Přeskočit na obsah

Jorubové: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →Kalendář: úprava věty
LucienBOT (diskuse | příspěvky)
14 485 editací
m r2.6.4) (robot přidal: eu:Joruba
Řádek 144: Řádek 144:
[[es:Yoruba]]
[[es:Yoruba]]
[[et:Jorubad]]
[[et:Jorubad]]
[[eu:Joruba]]
[[fa:یوروبا]]
[[fa:یوروبا]]
[[fi:Jorubat]]
[[fi:Jorubat]]

Verze z 20. 12. 2010, 18:40

Jorubové (řidčeji poangličtělé Yorubové) jsou velký etnický národ, čítající kolem 30-40 000 000 osob (Josua Project 2007). Většina z nich žije v jihozápadní části Nigérie, kde tvoří 21% populace, dále je můžeme najít také v Togu, Beninu ale i v jiných částech světa (např. Brazílie, Kuba, Trinidad, USA). Dnes je spousta Yorubů křesťany a muslimy, avšak stále si udržují spoustu morálních a kulturních konceptů yorubského původního náboženství Orisha.

Kde žijí?

Yorubaland
Yorubové v Nigérii

Vlast Yorubů (neboli Yorubuland) se nachází v jihozápadní části Nigérie. Na severozápadě se táhne přes Benin až do Toga. Jsou hlavní etnickou skupinou v nigerijských státech Ekiti, Lagos, Ogun, Ondo, Osun, a Oyo, také tvoří početné procento v Kwara a Kogi.

Sousedí s kmeny Borgu (nazývané také Bariba a Borgawa) na severozápadě, Nupe a Ebira na severu, Esan Afemai a Edo na jihovýchodě, Igala a dalšími podobnými skupinami na severovýchodě, a Egun, Fon a další Gbe-mluvícími lidmi na jihozápadě.[1]

Města

Hlavními yorubskými městy jsou:

Pojem Yoruba

Pojem Yoruba pochází teprve z nedávné doby. Byl sice používán Hausy již v dávných dobách, avšak popularizován byl až v polovině 19. století misionáři a lingvisty. Jako národ však Yorubové existovali mnohem dříve než došlo ke kontaktu s Evropany.[2]

Na Kubě a ve španělsky mluvící Americe jsou Yorubové nazýváni "Lucumi", což v některých yorubských dialektech znamená "můj přítel".

Jazyk

Jazyk Yoruba patří do Nigerokonžské jazykové rodiny, do skupiny Kwa. Je blízký jazykům Igala, Igbo, Edo, Igbira, Idoma a Nupe.

Má spoustu dialektů, které se zformovaly do 3 hlavních skupin – severozápadní (Oyo, Ogun, Ibadan a severní Egba), jihovýchodní (Ondo, Owo, Ikale a Ijebu) a centrální (Ife, Ijesa a Ekiti). Největší rozdíly jsou mezi severozápadní a jihovýchodní skupino dialektů. Centrální má podobné rysy s oběma skupinami.[2]

Náboženství

Yorubské náboženství a mytologie jsou hlavními vlivy v Západní Africe, hlavně v Nigérii. Navíc položily základy některých náboženstvím jako např. Santería na Kubě či Candomblé v Brazílii.

V 19. století byli Yorubové zotročeni a odvezeni evropskými obchodníky na Haiti, Kubu, do Brazílie, Puerto Rica, Trinidadu a zbytku Nového světa. Zotročení Afričané si přinesli své Orisha náboženství s sebou. Tyto koncepty se smíchaly s dalším africkým náboženstvím, křesťanstvím či národní americkou mytologii:

Určitou roli yorubské náboženství hrálo i při formování populárního Vodou náboženství na Haiti.

Mezi hlavní yorubské božstva patří "Ọya" (vítr/bouře), "Ifá" (proroctví), "Ẹlẹda" (osud), "Ibeji" (dvojčata), "Ọsanyin" (lékařství a hojení) a "Ọsun" (bohyně plodnosti, ochránce dětí a matek) a Sango (bůh hřmění) Každá živá bytost má své vlastní božstvo osudu, tzv. Ori, které je symbolicky ctíváno skrz sochu.

Yorubové také věří, že jejich předchůdci mají moc ochraňovat své vlastní následovníky, a tak na jejich hrobech nechávají dary a oběti. Během festivalu Egungun předky uctívá celá komunita, kdy duchy předků reprezentují osoby oblečené do barevných maškarních kostýmů.

Yorubové věří v reinkarnaci. Pokud matka u porodu zemře, a nebo otec dítěte již není mezi živými, bývá dítě pojmenováno Batatunde (Otcův návrat) a nebo Yetunde (Matčin návrat).[1]

Kalendář

Yorubský kalendář (Kojoda) trvá od 3.6. do 2.6. následujícího roku. Podle tohoto kalendáře je gregoriánský rok 2008 yorubským rokem číslo 10 050.

Čas je měřen v isheju (minutách), wakati (hodinách), ojo (dnech), ose (týdnech), oshu (měsících) a odun (rocích). Jorubská hodina má 60 minut, den 24 hodin, ale týden jen 4 dny. Naopak měsíc má 7 týdnů, a rok 93 dnů. Rok má 12 měsíců. Dny jsou: Ojo-Orunmila/Ifa, Ojo-Shango/Jakuta, Ojo-Ogun, a Ojo-Obatala.

Měsíce jsou: Sere (leden), Erele (únor), Erena (březen), Igbe (duben), Ebibi (květen), Okudu (červen), Agemo (červenec), Ogun (srpen), Owere (září), Owaro (říjen), Belu (listopad), a Ope (prosinec).[1]

Mytologie

Mytologie původu Yoruba, kteří sami sebe považují za "Omo O'odua" (Děti Oduduwa), se točí kolem mýtické figury Oduduwa. Existují 2 varianty původního mýtu. První je kosmogonický, druhý politický.

Kosmogonický mýtus vypráví o Bohy seslaném původci všech lidí Oduduwa, který sešplhal z nebe po řetězu do Ile-Ife, přinášejíc kohouta, půdu a palmu. Půdu hodil do vody, kohout ji drápal, aby se stala zemí a palma vyrostla ve strom s 16 údy, které reprezentují původních 16 království.[3]

Podle druhé verze mýtu, existovala v Ile-Ife již před příchodem Oduduwa civilizace. Jeho skupina přišla z východu, kde byl Oduduwa a jeho lidé pronásledováni kvůli náboženské odlišnosti. Ile-Ife dobyli a založili zde svou říši.[4]

Historie

Jednota tohoto území je kulturní a jazyková spíše než politická. V předkoloniálním období byla rozdělena do spousty nezávislých politických jednotek různých velikostí. Vyvinulo se zde spoustu mocných centralizovaných států: Sabe, Ketu, Owu, Ijebu, Oyo, Ife, Ijesa, Ondo a Owo. Spousta oblastí spadla pod kontrolu státu Oyo nebo Benin, nebo v 19. století pod Ibadan, Ilorin či Abeokuta, ale celá oblast nikdy nevytvořila jednu politickou jednotku.[2]

Říše Oyo vyrostla na konci 15.století za pomoci portugalských zbraní. Expanze království byla podpořena vlastnictvím koní. Na konci 18.století vypukla v Oyo občanská válka, rebelové požádali o pomoc Fulani, a právě Fulani v 30.letech 19.století nakonec obsadili celé Oyo. Invaze Fulani zahnala spoustu Yorubů na jih, kde byly založeny města jako Ibadan a Abeokuta. Později v 80.letech 19.století byla za pomoci britských vyjednávačů podepsána dohoda mezi bojujícími frakcemi. Yorubaland byl oficiálně kolonizován Brity v roce 1901, ale systém nepřímé vlády byl ustanoven tak, že napodoboval strukturu yorubské vlády.[3]

V roce 1951 byla země rozdělena do tří regionů. Západní region zahrnoval yorubské provincie, spolu s Lagos Colony, Benin a Delta provincie. V roce 1967 byla Nigérie rozdělena do 12 států. Západní region přežil nedotčen jako Západní stát, kromě ztráty Lagos Colony. Nakonec v roce 1976 byl Západní region sám rozdělen na nové státy.[2]

Politický systém

Politický a sociální systém se liší region od regionu. Neexistuje žádná centrální autorita, za jednotlivé autority jsou považováni vůdci velkých městských center. Každé město má svého vůdce (Oba).[3]

Král

Autorita yorubského krále (Oni) je potvrzena mýtem stvoření země, kdy byla založena původní yorubská království. Yorubský král má výsadu nosit operleno korunu jako symbol jeho autority. Ta je vyrobena z dovezených skleněných perliček a je na ni připevněno šestnáct trojrozměrných perličkových ptáků. Pro každého krále je vyrobena nová státní koruna, ale některé perličky z koruny předchůdce jsou použity k uchování linie k původci všech lidí. Král má také právo nosit operlené roucho, sandály, široký operlený slunečník a operlenou hůl.

Koruna má korálkové třásně, které zakrývají z části králův obličej. V dřívějších dobách byla osoba krále posvátná, nikdo nesměl krále vidět, jíst s ním či pít. Byl ve svém paláci izolován od ostatních lidí, kterým vládl. Oni je vybírán z královského patrilineárního rodu, což je největší rod v Ife s více jak více jak 5 000 členy. Jeho pozice je zděděná, ale nepřechází přímo z otce na syna.

Důležitou kvalifikací pro politickou funkci je pohlaví, i když v minulosti funkci Oni zastávala minimálně dvakrát žena. Kandidát musí být starší 30 let, měl by být ženatý a jeho otec musí být po smrti, protože žádný vůdce by neměl mít otce, kterému se musí klanět.

Nový Oni je zodpovědný za ženy jeho předchůdců. V 1938 bylo číslo králových žen odhadováno na sto. V jejich čele stojí tzv. "Mother of the Heads", ta, která zastává funkci královy ženy nejdéle.

Při vládnutí Oni pomáhají městští vůdci, palácový vůdci a provinční vůdci. Dále zde působí Ogungbe, což jsou ochránci Oni a městská policie, Ogboni, kteří fungují jako seniorský právní soud, a Emese, 100 palácových sluhů. [5]

Ekonomika

Historicky byli Yorubové původně farmáři pěstující kakao a jamy. Dnes je odhadováno, že téměř 70 % Yorubů se podílí na zemědělství a 10% pracuje jako řemeslníci a obchodníci uvnitř měst. Yorubaland je charakteristický početnými hustě osídlenými městskými centry obklopenými poli pro farmaření.[3]

Kultura

Pro Yoruby je typická výroba masek, maskových forem, dále pak hrnčířství, tkaní, vyrábění korálků a kovářství.[3]

Dvojčata

Dvojčata jsou v yorubské společnosti považována za symbol plodnosti. Yorubská žena má 4.5-5% šanci, že se ji dvojčata narodí. V yorubské společnosti se rodí nejvíce dvojčat na světě. Neexistují žádná vědecká vysvětlení, proč se dvojčata rodí tak často. Je možné ,že je to způsobeno, ale je možné, že je to způsobeno značným užíváním jamů, které obsahují estrogenové složky. Yorubové věří, že dvojčata mají moc přinést zdraví a štěstí, ale také destrukci a krizi.[1]

Odkazy

Sovisející články

Nigérie

Reference

  1. ↑ a b c d e http://en.wikipedia.org/wiki/Yoruba_people
  2. ↑ a b c d http://lucy.ukc.ac.uk/YorubaT/yt1.html#1.Introduction
  3. ↑ a b c d e http://www.uiowa.edu/~africart/toc/people/Yoruba.html
  4. ↑ http://www.yorubanation.org/Yoruba.htm
  5. ↑ http://www.mc.maricopa.edu/dept/d10/asb/anthro2003/legacy/africa/yoruba/yoruba.html

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jorubové&oldid=6229503“