Bromid rtuťnatý: Porovnání verzí
Vzhled
Smazaný obsah Přidaný obsah
nezlomitelné mezery |
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} |
||
Řádek 82: | Řádek 82: | ||
* {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = JIŘÍ | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = KAREL | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = ALOIS | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}} |
* {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = JIŘÍ | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = KAREL | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = ALOIS | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}} |
||
{{Pahýl |
{{Pahýl}} |
||
{{Portály|Chemie}} |
{{Portály|Chemie}} |
Verze z 8. 2. 2012, 10:11
Šablona:Infobox Chemická sloučenina
Bromid rtuťnatý (HgBr2) je anorganická sloučenina, patří mezi halogenidy. Stejně jako chlorid rtuťnatý je vysoce toxický.
Použití
Tato bílá pevná látka se používá v laboratořích jako činidlo.
Reakce
Bromid rtuťnatý je používán jako činidlo v Koenigs–Knorrově reakci.[1][2] Také se používá pro test na přítomnost arsenu.[3]
Arsen je nejprve převeden na arsan slučováním s vodíkem. Arsan pak reaguje s bromidem rtuťnatým:
AsH3 + 3 HgBr2 → As(HgBr)3 + 3 HBr.
Pokud je arsen přítomen, bílý HgBr2 změní barvu na žlutou, černou nebo hnědou.[4]
Bromid rtuťnatý prudce reaguje s elementárním indiem při vysoké teplotě.[5]
Podobné sloučeniny
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mercury(II) bromide na anglické Wikipedii.
- ↑ HORTON, Derek. Advances in Carbohydrate Chemistry and Biochemistry. [s.l.]: Elseveir Academic Press, 2004. Dostupné online. ISBN 0120072599. S. 76.
- ↑ STICK, Robert V. Carbohydrates: The Sweet Molecules of Life. [s.l.]: Academic Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0126709602. S. 125.
- ↑ PEDERSON, Ole. Pharmaceutical Chemical Analysis. [s.l.]: CRC Press, 006. Dostupné online. ISBN 0849319781. S. 107.
- ↑ TOWNSEND, Timothy G.; SOLO-GABRIELE, Helena. Environmental Impacts of Treated Wood. [s.l.]: CRC Press, 2006. Dostupné online. ISBN 0849364957. S. 339.
- ↑ BRETHERICK, L.; URBEN, P. G.; PITT, Martin John. Bretherick's Handbook of Reactive Chemical Hazards. [s.l.]: Elseveir Academic Press, 1999. Dostupné online. ISBN 075063605X. S. 110.
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.