Wikipedie

Praha-Vysočany (nádraží)

železniční stanice v Česku

Praha-Vysočany je železniční stanice na tratích Praha–Turnov a Praha – Lysá nad Labem – Kolín. Nádraží se nachází na území pražské čtvrti Vysočany v městské části Praha 9, poblíž stanice metra Vysočanská a tramvajové zastávky Nádraží Vysočany na Sokolovské ulici.

Praha-Vysočany
nová odbavovací hala ve stanici
nová odbavovací hala ve stanici
StátČeskoČesko Česko
KrajHlavní město Praha
MěstoPraha (část Vysočany)
Souřadnice50°6′44″ s. š., 14°29′51″ v. d.
Praha-Vysočany
Praha-Vysočany
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice573162[1]
TratěPraha–Turnov, Praha – Lysá nad Labem
Nadmořská výška211 m n. m.
V provozu od1872
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 11[1] (DOZ z CDP Praha)[2]
Dopravní koleje6[3]
Nástupiště (nástupní hrany)3 (5)[3]
Počet cestujících1 519 000 (2019)[4]
Vypravené vlaky64 035 (2019)[4]
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravametro B, tramvaj, autobus
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBariérové WCRestauraceBufet nebo rychlé občerstveníVeřejné parkovištěObchody a další službybezbariérový přístup
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V letech 2021 až 2023 stanice prošla komplexní přestavbou, v rámci které byla zřízena dvě ostrovní a jedno vnější nástupiště. Příchod a odchod na ně zajišťují dva podchody. Původní staniční budova stála do roku dubna 2021 v ostrovní poloze mezi kolejemi, nová odbavovací budova je umístěna na úrovni vstupu do podchodu z jižní strany.

Historie

editovat

Trať z Neratovic do Prahy, vedoucí k dnešnímu hlavnímu nádraží vítkovskou tratí, byla uvedena do provozu roku 1872 jako součást Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy.

 
Historické česko-německé nápisy na svém původním místě ve východní hale staré budovy

V roce 1873 byl zahájen provoz na trati Hradec Králové – Nymburk – Praha, součásti Rakouské severozápadní dráhy, která z vysočanského nádraží pokračovala přes Karlín na pozdější nádraží Praha-Těšnov. V úseku Praha-Vysočany – Praha-Těšnov byla 1. července 1972 ukončena osobní doprava a roku 1984 na ní byl zastaven i nákladní provoz. Vítkovská trať byla zrušena v roce 2008 kvůli zahájení provozu na Novém spojení, na významné části jejího tělesa byla zřízena cyklostezka.

Dříve samostatné město Vysočany bylo k Praze připojeno v roce 1922, ale nádraží bylo na současný název Praha-Vysočany přejmenováno až roku 1941. Na území Vysočan se ovšem nachází i osobní část nádraží Praha-Libeň.

V letech 2003–2021[5] byl ve stanici nainstalován informační systém HIS-VOICE vyvíjený společností mikroVOX, který cestujícím poskytuje informace o vlacích, a to hlášením staničního rozhlasu a vypisováním informací na informační tabule.[6] V rámci rekonstrukce došlo v březnu 2021 k jeho nahrazení informačním systémem INISS.

Rekonstrukce nádraží

editovat

V letech 2020–2023 proběhla celková modernizace trati v úseku Praha-Vysočany – Mstětice, která se týká i celého nádraží a jeho uspořádání. V dubnu 2021 došlo k demolici původní nádražní budovy, staré téměř 150 let, jelikož se s ní vzhledem k jejímu zanedbanému stavu a pozici mezi kolejemi v novém návrhu stanice nepočítalo.[7]

Na nádraží ve Vysočanech se nacházejí dvě ostrovní a jedno vnější nástupiště. Příchod a odchod na ně zajišťují dva zcela nové podchody, z nichž jeden je bezbariérový.[8] Nové odbavovací prostory pro cestující, jako náhrada za původní budovu mezi kolejemi, byly vybudovány[9] v místě původního vstupu do podchodu z Podnádražní ulice.[10]

Od června 2023 je stanice dálkově ovládána z centrálního dispečerského pracoviště Praha.[2] Celý zrekonstruovaný úsek byl dokončen v prosinci 2023.[11]

Tratě

editovat

Na nádraží se od roku 1873 setkávají dvě železniční tratě:

Původní staniční budova

editovat
 
Světelná dekorace v podchodu odkazující na původní staniční budovu

Stará nádražní budova byla umístěná ostrovně, mezi kolejišti obou tratí. Jednalo se o jediný takový případ v celé Praze.[12] Budova byla přístupná pouze podchodem, z něhož část mezi 2. a 3. nástupištěm zůstala zachována.[13] Dlažba v této (severní) části je označována za nejstarší dochovanou dlažbu na území vnější Prahy. Objekt tvořily dvě samostatné haly, které nebyly nijak spojeny, a přechod mezi nimi byl možný pouze podchodem nebo po nástupišti. V západní, odjezdové hale se nacházela osobní pokladna pro prodej jízdenek, tabule s aktuálními odjezdy vlaků a lavičky pro cestující. Ve východní, příjezdové hale se nacházely jízdní řády a historické česko-německé orientační cedule. Dne 10. dubna 2021 byla budova uzavřena[14][15] a v průběhu dubna srovnána se zemí.[7]

Galerie

editovat
  •  
    Pohled na původní nádražní budovu (2015)
  •  
    Pohled na nádraží před rekonstrukcí ve směru od Vysočan
  •  
    Původní staniční budova a kolejiště turnovské tratě z Vysočanské ulice
  •  
    Původní vstup do podchodu ze směru od Vysočan, na jehož místě vznikla nová odbavovací hala
  •  
    Starý podchod pod nádražím a kolejištěm, dříve spojující ulice U Vinných sklepů a Podnádražní
  •  
    Stavba na počátku srpna 2021
  •  
    Vstup do nového podchodu z Podnádražní ulice
  •  
    Výstup z nového podchodu na první nástupiště
  •  
    První nové nástupiště

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Praha-Vysočany (železničná stanica) na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b Plánek stanice Praha-Vysočany. Portál Provozování dráhy. SŽDC, 2018-09. 
  2. ↑ a b JAVŮREK, Tomáš. Novinky. Portál provozování dráhy [online]. Správa železnic, 2023-06-19 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Staniční řád železniční stanice Praha-Vysočany. Praha: Správa železnic, 2023-06-09. 
  4. ↑ a b TSK Praha. Ročenka dopravy Praha 2019. Praha: [s.n.], 2020. 84 s. Dostupné online. 
  5. ↑ Praha-Vysočany – Nádražní hlášení [online]. ŽelPage [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ Dodavatelé – Nádražní hlášení [online]. ŽelPage [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b SŮRA, Jan. Budova nádraží ve Vysočanech po 150 letech zmizela. Zdopravy.cz [online]. Avizer, 2021-04-21 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ veef. Hororový tunel u nádraží Vysočany měl být zasypán. Místní ho zachránili, bude z něj galerie. Blesk.cz [online]. Czech News Center, 2021-03-30 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ Diskuse K-report: Archiv diskuse Železniční uzel Praha (ŽUP) do 19. 7. 2022. www.k-report.net [online]. [cit. 2022-07-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Optimalizace traťového úseku Mstětice (mimo) – Praha-Vysočany (včetně) [online]. Správa železnic, rev. 2020-05 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Hlavně si už neodnášejte kabely. Modernizace trati z Vysočan je hotová, "Rajda" ještě počká [online]. 2023-12-07 [cit. 2023-12-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ I. severozápadní stezka [online]. Městská část Praha 9 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  13. ↑ Správa železnic. www.instagram.com [online]. 2021-04-21 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  14. ↑ SŮRA, Jan. Proměna vysočanského nádraží pokročila. Stará budova pro cestující skončila, čeká ji demolice. Zdopravy.cz [online]. Avizer, 2021-04-11 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ SOUKUP, Jaroslav. FOTO: Demolice vysočanského nádraží. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-04-15 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Praha-Vysočany_(nádraží)&oldid=24369938“