Přeskočit na obsah

Gabriela Preissová: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
149 704 editací
m oprava uvozovek; kosmetické úpravy
m ibox clean
 
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 18 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - spisovatel
{{Infobox - spisovatel
| jméno = Gabriela Preissová
| jméno =
| obrázek = Gabriela Preissova Vilimek.jpg
| obrázek = Gabriela Preissova Vilimek.jpg
| popisek = Gabriela Preissová ([[Jan Vilímek]] 1886)
| velikost obrázku =
| popisek = Gabriela Preissová ([[Jan Vilímek]] 1886)
| rodné jméno = Gabriela Marie Sekerová
| místo narození = [[Kutná Hora]] {{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| rodné jméno = Gabriela Sekerová
| místo narození = [[Kutná Hora]] {{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| místo úmrtí = [[Praha]] {{Vlajka a název|Československo}}
| povolání = [[spisovatelka]], [[drama]]tička
| místo úmrtí = [[Praha]] {{Vlajka a název|Československo}}
| národnost = česká
| pseudonym =
| povolání = [[spisovatelka]], [[drama]]tička
| stát = [[České království]], [[Československo]]
| díla = [[Její pastorkyňa]], [[Gazdina roba]]
| národnost = česká
| choť = Jan Preiss, Adolf Halbaerth
| etnikum =
| příbuzní = vnuk [[Pavel Preiss]]
| stát = [[České království]], [[Československo]]
| díla = [[Její pastorkyňa]], Gazdina roba
| ocenění =
| choť =
| partner = Jan Preiss, Adolf Halbaerth
| partnerka =
}}
}}
[[Soubor:Gabriela Preissová 1905.jpg|náhled|Gabriela Preissová (Český svět 1905)|357x357pixelů]]
[[Soubor:Gabriela Preissová (1937).jpg|náhled|Gabriela Preissová (Pestrý týden 1937)]]
[[Soubor:Gabriela Preissová hrob Vyšehrad.jpg|náhled|Hrob na pražském [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]]]]
[[Soubor:Gabriela Preissová hrob Vyšehrad.jpg|náhled|Hrob na pražském [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]]]]

[[Soubor:Pamětní kámen Gabriely Preissové.jpg|alt=Autorka neměla lehký život a proto byl zvolen opravdu těžký kámen.|náhled|Pamětní kámen v [[Plaňany|Plaňanech]]. ]]
'''Gabriela Preissová''', rozená '''Gabriela Sekerová''', pseudonym '''Matylda Dumontová''' ([[23. březen|23. března]] [[1862]] [[Kutná Hora]]<ref name=“matrika“>[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/7407/191 Matriční záznam o narození a křtu] farnost Kutná Hora </ref> – [[27. březen|27. března]] [[1946]] [[Praha]]<ref>[Věstník československého filmu, 5.4.1946, s. 62 (dostupné online v NK ČR)]</ref>), byla česká [[drama]]tička a [[spisovatelka]], představitelka [[Realismus (literatura)|realismu]] a [[dramaturg]]yně [[Národní divadlo|Národního divadla]].
'''Gabriela Preissová''', rozená '''Gabriela Sekerová''', pseudonym '''Matylda Dumontová''' ([[23. březen|23. března]] [[1862]] [[Kutná Hora]]<ref name="matrika">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/7407/191 Matriční záznam o narození a křtu] farnost Kutná Hora</ref> – [[27. březen|27. března]] [[1946]] [[Praha]]<ref>[Věstník československého filmu, 5.4.1946, s. 62 (dostupné online v NK ČR)]</ref>), byla česká [[drama]]tička a [[spisovatelka]], představitelka [[Realismus (literatura)|realismu]] a [[dramaturg]]yně [[Národní divadlo|Národního divadla]].


== Život ==
== Život ==

[[Soubor:Gabriela Preissová 1905.jpg|náhled|vlevo|Gabriela Preissová (Český svět 1905)]]
=== Mládí ===
=== Mládí ===
Narodila se v rodině řeznického mistra Františka Sekery a matky Anny, rozené Procházkové. Otec jí zemřel 5. 2.1863.<ref>[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/7428/205 Index zemřelých, Kutná Hora 1843–1867, snímek 205, Sekera František]</ref> Po úmrtí otce se matka po roce znovu provdala; i druhý manžel jí zemřel, roku 1867. Matka se znovu provdala a rodina se s druhým otčímem přestěhovala do [[Plaňany|Plaňan]]. Zde Gabriela vychodila trojtřídní školu. V letech [[1871]]–[[1874]] byla vychovávána v pražské [[smíchov]]ské rodině archiváře [[František Dvorský (archivář)|Františka Dvorského]]. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako [[Karolina Světlá|Karolína Světlá]], [[Eliška Krásnohorská]] nebo [[Jakub Arbes]].<ref name="zavodsky">{{Citace elektronické monografie
Narodila se v rodině řeznického mistra Františka Sekery a matky Anny, rozené Procházkové. Otec jí zemřel 5. 2. 1863.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Státní oblastní archiv v Praze
| periodikum = ebadatelna.soapraha.cz
| url = https://ebadatelna.soapraha.cz/d/7428/205
| datum přístupu = 2022-10-31
}}</ref> Po úmrtí otce se matka po roce znovu provdala; i druhý manžel jí zemřel, roku 1867. Matka se znovu provdala a rodina se s druhým otčímem přestěhovala do [[Plaňany|Plaňan]]. Zde Gabriela vychodila trojtřídní školu. V letech [[1871]]–[[1874]] byla vychovávána v pražské [[smíchov]]ské rodině archiváře [[František Dvorský (archivář)|Františka Dvorského]]. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako [[Karolina Světlá|Karolína Světlá]], [[Eliška Krásnohorská]] nebo [[Jakub Arbes]].<ref name="zavodsky">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Závodský
| příjmení = Závodský
| jméno = Artur
| jméno = Artur
Řádek 36: Řádek 38:
| vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství
| vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství
| jazyk =
| jazyk =
}} (kap. ''Cestou k literatuře a divadlu'' </ref>
}} (kap. ''Cestou k literatuře a divadlu''</ref>


=== První manželství ===
=== První manželství ===
V roce 1873 odjela na rok do [[Hodonín]]a ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem (1838–1908), za kterého se roku 1880 provdala. Z Hodonína se odstěhovali v roce 1890 do Preissova rodného domu ve [[Šternberk]]u na Moravě.<ref>[http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/preissova-odhalila-prosta-venkovska-dramata-slovacka-20120323.html Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka] Přemysl Spěvák, Hodonínský deník, 25.3.2012</ref>
V roce 1873 odjela na rok do [[Hodonín]]a ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem (1838–1908), za kterého se roku 1880 provdala. Z Hodonína se odstěhovali v roce 1890 do Preissova rodného domu ve [[Šternberk]]u na Moravě.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Redakce
| titul = Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka
| periodikum = Hodonínský deník
| datum vydání = 2012-03-25
| jazyk = cs
| url = https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/preissova-odhalila-prosta-venkovska-dramata-slovacka-20120323.html
| datum přístupu = 2022-10-31
}}</ref>


Nějaký čas žila v [[Oslavany|Oslavanech]] a odtud podnikala cesty do [[Halič]]e a [[Rusko|Ruska]]. Dva roky také bydlela poblíž [[Klagenfurt]]u na statku svého manžela, kde se zajímala o život [[Korutany|korutanských]] [[Slovinci|Slovinců]]. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve [[Lvov]]ě a o dva roky později cestovala do [[Moskva|Moskvy]] a [[Nižnij Novgorod|Nižného Novgorodu]]. Tuto cestu popsala v ''Obrázcích z ruské pouti''. V roce 1898 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy, kde 3. února 1908 Preissová ovdověla.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:300fad70-77fc-11dc-a733-000d606f5dc6?page=uuid:89402460-766c-11dc-91bc-000d606f5dc6|periodikum= Národní listy|datum= 4. 2. 1908|strany=2|titul=Úmrtí}}</ref> Vychovali spolu tři děti: syny JUDr. Richarda Preisse (nar. 1882), JUDr. Dimitrije Preisse (nar. 1889) a dceru Gabrielu Preissovou (nar. 1892)<ref>{{Citace elektronického periodika
Nějaký čas žila v [[Oslavany|Oslavanech]] a odtud podnikala cesty do [[Halič]]e a [[Rusko|Ruska]]. Dva roky také bydlela poblíž [[Klagenfurt]]u na statku svého manžela, kde se zajímala o život [[Korutany|korutanských]] [[Slovinci|Slovinců]]. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve [[Lvov]]ě a o dva roky později cestovala do [[Moskva|Moskvy]] a [[Nižnij Novgorod|Nižního Novgorodu]]. Tuto cestu popsala v ''Obrázcích z ruské pouti''. V roce 1898 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy, kde 3. února 1908 Preissová ovdověla.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:300fad70-77fc-11dc-a733-000d606f5dc6?page=uuid:89402460-766c-11dc-91bc-000d606f5dc6|periodikum= Národní listy|datum= 4. 2. 1908|strany=2|titul=Úmrtí}}</ref> Vychovali spolu tři děti: JUDr. Richarda Preisse (1882), JUDr. Dimitrije Preisse (1889) a Gabrielu Preissovou (nar. 1892)<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Policejni prihlasky
| titul = Policejni prihlasky
| periodikum = digi.nacr.cz
| periodikum = digi.nacr.cz
Řádek 47: Řádek 57:
| datum přístupu = 2020-09-25
| datum přístupu = 2020-09-25
}}</ref>.
}}</ref>.

Mezi roky 1903 až 1906 si Preissová nechala postavit [[Secesní architektura|secesní]] vilu na rozlehlém pozemku v [[Jevany|Jevanech]] od architekta [[Josef Fanta|Josefa Fanty]].


=== Druhé manželství ===
=== Druhé manželství ===
4. 10. 1908 se provdala podruhé za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha (nar. 1858 v [[Těšín]]ě) ze [[Štýrský Hradec|Štýrského Hradce]], s nímž se odstěhovala do [[Istrie (země)|istrijské]] [[Pula|Puly]] a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Od roku 1910 byli manželé Halbaerthovi vedeni v Soupisu pražských obyvatel, spolu s dětmi z prvního manželství Gabriely.<ref>{{Citace elektronického periodika
4. 10. 1908 se provdala podruhé za rakouského [[plukovník]]a Adolfa Halbaertha (nar. 1858 v [[Těšín]]ě) ze [[Štýrský Hradec|Štýrského Hradce]], s nímž se odstěhovala do [[Istrie (země)|istrijské]] [[Pula|Puly]] a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Od roku 1910 byli manželé Halbaerthovi vedeni v Soupisu pražských obyvatel, spolu s dětmi z prvního manželství Gabriely.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Archivní katalog
| titul = Archivní katalog
| periodikum = katalog.ahmp.cz
| periodikum = katalog.ahmp.cz
Řádek 56: Řádek 68:
}}</ref>
}}</ref>


Za [[První světová válka|první světové války]] byl Adolf Halbaerth velitelem zajateckého tábora v Milovicích.<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=8342937|periodikum= Lidové noviny|datum= 5. 8. 1932|strany=1|titul=Gabriela Preissová: Nám patří zahrady celého světa}}</ref> Byla obviněna z pobuřování, když se ostře veřejně vyslovila k ubodání jednoho z ruských zajatců. Vyšetřování trvalo rok a manžel byl z trestu přeložen do [[Šamorín]]a.<ref>{{Citace periodika
Za [[První světová válka|první světové války]] byl Adolf Halbaerth velitelem zajateckého tábora v Milovicích.<ref>Gabriela Preissová: Nám patří zahrady celého světa. ''Lidové noviny''. 5. 8. 1932, s. 1. </ref> Byla obviněna z pobuřování, když se ostře veřejně vyslovila k ubodání jednoho z ruských zajatců. Vyšetřování trvalo rok a manžel byl z trestu přeložen do [[Šamorín]]a.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Závodský
| příjmení = Závodský
| jméno = Artur
| jméno = Artur
Řádek 76: Řádek 88:
| isbn = 80-200-0708-3
| isbn = 80-200-0708-3
| strany = 1078–1083
| strany = 1078–1083
| příjmení2 =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| jméno2 =
| vydání =
| vydání =
| rok vydání =
| rok vydání =
}}</ref>
}}</ref>


Řádek 86: Řádek 98:
| příjmení = Závodský
| příjmení = Závodský
| jméno = Artur
| jméno = Artur
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Gabriela Preissová
| titul = Gabriela Preissová
| url = https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/103774
| url = https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/103774
| datum vydání = 1962
| datum vydání = 1962
| datum aktualizace =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| datum přístupu =
| vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství
| vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství
| jazyk =
| jazyk =
}} (kap. ''Stáří a smrt)'' </ref>
}} (kap. ''Stáří a smrt)''</ref>
[[Soubor:Gabriela Preissová (1937).jpg|náhled|Gabriela Preissová (Pestrý týden 1937)]]
Zemřela v Praze, po úrazu a neúspěšné operaci, čtyři dny po svých 84. narozeninách. Je pohřbena na [[Vyšehradský hřbitov|vyšehradském hřbitově]]. Její vnuk je historik umění [[Pavel Preiss]].


Zemřela v Praze, po úrazu a neúspěšné operaci, čtyři dny po svých 84. narozeninách. Je pohřbena na [[Vyšehradský hřbitov|vyšehradském hřbitově]].
== Veřejné pocty ==
* V roce 1925 byla zvolena řádnou členkou [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]].<ref>''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 243</ref>
* V roce 1926 byla G. Preissová jmenována čestnou občankou Kutné Hory. U tamního chrámu sv. Barbory spisovatelka zasadila „lípu Gabriely Preissové“ (listopad 1925).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = archfoto.cz: V parku před Svatou Barborou
| url = http://www.archfoto.cz/poutnik/v-parku-pred-sv-barborou-a-do-kaple-boziho-tela
| datum přístupu = 2016-06-20
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160405064807/http://www.archfoto.cz/poutnik/v-parku-pred-sv-barborou-a-do-kaple-boziho-tela
| datum archivace = 2016-04-05
| nedostupné = ano
| příjmení =
| jméno =
| periodikum =
| vydavatel =
| datum vydání =
}}</ref>
* Ulice Gabriely Preissové jsou v [[Brno|Brně]], Hodoníně, [[Prostějov]]ě a [[Karviná|Karviné]]


== Literární činnost ==
== Literární činnost ==
Jako dvanáctileté děvče se dostala do Hodonína a strávila tam několik let raného mládí, sžila se s [[Slovácko|moravským Slováckem]]. Dávala se nést dobovou zálibou ve všelikém [[folklór]]u, vtělila do svých próz zaslíbenou zemi svých očí a smyslů velmi po svém, živě, barvitě, přitažlivě. Tyto zkušenosti pak zpracovala literárními prózami. Její próza ze Slovácka ji přiřadila k moravským svědkům Moravy, k [[Bratři Mrštíkové|Mrštíkům]] a [[Jan Herben|Herbenovi]]. Její dvě slovácká dramata zlákala dva mistry hudby, kteří v nich našli jasný a přímočarý děj v provedení výrazném, krevnatém, neproblematicky spádném, tedy vlastnosti tak vzácné a tak rozhodující pro námět operní: a tak tedy je s „[[Gazdina roba|Gazdinou robou]]“ je spjato jméno [[Josef Bohuslav Foerster|J. B. Foerstra]], a s „[[Její pastorkyňa (román)|Její pastorkyní]]“ jméno [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]], jeden z největších výbojů české opery vůbec, nadaný životem daleko za hranice českého místopisu i daleko nad normální životní dobu dramatického díla.
Jako dvanáctileté děvče se dostala do [[Hodonín]]a a strávila tam několik let raného mládí, sžila se s [[Slovácko|moravským Slováckem]]. Dávala se nést dobovou zálibou ve všelikém [[folklór]]u, vtělila do svých próz zaslíbenou zemi svých očí a smyslů velmi po svém, živě, barvitě, přitažlivě. Tyto zkušenosti pak zpracovala literárními prózami. Její próza ze Slovácka ji přiřadila k moravským svědkům Moravy, k [[Bratři Mrštíkové|Mrštíkům]] a [[Jan Herben|Herbenovi]]. Její dvě slovácká dramata zlákala dva mistry hudby, kteří v nich našli jasný a přímočarý děj v provedení výrazném, krevnatém, neproblematicky spádném, tedy vlastnosti tak vzácné, a tak rozhodující pro námět operní: a tak tedy je s „[[Gazdina roba|Gazdinou robou]]“ je spjato jméno [[Josef Bohuslav Foerster|J. B. Foerstra]], a s „[[Její pastorkyňa (román)|Její pastorkyní]]“ jméno [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]], jeden z největších výbojů české opery vůbec, nadaný životem daleko za hranice českého místopisu i daleko nad normální životní dobu dramatického díla.


A že v přimknutí Gabriely Preissové k svěží a malebné lidovosti nešlo o náhodu, dokazuje obsáhlý doplněk k její mu literárnímu Slovácku — její prózy ze života slovinského v [[Korutany|Korutanech]]. Zde Gabriela Preissová dává svědectví jako jediná v české literatuře dává o celém jihoslovanském kmeni, jenž v hotové záplavě českých próz a české lyriky z [[Dalmácie]], [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Srbsko|Srbska]] by zůstal jinak úplně opomenut. Jde tedy o organický doplněk [[Jižní Slované|jihoslovanských]] námětů v české literatuře a o další historickou zásluhu. V životě Gabriely Preissové bylo i jinak dost práce a prací: ale ty dva činy, to moravské Slovácko, ty slovinské Korutany, postačí k chvále a trvalé platnosti.<ref>{{Citace elektronického periodika
A že v přimknutí Gabriely Preissové k svěží a malebné lidovosti nešlo o náhodu, dokazuje obsáhlý doplněk k její mu literárnímu Slovácku — její prózy ze života slovinského v [[Korutany|Korutanech]]. Zde Gabriela Preissová dává svědectví jako jediná v české literatuře dává o celém [[Jižní Slované|jihoslovanském]] kmeni, jenž v hotové záplavě českých próz a české lyriky z [[Dalmácie]], [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Srbsko|Srbska]] by zůstal jinak úplně opomenut. Jde tedy o organický doplněk [[Jižní Slované|jihoslovanských]] námětů v české literatuře a o další historickou zásluhu. V životě Gabriely Preissové bylo i jinak dost práce a prací: ale ty dva činy, to moravské Slovácko, ty slovinské Korutany, postačí k chvále a trvalé platnosti.<ref>Dvě životní výročí. ''Pestrý týden'' [online]. Grafické umělecké závody V. Neubert a synové, 27. 3. 1937 </ref>

| příjmení =
V letech 1915–1946 byla členkou [[Moravské kolo spisovatelů|Moravského kola spisovatelů]].
| jméno =
| titul = Dvě životní výročí
| periodikum = Pestrý týden
| vydavatel = Grafické umělecké závody V. Neubert a synové
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b2fd5816-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:5f235d0a-435f-11dd-b505-00145e5790ea
| datum vydání = 27. 3. 1937
| url archivu =
| datum přístupu = 2. 12. 2018
}}</ref>


== Dílo ==
== Dílo ==
Řádek 134: Řádek 121:


=== Próza ===
=== Próza ===
{{sloupce|šířka=20em|
* ''Čeledín a dcera ze statku''
* ''Čeledín a dcera ze statku'' (1877) – prvotina
* ''Ideály''
* ''Akrobatka'' (1887) – novela <ref>{{Citace elektronické monografie
* ''Obrázky ze Slovácka''
| příjmení1 = Preissová
* ''Nové obrázky a črty''
| jméno1 = Gabriela
* ''Když hvězdy padaly''
| titul = Akrobatka
* ''Talmové zlato''
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:4d2239d0-71fe-11e7-aab4-005056827e52
* ''Porosené pavučiny''
| vydavatel = Edvard Beaufort
* ''Co vyprávěl život''
| místo = Praha
| datum_vydání = 1887
| datum_přístupu = 2021-08-05
}}</ref>
* ''Korutanské povídky'' (1895) – povídky <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Preissová
| jméno1 = Gabriela
| titul = Korutanské povídky Gabriely Preissové
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:71f03cb0-36f0-11e7-ad2f-005056827e51
| vydavatel = J. Otto
| místo = Praha
| datum_vydání = 1895
| datum_přístupu = 2021-08-05
}}</ref>
* ''Ideály'' (1889)
* ''Obrázky ze Slovácka'' (1886)
* ''Črty ze Slovácka Gabriely Preissové'' (1890)
* ''Nové obrázky a črty'' (1893)
* ''Když hvězdy padaly'' (1898) – povídky <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Preissová
| jméno1 = Gabriela
| titul = Když hvězdy padaly
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:72438cd0-36f0-11e7-ad2f-005056827e51
| vydavatel = F. Šimáček
| místo = Praha
| datum_vydání = 1898
| datum_přístupu = 2021-08-05
}}</ref>
* ''Co život vyprávěl'' (1899) – povídky <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Preissová
| jméno1 = Gabriela
| titul = Co život vyprávěl
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:a19b8510-36f9-11e7-8e0f-005056827e52
| vydavatel = Jos. R. Vilímek
| místo = Praha
| datum_vydání = 1899
| datum_přístupu = 2021-08-05
}}</ref>
* ''Talmové zlato'' (1901) – povídka z Korutanska <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Preissová
| jméno1 = Gabriela
| titul = Talmové zlato
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:35251200-5432-11e8-afec-005056827e51
| vydavatel = F. Šimáček
| místo = Praha
| datum_vydání = 1901
| datum_přístupu = 2021-08-05
}}</ref>
* ''Dědicové'' ([[1901]]) – venkovský realismus <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Preissová
| jméno1 = Gabriela
| titul = Dědicové
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:612f1b60-07bd-11e7-9446-005056827e51
| vydavatel = J. Otto
| místo = Praha
| datum_vydání = 1913
| datum_přístupu = 2021-08-05
}}</ref>
* ''Povídky zimní zahrady'' (1901) – povídky <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Preissová
| jméno1 = Gabriela
| titul = Povídky zimní zahrady
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:bb3e00b0-7332-11e5-99af-005056827e52
| vydavatel = Šolc a Šimáček
| místo = Praha
| datum_vydání = 1924
| datum_přístupu = 2021-08-05
}}</ref>
* ''Porosené pavučiny'' (1902) – povídky
* ''Zahrady'' (1925) – povídky Gazda z Gomby, Trio u sv. Romalda, Zahrada, Dvě ukolébavky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Preissová
| jméno1 = Gabriela
| titul = Zahrady
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:0f44f6a0-ae63-11e3-9d7d-005056827e51
| vydavatel = B. Kočí
| místo = Praha
| datum_vydání = 1925
| datum_přístupu = 2021-08-05
}}</ref>
* ''Zlatý hoch'' (1930) – román setmělé klenby rokoka <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Preissová
| jméno1 = Gabriela
| titul = Zlatý hoch
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:10fcb190-ff1a-11ea-a006-005056827e51
| vydavatel = Praha
| místo = Praha
| datum_vydání = 1930
| datum_přístupu = 2021-08-05
}}</ref>
* ''[[Zatoulaná píseň]]'' (1932) – román českého hudebníka <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Preissová
| jméno1 = Gabriela
| titul = Zatoulaná píseň
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:0a74cf60-5cba-11e8-9a07-005056827e52
| vydavatel = Jos. R. Vilímek
| místo = Praha
| datum_vydání = 1932
| datum_přístupu = 2021-08-05
}}</ref>
}}


=== Drama ===
=== Drama ===
* ''[[Gazdina roba]]'' (1889) – zhudebněna [[Josef Bohuslav Foerster|J. B. Foersterem]] pod názvem ''[[Eva (opera)|Eva]]''. Tragický příběh švadleny Evy, která opustí muže a odejde s milencem za prací do Rakouska. Když pochopí, že se kvůli ní milenec nerozvede, utopí se v Dunaji.
* ''[[Její pastorkyňa]]'' – zhudebněna [[Leoš Janáček|Leošem Janáčkem]], tragédie ze Slovácka. Mladá žena čeká nemanželské dítě a její matka toto dítě zabije, aby se mohla nevlastní dcera výhodně vdát. Vše je ale prozrazeno.
* ''[[Její pastorkyňa (román)|Její pastorkyňa]]'' ([[1890]]) – zhudebněna [[Leoš Janáček|Leošem Janáčkem]], tragédie ze Slovácka. Mladá žena čeká nemanželské dítě a její matka toto dítě zabije, aby se mohla nevlastní dcera výhodně vdát. Vše je ale prozrazeno.<ref>{{Citace elektronické monografie
* ''[[Gazdina roba]]'' – zhudebněna [[Josef Bohuslav Foerster|J. B. Foersterem]] pod názvem ''[[Eva (opera)|Eva]]''. Tragický příběh švadleny Evy, která opustí muže a odejde s milencem za prací do Rakouska. Když pochopí, že se kvůli ní milenec nerozvede, utopí se v Dunaji.
| příjmení1 = Preissová
* ''[[Podvečerní selanky]]''
| jméno1 = Gabriela
* ''[[Cestou za štěstím]]''
| titul = Její pastorkyňa
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:45aaa7d0-95b5-11e6-9325-005056827e52
| vydavatel = F. Šimáček
| místo = Praha
| datum_vydání = 1891
| datum_přístupu = 2021-08-05
}}</ref>
* ''[[Podvečerní selanky]]'' (1911)
* ''[[Cestou za štěstím]]'' (1932)

== Veřejné pocty ==
[[Soubor:Pamětní kámen Gabriely Preissové.jpg|alt=Autorka neměla lehký život a proto byl zvolen opravdu těžký kámen.|náhled|Pamětní kámen v [[Plaňany|Plaňanech]]]]
* V roce 1925 byla zvolena řádnou členkou [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]].<ref>''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 243</ref>
* V roce 1926 byla G. Preissová jmenována čestnou občankou [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. U tamního [[Chrám svaté Barbory|chrámu sv. Barbory]] spisovatelka zasadila „lípu Gabriely Preissové“ (listopad 1925).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = archfoto.cz: V parku před Svatou Barborou
| url = http://www.archfoto.cz/poutnik/v-parku-pred-sv-barborou-a-do-kaple-boziho-tela
| datum přístupu = 2016-06-20
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160405064807/http://www.archfoto.cz/poutnik/v-parku-pred-sv-barborou-a-do-kaple-boziho-tela
| datum archivace = 2016-04-05
| nedostupné = ano
| příjmení =
| jméno =
| periodikum =
| vydavatel =
| datum vydání =
}}</ref>
* Ulice Gabriely Preissové jsou v [[Brno|Brně]], [[Hodonín]]ě, [[Prostějov]]ě a [[Karviná|Karviné]].


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 155: Řádek 269:


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* FRABŠA, František Salesius. ''Čeští spisovatelé dnešní doby''. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160&nbsp;s. S.&nbsp;112.
* <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Frabša
| jméno = František Salesius
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Čeští spisovatelé dnešní doby
| vydání =
| vydavatel = Lidová tribuna
| místo = Praha
| rok vydání = 1923
| počet stran = 160
| strany = 112
| isbn =
}}</ref>
* [[František Černý (divadelní historik)|ČERNÝ, František]]. ''[[Hana Kvapilová]]'', [[Orbis]], Praha, [[1960]], str.&nbsp;92, 96–97, 130, 303
* [[František Černý (divadelní historik)|ČERNÝ, František]]. ''[[Hana Kvapilová]]'', [[Orbis]], Praha, [[1960]], str.&nbsp;92, 96–97, 130, 303
* {{Citace monografie | příjmení = | jméno = Autorský kolektiv | odkaz na autora = | titul = [[Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století]] | vydání = 3 | vydavatel = Československý spisovatel | místo = Praha |rok = 1982 | počet stran = 371 | strany = 219–220}} [http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/prirucky/obsah/CS/84.pdf Dostupné online]
* {{Citace monografie | příjmení = | jméno = Autorský kolektiv | odkaz na autora = | titul = [[Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století]] | vydání = 3 | vydavatel = Československý spisovatel | místo = Praha |rok = 1982 | počet stran = 371 | strany = 219–220}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
| příjmení2 =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| jméno2 =
| titul = Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století – redaktor svazku [[Miloš Pohorský]]
| titul = Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století – redaktor svazku [[Miloš Pohorský]]
| vydání = 1
| vydání = 1
| vydavatel = Československá akademie věd
| vydavatel = Československá akademie věd
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok vydání =
| rok vydání =
| rok = 1961
| rok = 1961
| počet stran = 631
| počet stran = 631
| strany = 590
| strany = 590
| isbn =
| isbn =
}}
}}
* [[Rudolf Deyl starší|DEYL, Rudolf]]. ''[[Eduard Vojan|Vojan]] zblízka'', Orbis, Praha, [[1953]], str.&nbsp;96–97, 343
* [[Rudolf Deyl starší|DEYL, Rudolf]]. ''[[Eduard Vojan|Vojan]] zblízka'', Orbis, Praha, [[1953]], str.&nbsp;96–97, 343
Řádek 201: Řádek 302:
| isbn = 80-200-0708-3
| isbn = 80-200-0708-3
| strany = 1078–1083
| strany = 1078–1083
| příjmení2 =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| jméno2 =
| vydání =
| vydání =
| rok vydání =
| rok vydání =
}}
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Šlechtová | jméno = Alena | odkaz na autora = | příjmení2 = Levora | jméno2 = Josef | titul = Členové České akademie věd a umění 1890–1952 | vydání = 2 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 443 | isbn = 80-200-1066-1}}
* {{Citace monografie | příjmení = Šlechtová | jméno = Alena | odkaz na autora = | příjmení2 = Levora | jméno2 = Josef | titul = Členové České akademie věd a umění 1890–1952 | vydání = 2 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 443 | isbn = 80-200-1066-1}}
Řádek 219: Řádek 320:
| isbn = 80-7185-246-5
| isbn = 80-7185-246-5
| strany = 626
| strany = 626
| příjmení2 =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| jméno2 =
| vydání =
| vydání =
| rok vydání =
| rok vydání =
}}
}}
* [[Artur Závodský|ZÁVODSKÝ, Artur]]. ''Gabriela Preissová''. Praha: Divadelní ústav, 1962. 30 s.
* [[Artur Závodský|ZÁVODSKÝ, Artur]]. ''Gabriela Preissová''. Praha: Divadelní ústav, 1962. 30 s.
Řádek 235: Řádek 336:
* {{Wikizdroje|autor=Gabriela Preissová}}
* {{Wikizdroje|autor=Gabriela Preissová}}
* {{NK ČR|jk01101035}}
* {{NK ČR|jk01101035}}
* {{Kramerius autoři|id=Preissová,%20Gabriela|jméno=Gabriely Preissové}}
* {{Ndk autor|id=Preissová,%20Gabriela|jméno=Gabriely Preissové}}
* {{Lexikon české literatury}}
* [http://vufind.lib.cas.cz/Search/Results?lookfor=Gabriela+Preissov%C3%A1&type=AllFields&submit=Hledat Gabriela Preissová v souborném katalogu Akademie věd ČR]
* [http://vufind.lib.cas.cz/Search/Results?lookfor=Gabriela+Preissov%C3%A1&type=AllFields&submit=Hledat Gabriela Preissová v souborném katalogu Akademie věd ČR]
* {{ND osoba|3282}}
* {{ND osoba|3282}}
Řádek 256: Řádek 358:
[[Kategorie:Narození v Kutné Hoře]]
[[Kategorie:Narození v Kutné Hoře]]
[[Kategorie:Narození 23. března]]
[[Kategorie:Narození 23. března]]
[[Kategorie:Narození 1862]]
[[Kategorie:Narození v roce 1862]]
[[Kategorie:Úmrtí 27. března]]
[[Kategorie:Úmrtí 27. března]]
[[Kategorie:Úmrtí 1946]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1946]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Spisovatelky píšící pod pseudonymem]]

Aktuální verze z 4. 6. 2024, 23:43

Gabriela Preissová
Gabriela Preissová (Jan Vilímek 1886)
Gabriela Preissová (Jan Vilímek 1886)
Rodné jménoGabriela Marie Sekerová
Narození23. března 1862
Kutná Hora Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. března 1946 (ve věku 84 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
PseudonymMatylda Dumontová
Povoláníspisovatelka, dramatička
Národnostčeská
StátČeské království, Československo
Témataliteratura
Významná dílaJejí pastorkyňa, Gazdina roba
Manžel(ka)Jan Preiss, Adolf Halbaerth
DětiDimitrij Preiss
Příbuznívnuk Pavel Preiss
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Gabriela Preissová (Český svět 1905)
Gabriela Preissová (Pestrý týden 1937)
Hrob na pražském Vyšehradském hřbitově

Gabriela Preissová, rozená Gabriela Sekerová, pseudonym Matylda Dumontová (23. března 1862 Kutná Hora[1] – 27. března 1946 Praha[2]), byla česká dramatička a spisovatelka, představitelka realismu a dramaturgyně Národního divadla.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v rodině řeznického mistra Františka Sekery a matky Anny, rozené Procházkové. Otec jí zemřel 5. 2. 1863.[3] Po úmrtí otce se matka po roce znovu provdala; i druhý manžel jí zemřel, roku 1867. Matka se znovu provdala a rodina se s druhým otčímem přestěhovala do Plaňan. Zde Gabriela vychodila trojtřídní školu. V letech 1871–1874 byla vychovávána v pražské smíchovské rodině archiváře Františka Dvorského. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská nebo Jakub Arbes.[4]

První manželství

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1873 odjela na rok do Hodonína ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem (1838–1908), za kterého se roku 1880 provdala. Z Hodonína se odstěhovali v roce 1890 do Preissova rodného domu ve Šternberku na Moravě.[5]

Nějaký čas žila v Oslavanech a odtud podnikala cesty do Haliče a Ruska. Dva roky také bydlela poblíž Klagenfurtu na statku svého manžela, kde se zajímala o život korutanských Slovinců. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve Lvově a o dva roky později cestovala do Moskvy a Nižního Novgorodu. Tuto cestu popsala v Obrázcích z ruské pouti. V roce 1898 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy, kde 3. února 1908 Preissová ovdověla.[6] Vychovali spolu tři děti: JUDr. Richarda Preisse (1882), JUDr. Dimitrije Preisse (1889) a Gabrielu Preissovou (nar. 1892)[7].

Mezi roky 1903 až 1906 si Preissová nechala postavit secesní vilu na rozlehlém pozemku v Jevanech od architekta Josefa Fanty.

Druhé manželství

[editovat | editovat zdroj]

4. 10. 1908 se provdala podruhé za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha (nar. 1858 v Těšíně) ze Štýrského Hradce, s nímž se odstěhovala do istrijské Puly a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Od roku 1910 byli manželé Halbaerthovi vedeni v Soupisu pražských obyvatel, spolu s dětmi z prvního manželství Gabriely.[8]

Za první světové války byl Adolf Halbaerth velitelem zajateckého tábora v Milovicích.[9] Byla obviněna z pobuřování, když se ostře veřejně vyslovila k ubodání jednoho z ruských zajatců. Vyšetřování trvalo rok a manžel byl z trestu přeložen do Šamorína.[10][11]

Po první světové válce

[editovat | editovat zdroj]

Po první světové válce žila v Praze, na letní měsíce jezdila do Chlumu u Třeboně. Protože Adolf Halbaerth byl rakouský státní občan, získala za protektorátu automaticky německé státní občanství. Vždy se však považovala za českou spisovatelku, odmítala být zařazena mezi německé autorky a češství se nezpronevěřila. V roce 1944 naposled navštívila Slovácko a svého syna Richarda Preisse, který žil ve Strážnici.[12]

Zemřela v Praze, po úrazu a neúspěšné operaci, čtyři dny po svých 84. narozeninách. Je pohřbena na vyšehradském hřbitově.

Literární činnost

[editovat | editovat zdroj]

Jako dvanáctileté děvče se dostala do Hodonína a strávila tam několik let raného mládí, sžila se s moravským Slováckem. Dávala se nést dobovou zálibou ve všelikém folklóru, vtělila do svých próz zaslíbenou zemi svých očí a smyslů velmi po svém, živě, barvitě, přitažlivě. Tyto zkušenosti pak zpracovala literárními prózami. Její próza ze Slovácka ji přiřadila k moravským svědkům Moravy, k Mrštíkům a Herbenovi. Její dvě slovácká dramata zlákala dva mistry hudby, kteří v nich našli jasný a přímočarý děj v provedení výrazném, krevnatém, neproblematicky spádném, tedy vlastnosti tak vzácné, a tak rozhodující pro námět operní: a tak tedy je s „Gazdinou robou“ je spjato jméno J. B. Foerstra, a s „Její pastorkyní“ jméno Leoše Janáčka, jeden z největších výbojů české opery vůbec, nadaný životem daleko za hranice českého místopisu i daleko nad normální životní dobu dramatického díla.

A že v přimknutí Gabriely Preissové k svěží a malebné lidovosti nešlo o náhodu, dokazuje obsáhlý doplněk k její mu literárnímu Slovácku — její prózy ze života slovinského v Korutanech. Zde Gabriela Preissová dává svědectví jako jediná v české literatuře dává o celém jihoslovanském kmeni, jenž v hotové záplavě českých próz a české lyriky z Dalmácie, Chorvatska a Srbska by zůstal jinak úplně opomenut. Jde tedy o organický doplněk jihoslovanských námětů v české literatuře a o další historickou zásluhu. V životě Gabriely Preissové bylo i jinak dost práce a prací: ale ty dva činy, to moravské Slovácko, ty slovinské Korutany, postačí k chvále a trvalé platnosti.[13]

V letech 1915–1946 byla členkou Moravského kola spisovatelů.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Hlavním tématem v jejích dílech je vesnická tragédie, hlavní postavou bývá žena. Ve svých dílech kritizuje vliv majetku a peněz.

Próza

[editovat | editovat zdroj]
  • Čeledín a dcera ze statku (1877) – prvotina
  • Akrobatka (1887) – novela [14]
  • Korutanské povídky (1895) – povídky [15]
  • Ideály (1889)
  • Obrázky ze Slovácka (1886)
  • Črty ze Slovácka Gabriely Preissové (1890)
  • Nové obrázky a črty (1893)
  • Když hvězdy padaly (1898) – povídky [16]
  • Co život vyprávěl (1899) – povídky [17]
  • Talmové zlato (1901) – povídka z Korutanska [18]
  • Dědicové (1901) – venkovský realismus [19]
  • Povídky zimní zahrady (1901) – povídky [20]
  • Porosené pavučiny (1902) – povídky
  • Zahrady (1925) – povídky Gazda z Gomby, Trio u sv. Romalda, Zahrada, Dvě ukolébavky.[21]
  • Zlatý hoch (1930) – román setmělé klenby rokoka [22]
  • Zatoulaná píseň (1932) – román českého hudebníka [23]

Drama

[editovat | editovat zdroj]

Veřejné pocty

[editovat | editovat zdroj]
Autorka neměla lehký život a proto byl zvolen opravdu těžký kámen.
Pamětní kámen v Plaňanech

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kutná Hora
  2. ↑ [Věstník československého filmu, 5.4.1946, s. 62 (dostupné online v NK ČR)]
  3. ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-10-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ ZÁVODSKÝ, Artur. Gabriela Preissová [online]. Státní pedagogické nakladatelství, 1962. Dostupné online.  (kap. Cestou k literatuře a divadlu
  5. ↑ REDAKCE. Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka. Hodonínský deník. 2012-03-25. Dostupné online [cit. 2022-10-31]. 
  6. ↑ Úmrtí. Národní listy. 4. 2. 1908, s. 2. Dostupné online. 
  7. ↑ Policejni prihlasky. digi.nacr.cz [online]. [cit. 2020-09-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-09-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Gabriela Preissová: Nám patří zahrady celého světa. Lidové noviny. 5. 8. 1932, s. 1.
  10. ↑ ZÁVODSKÝ, Artur. Gabriela Preissová v letech 1890-1918. digilib.phil.muni.cz. 2013-07-10, s. [167]–235. Dostupné online [cit. 2020-09-25]. 
  11. ↑ OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 3/II. P–Ř. Praha: Academia, 2000. 733–1522 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 1078–1083. 
  12. ↑ ZÁVODSKÝ, Artur. Gabriela Preissová [online]. Státní pedagogické nakladatelství, 1962. Dostupné online.  (kap. Stáří a smrt)
  13. ↑ Dvě životní výročí. Pestrý týden [online]. Grafické umělecké závody V. Neubert a synové, 27. 3. 1937
  14. ↑ PREISSOVÁ, Gabriela. Akrobatka [online]. Praha: Edvard Beaufort, 1887 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  15. ↑ PREISSOVÁ, Gabriela. Korutanské povídky Gabriely Preissové [online]. Praha: J. Otto, 1895 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  16. ↑ PREISSOVÁ, Gabriela. Když hvězdy padaly [online]. Praha: F. Šimáček, 1898 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  17. ↑ PREISSOVÁ, Gabriela. Co život vyprávěl [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1899 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  18. ↑ PREISSOVÁ, Gabriela. Talmové zlato [online]. Praha: F. Šimáček, 1901 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  19. ↑ PREISSOVÁ, Gabriela. Dědicové [online]. Praha: J. Otto, 1913 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  20. ↑ PREISSOVÁ, Gabriela. Povídky zimní zahrady [online]. Praha: Šolc a Šimáček, 1924 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  21. ↑ PREISSOVÁ, Gabriela. Zahrady [online]. Praha: B. Kočí, 1925 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  22. ↑ PREISSOVÁ, Gabriela. Zlatý hoch [online]. Praha: Praha, 1930 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  23. ↑ PREISSOVÁ, Gabriela. Zatoulaná píseň [online]. Praha: Jos. R. Vilímek, 1932 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  24. ↑ PREISSOVÁ, Gabriela. Její pastorkyňa [online]. Praha: F. Šimáček, 1891 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  25. ↑ Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 243
  26. ↑ archfoto.cz: V parku před Svatou Barborou. www.archfoto.cz [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 112.
  • ČERNÝ, František. Hana Kvapilová, Orbis, Praha, 1960, str. 92, 96–97, 130, 303
  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 371 s. S. 219–220. 
  • Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století – redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 590. 
  • DEYL, Rudolf. Vojan zblízka, Orbis, Praha, 1953, str. 96–97, 343
  • JUSOVÁ, Iveta. "Gabriela Preissová's Women-Centered Texts: Subverting the Myth of the Homogeneous Nation."  Slavic and East European Journal 49:1 (Spring 2005): 63–78.
  • KLOSOVÁ, Ljuba. Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 23, 51, 54, 59–61, 65, 101, 237, 245–246, 252, 254, 263
  • OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 3/II. P–Ř. Praha: Academia, 2000. 733–1522 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 1078–1083. 
  • ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: II. díl: K–P. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 626. 
  • ZÁVODSKÝ, Artur. Gabriela Preissová. Praha: Divadelní ústav, 1962. 30 s.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gabriela_Preissová&oldid=23977152“