Občan
člen jiné komunity
Ve výrocích
editovat- Lituji, že nejsem občanem Spojených států evropských.
Je regrette de ne pas être un citoyen des Etats-Unis d'Europe.[1]
— Francis Huster - Mám za to, že úkolem spisovatelů je upozorňovat a varovat občany, aby nepřipustili návrat ke starým pořádkům a aby trvali na svých požadavcích.[2]
— Bahaa Taher - Nejsem nejlepší občan na světě. Ne vždy jsem volil.
Je ne suis pas le meilleur citoyen du monde. Je n'ai pas toujours voté.[3]
— Melvil Poupaud - Občanská svoboda je omezena zákony v zájmu ostatních občanů. Svoboda není bezuzdnost. Je tím větší, čím více se používá rozum.[4]
— Baruch Spinoza - Pohlaví vstoupilo do základního vztahu státu a občana a láme všechny historické precedenty.
Gender has entered the primary relation of state and citizen, breaking all historical precedent.[5]
— Tani Barlowová
V dílech
editovat- Jakmile veřejná služba přestane býti hlavní záležitostí občanu a když slouží svou peněženkou než svou osobou, je stát již blízko své zkáze. Slovo finance je slovem otroka; je neznámé v obci. V opravdu svobodném státě konají občané vše vlastníma rukama a nic penězi.[6]
— Jean-Jacques Rousseau, O společenské smlouvě - Do zbraně, občané, […][7]
Aux armes, citoyens, […]
— Claude Joseph Rouget de Lisle, La Marseillaise
Reference
editovat- ↑ Francis Huster : "Il manque le doute à l'Intelligence Artificielle". radiofrance [online]. 2023-04-13 [cit. 2024-10-04]. Dostupné online.
- ↑ GOLIA, Maria. Tři otázky Bahaa Taherovi. literarni.cz [online]. 2011-03-21 [cit. 2011-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Melvil Poupaud : "J'ai sauvé ma peau de mec trop fragile". radiofrance [online]. 2024-11-13 [cit. 2024-11-16]. Dostupné online.
- ↑ VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 209.
- ↑ SHARMA, Arvind. Today's Woman in World Religions. New York : State University of New York, 1994. S. 190. (anglicky)
- ↑ ROUSSEAU, Jean-Jacques. O společenské smlouvě. Překlad Jarmila Veselá. Dobrá Voda : Aleš Čeněk, 2002. 157 s. Reprint vydání z roku 1949. S. 106.
- ↑ Marseilléza, Wikizdroje [cit. 2020-11-07]