Wikipedie

Volgograd

sídlo ve Volgogradské oblasti v Rusku
Na tento článek je přesměrováno heslo Stalingrad. Další významy jsou uvedeny na stránce Stalingrad (rozcestník).

Volgograd (rusky zvuk Волгогра́д), od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročí[p 1] nazýván Stalingrad (rusky zvuk Сталингра́д), v letech 1589–1925 Caricyn (rusky zvuk Цари́цын), je město v Ruské federaci na jihu její evropské části. Město je důležitým přístavem na řece Volze; podél jejího západního břehu se táhne v délce přibližně 60 km. Město je centrem Volgogradské oblasti. Žije zde přibližně 1 milion[2] obyvatel.

Volgograd
Волгоград
Volgograd – znak
znak
Volgograd – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice48°42′31″ s. š., 44°30′53″ v. d.
Nadmořská výška0–102 m n. m.
Časové pásmoUTC+4[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhJižní
OblastVolgogradská
Administrativní dělení8 rajónů
Volgograd na mapě
Volgogradská oblast na mapě Ruska
Volgograd
Volgograd
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha859 km²
Počet obyvatel1 004 763 (2021)[2]
Hustota zalidnění1 169,7 obyv./km²
Etnické složeníRusové, okrajově též Ukrajinci, Kazaši, Tataři a další
Náboženské složenípravoslavné křesťanství
Správa
StarostaVitalij Lichačov[3]
Vznik1589
Oficiální webwww.volgadmin.ru
Telefonní předvolba+7 (8442)
PSČ400001—400138
Označení vozidel34
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Carské Rusko a občanská válka

editovat
 
Bělogvardějský generál Wrangel v Caricynu 15. října 1919
 
Trosky Stalingradu po německém útoku

Volgograd byl založen roku 1589[4] jako pevnost Caricyn na soutoku řek Carica a Volha.

Účelem pevnosti bylo hlídat nestálou hranici carského Ruska před nájezdy nomádů z jižních stepí. V roce 1670 dobyli město vzbouření kozáci pod vedením Stěnky Razina. O století později, za dalšího kozáckého povstání, tentokrát vedeného Jemeljanem Pugačovem, se povstalcům už Caricyn dobýt nepodařilo; byl ubráněn carským vojskem pod vedením plukovníků Cypletěva a Bošňaka.

V 19. století se tehdejší Caricyn stal významným přístavem na Volze a důležitou dopravní křižovatkou. Během občanské války v Rusku po Říjnové bolševické revoluci to bylo místo těžkých bojů. Velitelé Stalin, Vorošilov a Buďonnyj obsadili město sice už roku 1918, avšak nedlouho poté je s pomocí československých legionářů[5] získali „bílí“ zpět. Roku 1920 byla nakonec ustanovena sovětská moc a v roce 1925 bylo město přejmenováno na Stalingrad na počest aktuálního vládce.

2. světová válka

editovat

Za dob Stalinovy vlády se „jeho město“ stalo důležitým přístavem. Bylo zde překládáno zboží z vlaků na lodě a naopak. V době 2. světové války tak mělo město značný strategický význam, umocněný navíc symbolikou jeho jména. Mezi 21. srpnem a listopadem 1942 město dobývala německá vojska a téměř celé je obsadila. Při německém bombardování Stalingradu v prvních dnech útoku zahynulo přes 40 000 civilistů.[6] Pak však byla německá 6. armáda obklíčena, a do 2. února 1943 zničena anebo zajata. Bitva o Stalingrad, kterou nakonec vyhrála Rudá armáda, je považována za bod obratu v bojích na východní frontě. Za dobu bitvy padlo nebo bylo zraněno téměř 2 miliony lidí na obou stranách; celé město bylo totálně zničeno. Po skončení války roku 1945 dostal Stalingrad titul Město-hrdina a ocenil je také britský král Jiří VI.

Poválečná doba

editovat

Jako památník na 2. světovou válku byla v letech 1959–1967 na dominantní výšině postavená socha Matka vlast volá, s jejími 85 metry to byla největší socha té doby, nyní je to nejvyšší socha ženy na světě.

Roku 1961 Nikita Chruščov v rámci procesu destalinizace přejmenoval Stalingrad na Volgograd, podle protékající řeky. Tato změna byla přijata s rozpaky, jelikož název Stalingrad měl doma i v zahraničí velkou historickou váhu a město pod tímto jménem obdrželo svůj hrdinský titul.

V 80. letech byla zřízena tramvajová rychlodráha. V 90. letech překonal počet obyvatel milionovou hranici.

V roce 2010 ruští monarchisté a představitelé pravoslavných organizací požadovali, aby se město vrátilo ke svému původnímu předrevolučnímu názvu Caricyn, úřady však jejich návrh zamítly.[7]

Podle různých anket by údajně mnoho lidí uvítalo návrat k historicky proslulému názvu Stalingrad, a město se proto rozhodlo k dočasnému návratu titulu „Město hrdinů Stalingrad“.[8] Titul se tak na základě rozhodnutí z roku 2013 může používat po šest dní v roce během významných výročí, mj. na den začátku porážky nacistických vojsk u Stalingradu.

Ekonomika a doprava

editovat
 
Systém Metrotram

Na Volze byla vybudována přehradní nádrž, dnes je Volgograd stále důležitou dopravní křižovatkou mezi Donbasem, Sibiří, Kavkazem a Ruskem. Roku 1952 byl vybudován Volžsko-donský kanál, do dneška je Volha velmi důležitý dopravní kanál. V dnešní době se zde nachází velké množství loděnic a závodů na zpracování oceli, hliníku a ropy.

Volgograd je dnes také významným železničním uzlem, z hlavního volgogradského nádraží jezdí vlaky do Moskvy, Saratova, Astrachaně, Rostova na Donu a Krasnodaru.

Místní veřejná doprava je zajištěna autobusy, trolejbusy, tramvajemi, včetně tramvají československé výroby Tatra T3, a systémem metrotram. Přes Volgograd také prochází evropská silnice E40 vedoucí z francouzského Calais do Ridderu v Kazachstánu.

Mezinárodní letiště Volgograd se nachází 15 km severozápadně od města.

Sport

editovat

Stadion Volgograd Arena hostil některé zápasy Mistrovství světa ve fotbale 2018.

Galerie

editovat
  •  
    Matka vlast volá je největší socha v Evropě a největší socha ženy na světě
  •  
    Katedrála všech svatých
  •  
    Katedrála Kazaň
  •  
    Volgogradská synagoga
  •  
    Rezidenční komplex ve Volgogradu

Partnerská města

editovat

Osobnosti

editovat

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Město se pravidelně ve dnech významných výročí vrací k názvu Stalingrad.

Reference

editovat
  1. ↑ Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2018-10-11 [cit. 2018-11-25]. (rusky) 
  2. ↑ a b Dostupné online. [cit. 2022-09-27].
  3. ↑ Vedení města
  4. ↑ Рощевская Л.П. Генетик П.Ф. Рокицкий в истории Коми филиала АН СССР (1949-1957 гг.). Genesis: исторические исследования. 2017-07, roč. 7, čís. 7, s. 105–121. Dostupné online [cit. 2024-05-05]. ISSN 2409-868X. DOI 10.25136/2409-868x.2017.7.23255. 
  5. ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.60 - 137, 140 - 148
  6. ↑ Stalingrad: Ani krok zpět!. Česká televize [online]. Dostupné online. 
  7. ↑ Stalingrad name to be revived for anniversaries. BBC News [online]. 2013-02-01 [cit. 2013-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ HÁJEK, Adam. Volgograd se na výročí porážky nacistů opět přejmenuje na Stalingrad [online]. iDNES.cz, 2013-01-31 [cit. 2013-02-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/ostrava-vypovi-partnerske-smlouvy-s-doneckem-a-volgogradem

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Volgograd&oldid=24221729“