Lamprodila festiva: Porovnání verzí
taxobox |
m název kurzívou |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Taxobox |
{{Taxobox |
||
| název kurzívou = ano |
|||
| obrázek = Lamprodila festiva natur2.jpg |
|||
| říše = [[živočichové]] (Animalia) |
|||
| říše = [[živočichové]] (Animalia) |
|||
| kmen = [[členovci]] (Arthropoda) |
|||
| třída = [[hmyz]] (Insecta) |
|||
| řád = [[brouci]] (Coleoptera) |
|||
| čeleď = [[krascovití]] (Buprestidae) |
|||
| rod = [[krasec]] (Lamprodila) |
|||
}} |
}} |
||
'''''Lamprodila festiva''''' je [[invazní druh]] brouka z čeledi [[krascovití]], který napadá okrasné jehličnaté dřeviny jako jsou [[zerav|túje]], [[jalovec|jalovce]] a [[cypřiš]]e. |
'''''Lamprodila festiva''''' je [[invazní druh]] brouka z čeledi [[krascovití]], který napadá okrasné jehličnaté dřeviny jako jsou [[zerav|túje]], [[jalovec|jalovce]] a [[cypřiš]]e. |
||
Verze z 10. 9. 2024, 07:45
 Lamprodila festiva | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | brouci (Coleoptera) |
| Čeleď | krascovití (Buprestidae) |
| Rod | krasec (Lamprodila) |
| Binomické jméno | |
| Lamprodila festiva Linnaeus; 1767 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lamprodila festiva je invazní druh brouka z čeledi krascovití, který napadá okrasné jehličnaté dřeviny jako jsou túje, jalovce a cypřiše.
Popis
Jde o zhruba 1 cm velkého brouka, který má leskle zelenou barvu a na výrazně rýhovaných krovkách modré tečky.
Larva je protáhlá, zploštělá, beznohá, smetanově bílé barvy, se zřetelně článkovaným tělem. Dorůstá do velikosti 15–20 mm.[1]
Rozšíření
Původním areálem tohoto krasce je Středomoří. Hojně se rozšířil v Itálii, odkud se exportem hostitelských rostlin šíří dál střední a západní Evropou. Rozšířil se tak již do mnoha evropských států včetně Německa, Rakouska, Maďarska, Slovenska i České republiky. Vyskytuje se již také v západní Asii – Turecku, Sýrii, Libanonu.[1]
Škůdce
Tento druh krasce žije skrytě v substrátu pod stromy, odkud v noci vylézá po kmeni stromu a za šupiny kůry klade vajíčka. Z vajíček se líhnou malé larvy, které vyžírají lýko. Napadené části pak začínají žloutnout a usychat, podobně jako když smrkové lesy usychají kvůli působení lýkožrouta smrkového. Suché větve by proto měli lidé odříznout a spálit, nikoli vyvážet na skládky, odkud by se mohli krasci dál šířit.[2]
Reference
- ↑ a b PATOČKOVÁ, J. Krasec skvostný [online]. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, 2024-08-10. Dostupné online.
- ↑ SLEZÁKOVÁ, Jitka. České túje ničí škůdce z Itálie. ‚Jakmile uvidíte suchou větev v plotě, uřízněte ji a spalte,‘ radí zahradník. iRozhlas [online]. 2023-08-26. Dostupné online.