost
• 1989: New Year's Day
• 2000: Rabín, kněz a krásná blondýna (farář Havel)
• 2009: Peklo s princeznou (čert)
• 2011: Milovaní

Odkazy

Literatura

• DOUPOVCOVÁ, Zuzana. Ženské postavy ve filmech Miloše Formana. Brno, 2009 [cit. 2015-05-13]. Bakalářská práce. [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Masarykova univerzita, Filozofická fakulta]]. Vedoucí práce Václav Březina. Dostupné online.
• FORMAN, Miloš; [[Jan Novák (spisovatel)|NOVÁK, Jan]]. Co já vím? aneb Co mám dělat, když je to pravda? Autobiografie Miloše Formana. Praha: Bookman, 2007. 469 s. ISBN 978-80-903455-7-7. 
• HAVLÍNOVÁ, Zdena. Realismus a autenticita filmu Lásky jedné plavovlásky: Neoformalistická analýza. Brno, 2014 [cit. 2015-05-13]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Špaček. Dostupné online.
• HAVLÍNOVÁ, Zdena. Aplikace tří metodologických teorií na film Lásky jedné plavovlásky. Brno, 2012 [cit. 2015-05-13]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Špaček. Dostupné online.
• STUDENÁ, Ivana. Česká filmová tvorba Miloše Formana. Brno, 2006 [cit. 2015-05-13]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Markéta Dvořáčková. Dostupné online.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha, Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 330. 
• Audiokniha Co já vím?, vydala Audiotéka, načetl Hynek Čermák
• LUKEŠ, Jan: Miloš Forman v kostce. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2983-6

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloš Forman na Wikimedia Commons
• Osoba Miloš Forman ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloš Forman
• Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Miloš Forman – oficiální stránky
• Miloš Forman na Facebooku
• Miloš Forman jak ho neznáte (rozhlasové zvuky)
• Miloš Forman v Česko-Slovenské filmové databázi
• Miloš Forman na Kinoboxu
• Miloš Forman v Internet Movie Database (anglicky)
• Miloš Forman ve Filmovém přehledu
• Miloš Forman v projektu Československý filmový zázrak – Zlatá šedesátá
• Miloš Forman v genealogickém programu Geni
• Tvůrčí skupina Drama a literatura. Miloš Forman, Jan Novák: Co já vím? Upřímný pohled na život a uměleckou dráhu světového filmového režiséra [online]. Český rozhlas Vltava, Osudy, 2022-02-25 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. 

Autoritní data

AbARTP: 18183 Biblio: a8403f9d-c7f1-4741-8534-1b967635b660 NKC: jk01031567 BIBSYS: 90059597 BNE: XX1307328 BNF: cb12447421q (data) CANTIC: 981058517991606706 CiNii: DA06352157 GND: 118945440 ISNI: 0000 0001 2148 0769 LCCN: n50024970 LNB: 000014278 NLA: 35322007 NLG: 206755 NLI: 987007463584705171 NLK: KAC201201936 NLP: a0000001228119 NSK: 000090851 NTA: 073567078 PLWABN: 9810670538505606 SELIBR: 345634 SNK: 162627 SUDOC: 033625190 Trove: 911175 ULAN: 500473150 VIAF: 112401195 WorldCat Entities: E39PBJgxtCm8XjJhgtVQgTbGHC

Portály: Film | Lidé | Televize