Västerås

Västerås
	Skrapan
Poloha
Souřadnice	59°37′2″ s. š., 16°32′32″ v. d.
Nadmořská výška	17 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švédsko
	Västerås
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	50,4 km²
Počet obyvatel	128 660 (2020)
Hustota zalidnění	2 551,3 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.vasteras.se
Telefonní předvolba	021
PSČ	72X XX
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Västerås je město ve středním Švédsku, zhruba 100 km západně od Stockholmu. Město se rozkládá na březích jezera Mälaren. V současnosti zde žije přibližně 129 tisíc^[1] obyvatel a Västerås je tak největším městem provincie Västmanland. Västerås je jedno z nejstarších měst ve Švédsku a v celé severní Evropě, dnes je však známé především jako průmyslové město a tzv. family town, je zde 300 km cyklostezek a tím se řadí k městům s nejdelším pokrytím cyklostezek ve Skandinavii. Ve městě žil do roku 2001 nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2011 Tomas Tranströmer a narodil se zde jeden z nejlepších florbalových hráčů současnosti Rasmus Enström.

Knihovna Stifts- och landsbiblioteket ve Västeråsu má ve svém fondu mnoho starých bohemikálních tisků.

Nedaleko města se nalézá 60 metrů veliká a 9 metrů vysoká mohyla Anundshög, podél mohyly je řada čtrnácti menhirů s runovým kamenem uprostřed řady.

Při východním okraji města se rozkládá letiště Stockholm-Västerås.

Historie

Västerås je jedním z nejstarších měst ve Švédsku a severní Evropě. Jeho název pochází ze slova Västra Aros (Západní Aros), které odkazuje na ústí řeky Svartån. Město bylo osídleno již v době severských Vikingů, tedy před rokem 1000 n. l. Na počátku 11. století bylo druhým největším městem ve Švédsku a ve 12. století se stalo sídlem biskupa. Anundshög se nachází kousek od města Västerås. Anundshög je největší švédskou mohylou. Byla postavena kolem roku 500 n. l. a je široká přes 68 m a vysoká téměř 9 m.

První městské znaky pocházejí z konce 13. století. Městu vévodí z vyvýšeniny hrad, který dobyl a přestavěl král Gustav I. a v letech 1573–1575 zde byl uvězněn Erik XIV.^[2] Gustav také svolal do Västeråsu riksdag. Během shromáždění riksdagu bylo rozhodnuto o přeměně Švédska na protestantský stát a o odstranění moci katolické církve. V roce 1623 bylo ve městě postaveno nejstarší gymnázium ve Švédsku (Rudbeckianska gymnasiet). V 18. a 19. století se zde stalo populárním pěstování okurek a město dostalo přezdívku Gurkstaden (Město okurek), která mu zůstala dodnes.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Statistiska tätorter 2020, befolkning, landareal, befolkningstäthet per tätort. Statistics Sweden. 24. listopadu 2021. Dostupné online.
↑ Vesterås. Svazek Volume 27. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Västerås na Wikimedia Commons
Västerås – město cyklistů

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[0bb53e4ced63f65a9ed67b96e18c81c3c5efea7a-1] Statistiska tätorter 2020, befolkning, landareal, befolkningstäthet per tätort. Statistics Sweden. 24. listopadu 2021. Dostupné online.

[2] Vesterås. Svazek Volume 27. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

[1]

[2]