Zdena Mašínová starší

manželka Josefa Mašína, matka Josefa a Ctirada Mašínových a Zdeny Mašínové

Zdena Mašínová (20. května 1907 Olomouc12. června 1956 Praha)[1] byla manželka Josefa Mašína a matka Josefa, Ctirada a Zdeny Mašínových.

Zdena Mašínová
Fotografie z roku 1945
Fotografie z roku 1945
Rodné jménoNováková
Narození20. května 1907
Olomouc, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. června 1956 (ve věku 49 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povolánípolitička
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm IV. třídy, in memoriam (1998)
Politická stranaKomunistická strana Československa
ChoťJosef Mašín
DětiCtirad Mašín
Josef Mašín
Zdena Mašínová mladší
Rodiče
PříbuzníCtibor Novák bratr
Barbara Masin vnučka
Sandra Mašínová vnučka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Od narození až do konce druhé světové války

editovat
 
Zdena Mašínová st. v roce 1928

Zdena Mašínová se narodila 20. května 1907 v Olomouci. Po maturitě vystudovala ČVUT, obor zeměměřičství. Tento obor zde vystudovala jako vůbec první žena. V roce 1929 se provdala za majora čsl. armády Josefa Mašína, se kterým měla tři děti. Po okupaci Československa byla pro odbojovou činnost svého manžela sledována a od ledna 1942 vězněna nacisty. Propuštěna byla teprve po jeho smrti v červnu 1942.

Po druhé světové válce až do smrti

editovat

V letech 1948 a 1949 byla členkou KSČ[2]. V době soudního procesu s Miladou Horákovou organizovala podpisovou petici za její omilostnění. Dne 26. listopadu 1953 byla zatčena za odbojovou činnost svých synů. V komunistické věznici ji i přes její špatný zdravotní stav nechali ležet 12 měsíců bez pokrývky na betonové zemi ve vazbě v Ruzyni. Dne 3. června 1955 byla v samostatném vykonstruovaném procesu už těžce nemocná odsouzena na 25 let žaláře za údajný čin velezrady a špionáže, přičemž obžaloba požadovala trest smrti. Byla umístěna do tábora nucených prací v Pardubicích. Když se její špatný zdravotní stav (trpěla rakovinou střev) ještě více zhoršil[3], byla převezena do vězeňské nemocnice v Praze–Pankráci, kde 12. června 1956 zemřela. Pohřbena byla do hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově.[4]

Po sametové revoluci 1989

editovat

Dne 27. února 1991 byla rehabilitována a v roce 1998 obdržela in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy za zásluhy o rozvoj demokracie.

Pietní místa

editovat

Pamětní deska v Poděbradech

editovat
 
Pamětní deska v Poděbradech

Dne 28. června 2003 byla v Poděbradech na Jiřího náměstí (adresa: Jiřího náměstí 1, 290 01 Poděbrady) na prvním nádvoří zámku[5] odhalena mramorová pamětní deska věnovaná Josefu Mašínovi a jeho manželce Zdeně Mašínové. Pamětní deska je umístěna u Pomníku obětem nacizmu a byla instalována z iniciativy Milana Paumera.[6] (GPS souřadnice: 50°08′31″ s. š., 15°07′08″ v. d.) V centrální evidenci válečných hrobů je tato pamětní deska evidována pod označením CZE-2119-03252.[5] Na desce je nápis: GENERÁL JOSEF MAŠÍN / NAROZEN 26. 8. 1896 / POPRAVENÝ NACISTY V KOBYLISÍCH 30. 6. 1942 / ZDENA MAŠÍNOVÁ / NAROZENA 20. 5. 1907 / ZEMŘELA ZA KOMUNISMU V PANKRÁCKÉ VĚZNICI 12. 6. 1956 / ČEST JEJICH PAMÁTCE //.[6][5]

Symbolický hrob na Ďáblickém hřbitově

editovat

V roce 1994 nechala dcera Zdeny Mašínové – Zdena Mašínová mladší zhotovit své matce symbolický hrob (Adresa: Ďáblická ulice, 182 00 Praha 8, GPS souřadnice: 50°08′16″ s. š., 14°28′50″ v. d.).[7] Hrubě opracovaná mramorová deska se zlaceným nápisem je umístěna v části tzv. "dětského hřbitova". Symbolický hrob Zdeny Mašínové starší je součástí úpravy Čestného pohřebiště politických vězňů na Ďáblickém hřbitově. Na desce je nápis: ZDE V HROMADNÉM HROBĚ / POLITICKÝCH VĚZŇŮ SPOČÍVÁ / ZDEŇKA MAŠÍNOVÁ / *20. 3. 1907 †12. 6. 1956 //[7]

Reference

editovat
  1. VOZKA, Jaroslav. Hrdinové domácího odboje. Praha: nakladateství Práce, 1946. 152 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. 
  2. Roky bratří Mašínů: děti odboje, střelci na útěku, elitní vojáci USA. iDNES.cz [online]. 2011-08-24 [cit. 2018-02-05]. Dostupné online. 
  3. LÉKAŘ MV. Zdravotní stav Mašínové Zdenky; 9. června 1956 [online]. web: Bojovníci cz, 1956-06-09 [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  4. Matku Mašínových pohřbili do hromadného hrobu s dětmi vězeňkyň. iDNES.cz [online]. 2008-03-12 [cit. 2018-02-05]. Dostupné online. 
  5. a b c VYKYDAL, Adam. Pamětní deska Josef Mašín a Zdena Mašínová [online]. Poděbrady, Jiřího náměstí 8/1, areál zámku: Spolek pro vojenská pietní místa (vets), 2011-02-06 [cit. 2017-03-18]. Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2119-03252. Dostupné online. 
  6. a b Pamětní deska Josefu Mašínovi a Zdeně Mašínové [online]. Jiřího náměstí 8/1, 290 01 Poděbrady (na prvním nádvoří zámku Poděbrady): 2003-06-28 [cit. 2017-03-18]. Dostupné online. 
  7. a b Symbolický hrob Zdeny Mašínové [online]. Ďáblická ulice, 182 00 Praha 8: 1994-06-02 [cit. 2017-03-18]. Dostupné online. 

Související hesla

editovat

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdena Mašínová starší na Wikimedia Commons
  • KOZUMPLÍKOVÁ, Milena. Schválení návrhu na přejmenování ulice Havelkova na ulici Zdeny Mašínové (na Žižkově) [online]. web: Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) cz, 2008-05-09 [cit. 2022-02-20]. Dopis adresován tehdejšímu řediteli ÚSTR, kterým byl PhDr. Pavel Žáček, PhD.. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-27.