Nizozemština

Nizozemština (Nederlands)
	Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Nizozemsko, Aruba, Belgie, Francie, Curaçao, Surinam, Svatý Martin
Počet mluvčích	28 milionů (přibližně)
Klasifikace	Indoevropské jazyky Germánské jazyky Západogermánské jazyky Dolnofrancká větev Nizozemština; ; ; ; ;
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	Nizozemská jazyková unie (Nederlandse Taalunie)
Úřední jazyk	Nizozemsko, Aruba, Belgie, Curaçao, Surinam, Svatý Martin
Kódy
ISO 639-1	nl
ISO 639-2	dut (B); nld (T)
ISO 639-3	nld
Ethnologue	DUT
Wikipedie
	nl.wikipedia.org
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nizozemština je západogermánský jazyk, kterým hovoří jako svou mateřštinou nebo kulturním jazykem asi 24 milionů lidí na celém světě. Někdy se používá nepřesné označení holandština, které může označovat i dialekty provincií Severní a Jižní Holandsko. Vlámština je naproti tomu souhrnný pojem pro mluvenou nizozemštinu ve Vlámsku. Pro spisovnou nizozemštinu existuje jednotná norma. Základem jazyka bylo dolnofranské nářečí, ze kterého se tento jazyk vyvíjel již před 12. stol. V lexikologii i morfologii má hodně společných znaků s němčinou, liší se od ní ale zejména ve výslovnosti a pravopisu.

Rozšíření

rozšíření nizozemštiny:

úřední jazyk

druhý nebo neoficiální jazyk

nizozemská menšina

Nizozemštinou se hovoří:

v Nizozemsku (14 mil. mluvčích)
v severní Belgii – Vlámsku (5,6 mil. mluvčích – zhruba 60 % obyvatel) – úřední jazyk vedle francouzštiny a němčiny
v severní Francii – departement Nord-Pas-de-Calais – jazyk vlámské menšiny
mimo Evropu (asi 5 mil. mluvčích)
- na ostrovech Aruba, Bonaire, Curaçao, Saba, Svatý Eustach a Svatý Martin (Nizozemské Antily)
- v Surinamu
- v Indonésii

V Jižní Africe se z nizozemštiny vyvinul samostatný jazyk, afrikánština. Oba jazyky jsou dodnes do značné míry vzájemně srozumitelné.

Historie

Předpokládá se, že nizozemština začala vznikat někdy kolem roku 700 z různých dialektů existujících na území Nizozemska, zejména dolnofranského původu. Standardizační proces začal ve středověku pod vlivem burgundského vévodského dvora v Dijonu (a od roku 1477 v Bruselu).

Nejstarší známý text je věta „Hebban olla vogala nestas hagunnan, hinase ic enda tu, wat unbidan we nu“ („Všichni ptáci si již dělají hnízda, kromě mne a tebe, na co čekáme?“) Napsal ji vlámský mnich v klášteře v anglickém Rochesteru.

Zpočátku byla nejvlivnější nářečí z Flander a Brabantu. V roce 1618 byl sestaven překlad Bible, a aby mu mohli rozumět obyvatelé celé země, byl napsán v nově vytvořeném jednotném jazyce. Ten obsahoval prvky mnoha nářečí, ale jeho jádro tvoří dialekty z Holandska.

Nářečí

Mapa nizozemských dialektů

V zásadě lze nářečí rozdělit do dvou skupin, nizozemská a vlámská. Vlámština se vyslovuje jemněji, měkčeji a nizozemština ze severu zní Vlámům tvrdě až arogantně.^[zdroj⁠?!] Vlámština má také větší tendenci k využívání starší slovní zásoby.

Abeceda a výslovnost

Nizozemština se píše latinkou. Nizozemská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké:	A	B	C	D	E	Ë	F	G	H	I	Ï	J	K	L	M	N	O	P	Q	R	S	T	U	V	W	X	Ĳ	Y	Z
malé:	a	b	c	d	e	ë	f	g	h	i	ï	j	k	l	m	n	o	p	q	r	s	t	u	v	w	x	ĳ	y	z
výslovnost:	a	b	s/k	d	e	e*	f	ch	h	i	ji	j	k	l	m	n	o	p	k	r	s	t	ü	f	v	x	ej	i	z

Ë má sice stejnou výslovnost jako E, ale v textu se nevyskytuje samostatně. Tento znak totiž slouží jako nehláskotvorný (IE se čte jako Í, ale IË jako IE – v českém přepisu Ë se čte Ě).
C se čte S před E a I, jinak K, ale mimo spřežky jen ve slovech cizího původu. Zapisujeme normálně k nebo s.
Na rozdíl od angličtiny, němčiny a švédštiny používá nizozemština zdvojené kk místo ck, stejně tak i jiné germánské jazyky
CH se většinou čte jako zadní (uvulární) CH. Stejnou výslovnost má i G, pokud se nevyskytuje jako NG. V přejatých slovech se CH může číst jako Š nebo Č.
J se čte jako v češtině s výjimkou některých přejatých slov, kde se čte DŽ či Ž.
NG se čte jako N v českém slově banka.
N na konci slova se často polyká, není slyšet.
R je hrdelnější než české. Nachází se někde mezi německým R a CH.
SCH se (na rozdíl od němčiny) čte SCH,(schody) nikoli Š; i když v některých oblastech Nizozemska lze na „německou“ výslovnost také narazit. V některých kontextech se SCH vyslovuje jen jako S (např. na konci přídavných jmen: technisch čti [technis].
TIE na konci slova se čte SÍ nebo CÍ: atractie se vyslovuje [atraksí].
V se vyslovuje někde mezi českým V a F, zatímco W je blíže našemu V. Na rozdíl od angličtiny se W nečte se zaokrouhlenými rty jako polské Ł.
V písmu zdvojené souhlásky se ve výslovnosti nezdvojují, mohou však způsobit uzavřenost (= krátkost) předcházející slabiky, viz níže.
Nizozemské samohlásky se dělí na krátké a dlouhé (Nizozemci říkají krátkým matné, dlouhým jasné). V otevřených (tj. nekončících souhláskou) přízvučných slabikách je samohláska dlouhá, aniž by to bylo vyjádřeno pravopisem (tj. např. Breda se čte [bréda]). V ostatních případech je délka samohlásky vyznačena (např. meer se vyslovuje [mér]).
AA se čte Á.
IE se čte Í.
IË se čte IjE.
Krátké E se čte spíše jako neurčitá samohláska, která vznikne, když vyslovíme např. české neslabičné předložky k, s, v, z bez následujícího podstatného jména a odmyslíme si počáteční souhlásku.
EE se čte É.
EI se čte EJ.
OO se čte Ó.
OE se čte U.
UU se vyslovuje mezi českým Ú a Ý, podobně jako dlouhé německé Ü. Výslovnost krátkého U kolísá od Ü ([ütrecht]) přes Ö až po neurčitou samohlásku (vyskytuje se v názvech českých písmen B, C…).
UI se vyslovuje přibližně jako ÖJ nebo jako neurčitá samohláska + J. Tedy skoro jako Ai
Ĳ je samostatné písmeno. Má dokonce i svůj kód v unikódu (velké 306, malé 307, tj. hex U+0132, resp. U+0133), v případě potřeby se však přepisuje pomocí I a J. Od spřežek jako CH se však liší tím, že na začátku vlastních jmen je „celé velké“ — tedy při přepisu pomocí I a J musí být velké i J, nejenom I. Čte se EJ.
OU(W) i AU(W) se čte AU. Např. Gouda se čte [chauda].

Gramatika

Rozlišuje se určitý (de, het) a neurčitý člen („een“).
Nizozemština má pouze „obecný“ pád, i genitiv se většinou opisuje.
Slovesa rozlišují 2 prosté a 6 složených časů.
Slovosled je podobný němčině, pořadí sloves je méně striktní.

Slovní zásoba

Nejvíce cizích vlivů ve slovní zásobě je německých, běžné jsou i vlivy francouzské, pocházející z období francouzské nadvlády – „niveau“, „cadeau“. V posledních letech je největší množství nových výrazů přebíráno z angličtiny a to zejména v obchodním styku. V některých případech dochází k „poholandšťování“ přejatých sloves („to check“ – „checken“) i k tvorbě nových sloves z přejatých podstatných jmen (př. „volleyball“ – „volleyballen“).

Příklady

Číslovky

Nizozemsky	Belgickonizozemsky	Česky
één	één	jedna
twee	twee	dvě
drie	drie	tři
vier	vier	čtyři
vijf	vijf	pět
zes	zes	šest
zeven	zeven	sedm
acht	acht	osm
negen	negen	devět
tien	tien	deset

Vzorový text

Otčenáš (modlitba Páně):

Onze Vader die in de hemelen zijt,

Uw Naam worde geheiligd.

Uw koninkrijk kome,

Uw wil geschiede, gelijk in de hemel alzo ook op de aarde.

Geef ons heden ons dagelijks brood.

En vergeef ons onze schulden,

gelijk ook wij vergeven onze schuldenaren.

En leid ons niet in verzoeking,

maar verlos ons van de boze. Amen.

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání nizozemštiny s němčinou je text uveden v obou jazycích.

nizozemsky

Alle mensen zijn vrij en gelijk in waardigheid en rechten geboren. Zij zijn met verstand en geweten begiftigd, en zullen elkander in een geest van broederschap te bejegenen.

(Výslovnost: /*rr =ráčkování/

Ale mensn zejn frej en ch-lejk in wárdichhejd enrechten ch-bóren. Zej zejn met f-rstand en chevejte bechiftichd , en zülen elkandr, in én chést fan brrůdrschap t bejechene.

německy

Alle Menschen sind frei und gleich an Würde und Rechten geboren. Sie sind mit Vernunft und Gewissen begabt und sollen einander im Geist der Brüderlichkeit begegnen.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu nizozemština na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo nizozemština ve Wikislovníku
Kategorie Nizozemština ve Wikislovníku
Kurz nizozemštiny na Wikiknihách
Nizozemsko-český slovník online
Nederlandse Taalunie (Nizozemská jazyková unie – nizozemsky)
Euromosaic – Flemish in France – Status nizozemštiny ve Francii