Asmodeus: Porovnání verzí
www.asmodeus.cz |
m přidána Kategorie:Židovské mytické bytosti |
||
(Není zobrazeno 36 mezilehlých verzí od 26 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Asmodeus.jpg|náhled|vpravo|220px|Asmodeus jak je zobrazený v pekelném slovníku od [[Collin de Plancy|Collina de Plancyho]]]] |
|||
[[Image:Asmodeus.jpg|thumb|right|220px|Asmodeus jak je zobrazený v pekelném slovníku od [[Collin de Plancy|Collina de Plancyho]].]]'''Asmodeus''' {{v jazyce|he}} אשמדאי (''Ašmodaj'', ''Ašmedaj''), {{v jazyce|el}} Ἀσμοδαῖος (''Asmodaios'') je [[démon]], vyskytující se v [[deuterokanonické knihy|deuterokanonické knize]] [[Tóbit]] a [[Talmud]]u, jakož i v různých spisech s [[okultismus|okultní]] tématikou, kde bývá ztotožňován s negativními silami a [[zlo|zlem]]. Jeho jméno pochází s největší pravděpodobnstí z [[perština|perštiny]] a to výrazu ''aēšma-daēva'', tj. démon hněvu, který se vyskytuje v [[Avesta|Avestě]]. |
|||
'''Asmodeus''' ({{Vjazyce2|he|אשמדאי}} – ''Ašmodaj'', ''Ašmedaj'', {{Vjazyce2|el|Ἀσμοδαῖος}} – ''Asmodaios'') je [[démon]] vyskytující se v [[deuterokanonické knihy|deuterokanonické knize]] [[Kniha Tóbijáš|Tobijáš]] a [[Talmud]]u, jakož i v různých spisech s [[okultismus|okultní]] tematikou, kde bývá ztotožňován s negativními silami a [[zlo|zlem]]. Jeho jméno pochází s největší pravděpodobností z [[perština|perštiny]] a to výrazu ''aēšma-daēva'', tj. démon hněvu, který se vyskytuje v [[Avesta|Avestě]].<ref>{{cite book | last = Stave | first = Erik | editor-last=Singer |editor-first=Isidore |editor-last2=Adler |editor-first2=Cyrus | orig-year = 1901–1906 | year = 2002 | title = [[Jewish Encyclopedia]] | publisher = [[Funk & Wagnalls]] | location = New York | chapter = Æshma (Asmodeus, Ashmedai) | lccn = 16-014703 | chapter-url = http://jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=873&letter=A&search=asmodeus | quote= since it is paralleled by the later [[Middle Persian|Pahlavi-form]] "Khashm-dev" ("Khashm dev" = "Æshma dev"), written with the Aramaic "sheda," but pronounced "dev." [..] Asmodeus (Ashmedai) embodies an expression of the influence that the Persian religion or Persian popular beliefs have exercised on the Jewish—an influence that shows itself very prominently in the domain of demonology. | access-date = 7 March 2018|display-editors=etal}}</ref> |
|||
⚫ | |||
⚫ | Asmodeus je v knize vypodobněn jako démon, jenž je sexuálně přitahován k Sáře, dceři Reguela a o svatební noci zabíjí její manžele. Když takto zabije sedm novomanželů, chystá se zabít i Tóbita, který ovšem s pomocí anděla [[Rafael (archanděl)| |
||
⚫ | |||
⚫ | V [[Talmud]]u je Ašmodaj zpodobňován jako démon, který sice nemá takovou vražednou moc, jako jeho vzor v knize Tóbit, nicméně přesto zůstává představitelem zla a bývá spojován především se sexualitou, eventuálně se v některých případech specializuje na mladé dívky, jež jsou jím následně „posedlé“. Má velkou zálibu v ženách, jeho velkým cílem je tak v některých legendách Šalamounův [[harém]]. To vede některé badatele k přesvědčení, že Ašmodaj byl v pozdějších rabínských představách daleko spíše inspirován |
||
⚫ | |||
⚫ | Podle jiné legendy pomáhal [[Šalamoun]]ovi se stavbou jeho [[Šalamounův chrám|Chrámu]] |
||
⚫ | Asmodeus je v knize vypodobněn jako démon, jenž je sexuálně přitahován k Sáře, dceři Reguela a o svatební noci zabíjí její manžele. Když takto zabije sedm novomanželů, chystá se zabít i Tóbita, který ovšem s pomocí anděla [[Rafael (archanděl)|Rafaela]] Asmodea zažene do [[Egypt]]a, kde je Rafaelem spoután. Asmodeus je v této knize vykreslen jako představitel zla. |
||
⚫ | |||
V jiných pasážích je vypodobňován jako manžel [[Lilith]] (v jiných pasážích je to Samael). Dále je podle některých legend potomkem [[Adam]]a a [[anděl]]a - [[sukubus|sukuba]] - [[Na’ama|Na’amy]] z dob, kdy Adam byl se svou první ženou Lilith. |
|||
⚫ | V [[Talmud]]u je Ašmodaj zpodobňován jako démon, který sice nemá takovou vražednou moc, jako jeho vzor v knize Tóbit, nicméně přesto zůstává představitelem zla a bývá spojován především se sexualitou, eventuálně se v některých případech specializuje na mladé dívky, jež jsou jím následně „posedlé“. Má velkou zálibu v ženách, jeho velkým cílem je tak v některých legendách Šalamounův [[harém]]. To vede některé badatele k přesvědčení, že Ašmodaj byl v pozdějších rabínských představách daleko spíše inspirován řeckým [[Satyr]]em než zlem jako takovým (to je vyhrazeno většinou [[Samael]]ovi). V [[midraš]]i ''Nistarot rabi Šim’on bar Jochaj'' posedne [[caesar]]ovu dceru. V takových případech se i jeví jako bytost s určitým, byť poněkud zvráceným, smyslem pro humor. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | Podle jiné legendy pomáhal [[Šalamoun]]ovi se stavbou jeho [[Šalamounův chrám|Chrámu]] – byl při té příležitosti Šalamounem obelstěn.<ref name="ReferenceA">Raphael Patai ''Encyclopedia of Jewish Folklore and Traditions'' Routledge 2015 {{ISBN|978-1-317-47170-7}} page 39</ref><ref>{{cite journal | last = Conybeare | first = Frederick Cornwallis (trans.) | author-link = Frederick Cornwallis Conybeare |date=October 1898 | title = The Testament of Solomon | journal = [[The Jewish Quarterly Review]] | volume = 11 | issue = 1 | pages = 1–45 | issn = 0021-6682 | jstor = 1450398 | doi = 10.2307/1450398 | url = http://www.esotericarchives.com/solomon/testamen.htm | access-date = 2012-02-09 }}</ref> Tato legenda může v některých bodech připomínat oblíbenou tematiku v českých [[pohádka|pohádkách]], kdy [[ďábel]] nebo [[čert]] uzavře sázku (nejčastěji o duši) výměnou za splnění náročného úkolu, během jehož plnění pak bývá často podveden a musí přiznat porážku. |
||
⚫ | |||
V jiných pasážích je vypodobňován jako manžel [[Lilith]] (v jiných pasážích je to Samael).<ref>{{cite book | last = Schwartz | first = Howard | author-link = Howard Schwartz | year = 1988 | title = Lilith's cave: Jewish tales of the supernatural | publisher = [[Harper & Row]] | location = San Francisco, CA | page = [https://archive.org/details/lilithscavejewis00schw/page/8 8] | isbn = 978-0-06-250779-2 | oclc = 62241318 | lccn = 87045196 | url-access = registration | url = https://archive.org/details/lilithscavejewis00schw/page/8 }}</ref> Dále je podle některých legend potomkem [[Adam]]a a [[anděl]]a – [[sukubus|sukuba]] – [[Na'ama (démon)|Na’amy]] z dob, kdy Adam byl se svou první ženou Lilith. |
|||
⚫ | |||
Je znázorňován jako sluha Luciferů a čtvrtý pekelný princ. |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
Věří se, že právě '''Asmodeus''' je vyobrazen na vnitřní straně dveří kostela [[Máří Magdalena|Máří Magdaleny]] v [[Rennes-le-Chateau]]. |
Věří se, že právě '''Asmodeus''' je vyobrazen na vnitřní straně dveří kostela [[Máří Magdalena|Máří Magdaleny]] v [[Rennes-le-Chateau]]. |
||
V roce 1989 vznikla v České Republice poblíž Brna Moravská Šermířská Skupina, která si jméno tohoto démona dala do názvu. Skupina se zabývá dobou války Třicetileté, tedy dobou v dějinách velice temnou. [[www.asmodeus.cz]] |
|||
== Odkazy == |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
* [[Démonologie]] |
* [[Démonologie]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
{{Pahýl - mytologie}} |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{commonscat}} |
|||
* {{Otto|heslo=Asmodéus}} |
|||
⚫ | |||
{{Autoritní data}} |
|||
⚫ | |||
[[bg:Асмодей]] |
|||
[[Kategorie:Židovské mytické bytosti]] |
|||
[[ca:Asmodeu]] |
|||
[[de:Asmodäus]] |
|||
[[el:Ασμοδαίος]] |
|||
[[en:Asmodeus]] |
|||
[[es:Asmodeo]] |
|||
[[fr:Asmodée]] |
|||
[[he:אשמדאי]] |
|||
[[it:Asmodai]] |
|||
[[ja:アスモデウス]] |
|||
[[ko:아스모데오]] |
|||
[[la:Asmodeus]] |
|||
[[lt:Asmodėjus]] |
|||
[[pl:Asmodeus]] |
|||
[[pt:Asmodeus]] |
|||
[[ru:Асмодей]] |
|||
[[sv:Asmodeus]] |
|||
[[zh:阿斯摩太]] |
Aktuální verze z 22. 6. 2024, 13:52
Asmodeus (hebrejsky אשמדאי – Ašmodaj, Ašmedaj, řecky Ἀσμοδαῖος – Asmodaios) je démon vyskytující se v deuterokanonické knize Tobijáš a Talmudu, jakož i v různých spisech s okultní tematikou, kde bývá ztotožňován s negativními silami a zlem. Jeho jméno pochází s největší pravděpodobností z perštiny a to výrazu aēšma-daēva, tj. démon hněvu, který se vyskytuje v Avestě.[1]
V knize Tobiáš
[editovat | editovat zdroj]Asmodeus je v knize vypodobněn jako démon, jenž je sexuálně přitahován k Sáře, dceři Reguela a o svatební noci zabíjí její manžele. Když takto zabije sedm novomanželů, chystá se zabít i Tóbita, který ovšem s pomocí anděla Rafaela Asmodea zažene do Egypta, kde je Rafaelem spoután. Asmodeus je v této knize vykreslen jako představitel zla.
V Talmudu a midraších
[editovat | editovat zdroj]V Talmudu je Ašmodaj zpodobňován jako démon, který sice nemá takovou vražednou moc, jako jeho vzor v knize Tóbit, nicméně přesto zůstává představitelem zla a bývá spojován především se sexualitou, eventuálně se v některých případech specializuje na mladé dívky, jež jsou jím následně „posedlé“. Má velkou zálibu v ženách, jeho velkým cílem je tak v některých legendách Šalamounův harém. To vede některé badatele k přesvědčení, že Ašmodaj byl v pozdějších rabínských představách daleko spíše inspirován řeckým Satyrem než zlem jako takovým (to je vyhrazeno většinou Samaelovi). V midraši Nistarot rabi Šim’on bar Jochaj posedne caesarovu dceru. V takových případech se i jeví jako bytost s určitým, byť poněkud zvráceným, smyslem pro humor.
Podle jiné legendy pomáhal Šalamounovi se stavbou jeho Chrámu – byl při té příležitosti Šalamounem obelstěn.[2][3] Tato legenda může v některých bodech připomínat oblíbenou tematiku v českých pohádkách, kdy ďábel nebo čert uzavře sázku (nejčastěji o duši) výměnou za splnění náročného úkolu, během jehož plnění pak bývá často podveden a musí přiznat porážku.
V jiných pasážích je vypodobňován jako manžel Lilith (v jiných pasážích je to Samael).[4] Dále je podle některých legend potomkem Adama a anděla – sukuba – Na’amy z dob, kdy Adam byl se svou první ženou Lilith.
V křesťanské literatuře
[editovat | editovat zdroj]Je znázorňován jako sluha Luciferů a čtvrtý pekelný princ.
V okultismu
[editovat | editovat zdroj]Démon Asmodeus se objevuje jako 32. démon v magickém grimoáru Goetie a v Knize umění Almadelova, což jsou obojí části knihy Lemegeton. Jsou zde obsaženy popisy jak s tímto démonem jednat, v jaké podobě se zjevuje, jeho pečeť a také co je v jeho moci.
V umění
[editovat | editovat zdroj]Věří se, že právě Asmodeus je vyobrazen na vnitřní straně dveří kostela Máří Magdaleny v Rennes-le-Chateau.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ STAVE, Erik. Jewish Encyclopedia. Redakce Singer Isidore. New York: Funk & Wagnalls, 2002. Kapitola Æshma (Asmodeus, Ashmedai).
- ↑ Raphael Patai Encyclopedia of Jewish Folklore and Traditions Routledge 2015 ISBN 978-1-317-47170-7 page 39
- ↑ CONYBEARE, Frederick Cornwallis (trans.). The Testament of Solomon. The Jewish Quarterly Review. October 1898, s. 1–45. Dostupné online [cit. 2012-02-09]. ISSN 0021-6682. DOI 10.2307/1450398. JSTOR 1450398.
- ↑ SCHWARTZ, Howard. Lilith's cave: Jewish tales of the supernatural. San Francisco, CA: Harper & Row, 1988. Dostupné online. ISBN 978-0-06-250779-2. OCLC 62241318 S. 8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Asmodeus na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Asmodéus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích