Sluneční terminátor

Sluneční terminátor je rozhraní mezi Sluncem osvětlenou a neosvětlenou částí planety nebo měsíce sluneční soustavy. Pokud je uvažován tvar planet jako ideálně kulový, pak terminátor přibližně odpovídá hlavní kružnici. U těles bez atmosféry je terminátor obvykle lépe patrný. Vliv na průběh terminátoru má také reliéf daného tělesa. Díky rotaci těles kolem vlastních os, kolem Slunce a vychýlení elipsy drah mění terminátor svou polohu.

Mapa světa s vyznačeným průběhem terminátoru, 2. dubna kolem 13:00 UTC

Téměř neznatelný terminátor na obrázku planety Merkur

Difuzní terminátor planety Země. Ze snímku je patrný postupný přechod mezi denní a noční stranou – soumrak. Snímek pochází ze stanice ISS

Terminátor, Měsíc a Země

Terminátor rozděluje kotouč Měsíce na dvě poloviny při pohledu ze Země kolem první a poslední čtvrti. Měsíční povrch posetý krátery vrhá v oblasti terminátoru stíny (sluneční osvětlení přichází z šikmého úhlu).^[1]

Při pozemské rovnodennosti protíná terminátor oba zemské póly, v období slunovratů se dotýká polárních kruhů. Terminátor lze podle postupu osvětlené, respektive neosvětlené strany, rozdělit na západní terminátor a východní terminátor.

Odkazy

Reference

↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Povrch Měsíce, str. 13–14, ISBN 80-85277-10-7

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu sluneční terminátor na Wikimedia Commons

[ruklcat-1] Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Povrch Měsíce, str. 13–14, ISBN 80-85277-10-7

[1]