Wikipedie

Přemyšl

sídlo v Podkarpatském vojvodství v Polsku

Přemyšl (polsky Przemyśl výslovnost výslovnost ['přemyšl]IPA, latinsky Premislia, ukrajinsky Перемишль, německy Premissel) je historické město v polské Haliči na řece San, 12  km od hranice s Ukrajinou. V současné době náleží město k Podkarpatskému vojvodství.

Přemyšl
Przemyśl
Pohled na město z hradního vrchu
Pohled na město z hradního vrchu
Přemyšl – znak
znak
Přemyšl – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice49°47′ s. š., 22°46′ v. d.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíPodkarpatské
Okresměstský okres
Přemyšl
Přemyšl
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha46,17 km²
Počet obyvatel60 689 (31.12.2019)
Hustota zalidnění1 314,5 obyv./km²
Správa
StarostaWojciech Bakun
Oficiální webwww.przemysl.pl
Adresa obecního úřaduRynek 1
37-700 Przemyśl
Telefonní předvolba+48 016
PSČ37-700 až 37-720
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie města

editovat
 
Fontána na Rynku v Přemyšlu
 
Kazimírovský zámek – hlavní vchod
 
Kazimírovský zámek z ptačí perspektivy

Město Přemyšl je jedním z nejstarších měst v Polsku. První zdrojové reference o Přemyšlu jsou datovány před rok 981 a nacházejí se v staroruském letopisu, v tzv. "Povest vremennych let " ("Pověst dávných let"), za autora této kroniky je považován Nestor, mnich pečerského kláštera v Kyjevě. Popisují získání hradišť Přemyšl, Červieně a dalších Vladimírem I. Velikým (kníže Kyjevské Rusi).

Přemyšl je také jedním z mála měst, které zmiňují hebrejské zdroje. Nejstarší z nich je svědectví Jehudy ben Kohena z let 1028–1040, týkající se únosu židovského chlapce z města Primisz (Premisz) na trh s otroky v Praze.

V raném středověku byl Přemyšl jedním z historických hradů rodu Červieňských, od roku 981 byl předmětem soupeření ze strany Polska, Rusi a Maďarska. Následně, kromě jiného, byl částí Haličské Rusi a také hlavním městem samostatného knížectví. Po roce 1344 se stal hlavním městem rozlehlé přemyšlské oblasti. Po prvním dělení Polska (1772) se dostal pod nadvládu Habsburské monarchie, v období haličské autonomie byl Přemyšl přebudován do významné pevnosti (tzv. "Pevnost Přemyšl") s rozsáhlou vojenskou posádkou. Pevnost Přemyšl v polských rovinách měla zabránit postupu ruských armád na důležitá města Vídeň a Pešť (pozdější Budapešť). Po Lvovu a Krakovu se stal třetím největším městem Haliče. V letech 1920–1939 se dostal do lvovského vojvodství, v letech 1945–1975 do vojvodství Řešov (Rzeszów), v letech 1975–1998 byl hlavním městem vojvodství Přemyšl. V současnosti je městem okresním. Jsou zde sídla dvou církevních metropolí katolické církve: latinského obřadu (římskokatolické) a byzantského obřadu (řeckokatolické).

Přemyšl patří do skupiny nejstarších a nejkrásnějších polských měst. Jeho tisíciletá turbulentní historie byla neoddělitelně spjata s osudem celého polsko-litevského společenství. Město leží na úpatí Karpat a může se pochlubit bohatstvím více než tisícem památek, zaujme svou nezapomenutelnou krajinou strmých ulic, starobylými budovami a věžemi starých kostelů a bývá nazýváno „Turistickým srdcem Východu“

Dle nařízení prezidenta Polské republiky byl, dne 10. prosince 2018, zapsán komplex "Pevnost Přemyšl" a staroměstská část Přemyšle, do tzv. "Pomniku historii" (seznam významných historických památek Polska).

 
Palác Lubomírských v Přemyšlu
 
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele
 
Palác řeckokatolických biskupů, Přemyšl
 
Kostel sv. Magdalény
 
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele
 
Kostel sv. Terezy – kazatelna ve tvaru lodě sv. Petra

Důležitá data z historie města Přemyšl

editovat
  • 981 – nejstarší zmínka o hradu Přemyšl
  • 1340 – opětovné připojení Přemyšlské země k Polsku Kazimírem Velikým (1333–1370)
  • 1389 – 1. října, zpětné uvedení Přemyšlu pod Magdeburské právo Vladislavem Jagellem (1351–1434)
  • 1657 – hrdinská obrana Přemyšlu proti invazi Rákócziho armády (Jiří II. Rákóczi: 1621–1660)
  • 1667 – zahájení veřejné pošty s trvalým spojením do Krakova, Lvova a Lublina
  • 1672 – tatarský tábor u Kormanic byl rozbit přemyšlovskými měšťany
  • 1772 – obsazení Přemyšlu rakouskou armádou (1. dělení Polska)
  • 1854 – začíná výstavba Pevnosti Přemyšl
  • 1859 – železniční spojení s Krakovem, tzv trať Karla Ludvíka (1833–1896)
  • 1869 – založení amatérské dramatické společnosti "Fredreum"
  • 1897 – nalezení v Přemyšlu tzv. byzantské gemmy (magický amulet), pocházející z 9./10. století
  • 1908 – založení první továrny na dýmky Čechem Vincentem Svobodou
  • 1910 – vytvoření Národního muzea Přemyšlské země
  • 1914 – 26. září – obléhání města ruskou armádou
  • 1915 – 22. března – kapitulace pevnosti Přemyšl
  • 1918 – boje o Přemyšl, získání nezávislosti, vytvoření Přemyšlské posádky
  • 1939 – vypuknutí 2. světové války, město pod okupací německou (západní část) a sovětskou (východní část), hranicí byla řeka San
  • 1975 – Přemyšl se stává hlavním městem vojvodství (kraje) Přemyšl
  • 1989 – říjen, 600. výročí obnovy městských práv
  • 1995 – Rada Evropy ocenila Přemyšl evropskou vlajkou
  • 1999 – Přemyšl ztratil postavení krajského města a získal status okresního města
  • 2005 – od 23. března má Přemyšl, vedle erbu, další symbol městské správy – Vlajku města Přemyšl
  • 2018 – Komplex starého města v Přemyšlu a Pevnost Přemyšl byly uznány jako „Historické památky“
  • 2022 – město hlavní vstupní branou do Evropské unie pro ukrajinské uprchlíky prchající před ruským terorem

Pamětihodnosti, zajímavosti

editovat

V Přemyšlu je největší počet historických budov z celého Podkarpatského vojvodství a v tomto ohledu patří rovněž i na přední místo v celém Polsku. Souvisí s tím i fakt, že zde má sídlo Zemský úřad pro ochranu památek.

Zámky, paláce

editovat
  • Kazimírovský zámek (Zamek Kazimierzowski) – al. 25 Polskiej Drużyny Strzeleckiej 1 (49°46′49,65″N 22°45′54,37″E)
  • Palác Lubomírských (Pałac Lubomirskich w Przemyślu) – ul. Tymona Terleckiego 6 (49°46′25″N 22°47′36″E)
  • Palác řeckokatolických biskupů (Pałac Biskupów Greckokatolickich w Przemyślu) – pl. Czackiego 3 (N 49°46.85458', E 22°46.26208')

Katolické kostely a kláštery

editovat

Synagogy

editovat

Významné stavby, pomníky, ostatní

editovat

Počátkem 20. století byla Pevnost Přemyšl ("Twierdza Przemyśl") jednou z největších pevností v moderní Evropě. Během první světové války se stala místem krvavých bojů. Bojovali zde Rakušané, Maďaři, Rusové, Němci, Češi, Poláci a Italové. Často bývá přirovnávána k francouzskému Verdunu, tzv. "Východní Verdun". Dnes se stala památníkem bitvy národů 1914-1915, rozprostírá se v nádherné krajině Podkarpacka, na malebných kopcích obklopených lesy.

Z komplexu pevnosti, zničené v den její kapitulace (22. března 1915), existují již jen zříceniny. Pevnost Přemyšl je kulturní dědictví nejen pro obyvatele Přemyšlu, ale pro všechny evropské národy. Obranná díla pevnosti ukazují průřez rakouským obranným uměním. Počínaje hradbami prvního opevněného tábora z let 1854-55, přes dělostřelecké pevnosti konce 70. a 80. let 19. století, obrněné pevnosti konce 19. století a končící polním opevněním z let 1914 a 1915. Za zmínku stojí zejména skutečnost, že kolem zbytků staveb této pevností, doposud převážně neabsorbované městem, zůstala krajina od 1. světové války nezměněna – krajina bojiště. Zachovaly se relikvie kamufláží, rokokových silnic, pohledových spojení pevností i zbytků četných zákopů vyplňujících prostor mezi pevnostmi.

Dnes se ruiny pevností staly tím, co byly staré hrady pro romantiky. Nepoužité, často ztracené v lese, tiché, monumentální a tajemné, staly se zdrojem mnoha legend a příběhů.

Areál Pevnosti Přemyšl je vhodný pro objevování pěšky, na kole nebo na koni (v zimě i na lyžích).

Pevnost Přemyšl byla 10. prosince 2018 uznána jako historická památka na základě nařízení prezidenta Polské republiky.

Muzea

editovat
  • Národní muzeum Přemyšlska (Muzeum Narodowe Ziemi Przemyskiej) – pl. Berka Joselewicza 1 (49°46′ 59,23″N, 22°46′ 18,26″E)
  • Muzeum dýmek a zvonů – ul. Władycze 3 (49°46.91035'N, 22°46.41862'E)
  • Muzeum historie města Přemyšl – Rynek 9 (49°46'56.162"N, 22°46'12.952"E)
  • Arcidiecézní muzeum svatého Józefa Sebastiana Pelczara – Plac Katedralny 2, 3 (49°46′ 50,8080″N, 22°46′ 03,5400″E)
  • Muzeum "Pevnosti Přemyšl"
  • Fort W VIII „Łętownia” (Kuńkowce)
  • Fort VII 1/2 „Tarnawce” w Ostrowie

Partnerská města

editovat

Podnebí

editovat
Přemyšl – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Průměrné denní maximum [°C] 1 2 7 15 20 22 25 25 20 15 8 3 14
Průměrné denní minimum [°C] −4 −3 0 4 9 12 14 14 9 5 1 −3 5
Průměrné srážky [mm] 42 44 45 54 77 71 80 55 60 46 42 44 660
Zdroj: [1]

Galerie

editovat
  •  
    Hodinová věž
  •  
    Kulturně společenská a administrativní budova Ukrajinců
  •  
    Národní muzeum Přemyšlska
  •  
    Muzeum zvonů a dýmek (Hodinová věž)
  •  
    Pomník Josefa Švejka na Rynku
  •  
    Kostel Panny Marie Bolestné a klášter baziliánů
  •  
    Kostel sv. Josefa
  •  
    Nová synagoga
  •  
    Kostel sv. Terezy se zvonicí
  •  
    Kostel sv. Jana Křtitele - pohled z Hodinové věže

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Przemyśl na polské Wikipedii.

Literatura

editovat
  • Motylewicz J., Społeczeństwo Przemyśla w XVI i XVII wieku, Rzeszów: Wyd. Uniwersytetu Rzeszowskiego, 2005, ISBN 8373381627, OCLC 830805726.
  • Muzeum Narodowe Ziemie Przemyskiej (ed.): Tajemnice placu Berka Joselewicza w Przemyślu. Rezultaty badań archeologicznych w rejonie „żydowskiego miasta” (Katalog wystawy). Przemyśl 2006, ISBN 8392150090.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Panorama města ze čtvrti Zasanie.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Přemyšl&oldid=24367605“