Vyhlazovací tábor Sobibor: Porovnání verzí
m robot změnil: pt:Sobibor |
→Literatura: doplnění knih + úprava jednoho vydání v ČJ značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazeno 41 mezilehlých verzí od 29 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - budova}} |
|||
{{Geo dms|51|26|49|N|s|23|35|38|E|v|}} |
|||
Nacistický [[Vyhlazovací tábory nacistického Německa|vyhlazovací tábor]] |
Nacistický '''[[Vyhlazovací tábory nacistického Německa|vyhlazovací tábor]] Sobibor''' ([[němčina|německy]] ''Vernichtungslager Sobibor'') se nacházel asi 4 km od stejnojmenné vesnice [[Sobibór]] v jihovýchodním [[Polsko|Polsku]]. V období od května 1942 do října 1943 tam bylo zavražděno asi 250 000 lidí.<ref>''Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945. Informator encyklopedyczny'', red. C. Pilichowski a kol., Warszawa 1979, s. 461.</ref> Tábor vznikl v rámci [[Operace Reinhard|Aktion Reinhardt]] po [[Vyhlazovací tábor Belzec|vyhlazovacím táboře Belzec]] a před [[Vyhlazovací tábor Treblinka|vyhlazovacím táborem Treblinka]]. |
||
== Před založením tábora == |
== Před založením tábora == |
||
V okolí [[Sobibór|Sobiboru]] vznikalo od roku [[1940]] velké množství [[pracovní tábor|pracovních táborů]] (''Arbeitslager''), převážně zemědělského charakteru |
V okolí [[Sobibór|Sobiboru]] vznikalo od roku [[1940]] velké množství [[pracovní tábor|pracovních táborů]] (''Arbeitslager''), převážně zemědělského charakteru, např. [[Krychów]], [[Ruda-Opalin]], [[Osowa (okres Włodawa)|Osowa]], [[Sawin]], [[Sajczyce]], [[Tomaszówka]], [[Ujazdów]], [[Włodawa]], [[Luta (Lublinské vojvodství)|Luta]]. V těchto táborech pracovali převážně [[Židé]] a [[Poláci]]. Po vzniku vyhlazovacího tábora byly početní stavy těchto pracovních táborů občas doplňovány lidmi přivezenými do Sobiboru. |
||
== Založení tábora == |
== Založení tábora == |
||
Lokalitu pro umístění tábora v bažinatém, zalesněném a řídce osídleném území vybrala Ústřední stavební správa SS obvodu [[Lublin]]. Stavba tábora byla zahájena v [[březen|březnu]] [[1942]] přímo naproti železniční zastávce Sobibór. Výstavbou byl pověřen SS-Obersturmführer [[Richard Thomalla]]. Stavební práce prováděli místní lidé z okolních vesnic a asi 80 [[ |
Lokalitu pro umístění tábora v bažinatém, zalesněném a řídce osídleném území vybrala Ústřední stavební správa [[Schutzstaffel|SS]] obvodu [[Lublin]]. Stavba tábora byla zahájena v [[březen|březnu]] [[1942]] přímo naproti železniční zastávce Sobibór. Výstavbou byl pověřen SS-Obersturmführer [[Richard Thomalla]]. Stavební práce prováděli místní lidé z okolních vesnic a asi 80 [[Židé|Židů]] z nedalekých ghett. Židé byli po dokončení těchto prací zastřeleni.<ref>ARAD, J. ''Belzec, Sobibor, Treblinka. Vyhlazovací tábory akce Reinhard.'' Praha 2006, s. 40.</ref> Tábor zaujímal plochu o rozloze 600 x 400 m, později byl rozšířen až na 58 [[hektar]]ů.<ref>''Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945. Informator encyklopedyczny'', red. C. Pilichowski a kol., Warszawa 1979, s. 459.</ref> |
||
Na počátku [[duben|dubna]] [[1942]] byl v zájmu urychlení stavebních prací jmenován velitelem tábora [[Franz Stangl]]. Na přelomu [[duben|dubna]] a [[květen|května]] byl již tábor schopen |
Na počátku [[duben|dubna]] [[1942]] byl v zájmu urychlení stavebních prací jmenován velitelem tábora [[Franz Stangl]]. Na přelomu [[duben|dubna]] a [[květen|května]] byl již tábor schopen přijmout první transporty. |
||
== Vzpoura 1943 == |
== Vzpoura 1943 == |
||
[[14. říjen|14. října]] [[1943]] se |
[[14. říjen|14. října]] [[1943]] se přibližně 600 vězňů zaměstnaných v táboře pod vedením sovětského válečného zajatce [[Alexandr Pečerskij|Alexandra Pečerského]] vzbouřilo. Po [[Povstání v Treblince|povstání]] v [[Vyhlazovací tábor Treblinka|Treblince]] dne [[2. srpen|2. srpna]] [[1943]] bylo povstání v Sobibóru druhé úspěšné v nacistických [[Vyhlazovací tábory nacistického Německa|vyhlazovacích táborech]]. Příběh povstání byl ztvárněn ve filmech ''[[Útěk ze Sobiboru (film, 1987)|Útěk ze Sobiboru]]'' (1987) a [[Sobibor (film, 2018)|Sobibor]] (2018). |
||
== Velitelé tábora == |
== Velitelé tábora == |
||
* [[Richard Thomalla]] |
* [[Richard Thomalla]] |
||
* [[Franz Stangl]], duben |
* [[Franz Stangl]], duben až září 1942 |
||
* [[Franz Reichleitner]] do povstání v roce 1943 |
* [[Franz Reichleitner]] do povstání v roce 1943 |
||
=== Dozorci === |
|||
* [[John Demjanjuk]] |
|||
== Galerie == |
== Galerie == |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Image:Wikipedia-sobibor- |
Image:Wikipedia-sobibor-2.jpg|Sobibór ''Himmelstrasse'' "Nebeská cesta" |
||
Image:Wikipedia-sobibor-2.jpg|Sobibór ''Himmelstrasse'' |
|||
Image:Wikipedia-sobibor-3.jpg|pamětní desky u vchodu do tábora |
Image:Wikipedia-sobibor-3.jpg|pamětní desky u vchodu do tábora |
||
Image:Wikipedia-sobibor-4.jpg|památník uvnitř tábora |
Image:Wikipedia-sobibor-4.jpg|památník uvnitř tábora |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
== Literatura == |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
*Sereny, G: ''Into That Darkness: from Mercy Killing to Mass Murder.'', London 1974, ISBN 0-07-056290-3 |
|||
== Odkazy == |
|||
=== Reference === |
|||
⚫ | |||
== |
=== Literatura === |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
* BLATT, T. T. ''From the Ashes of Sobibor: A Story of Survival''. Northwestern University Press, 1997. |
|||
⚫ | |||
* FREIBERG, D. ''To survive Sobibor.'' Gefen Publishing House 2007, {{ISBN|978-965-229-388-6}} |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
* RASCHKE, R. ''Escape from Sobibor''. University of Illinois Press 1995. |
|||
⚫ | |||
* SERENY, G. ''Do temnoty: Od milosrdné smrti k masovému vraždění.'', Academia 2019, {{ISBN|978-80-200-2990-4}} |
|||
* TICHO, K. ''My Legacy. Holocaust, History And The Unfinished Task Of Pope John Paul II: in Memory of Stanislaw and Anna Podsiadly.'' Muzeum Pojezierza Łęczyńsko-Włodawskiego 2008, {{ISBN|9788361393207}}. |
|||
== |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat}} |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
{{Pahýl}} |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Nacistické koncentrační tábory|Sobibor]] |
|||
{{Portály|Druhá světová válka|Německo|Polsko|}} |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[ |
[[Kategorie:Nacistické koncentrační tábory|Sobibor]] |
||
[[ |
[[Kategorie:Sobibór]] |
||
[[ |
[[Kategorie:Holokaust v Polsku|Sobibor]] |
||
⚫ | |||
[[el:Στρατόπεδο εξόντωσης Σομπιμπόρ]] |
|||
⚫ | |||
[[en:Sobibor extermination camp]] |
|||
[[Kategorie:Zločiny proti lidskosti]] |
|||
[[eo:Sobibor (koncentrejo)]] |
|||
[[es:Campo de exterminio de Sobibor]] |
|||
[[fa:اردوگاه مرگ سوبیبور]] |
|||
[[fi:Sobibórin tuhoamisleiri]] |
|||
[[fr:Camp d'extermination de Sobibor]] |
|||
[[fy:Sobibor]] |
|||
[[he:סוביבור]] |
|||
[[it:Campo di sterminio di Sobibór]] |
|||
[[ja:ソビボル強制収容所]] |
|||
[[nl:Sobibór (vernietigingskamp)]] |
|||
[[nn:Sobibor]] |
|||
[[no:Sobibór]] |
|||
[[pl:Sobibor]] |
|||
[[pt:Sobibor]] |
|||
[[ro:Lagărul de exterminare Sobibor]] |
|||
[[ru:Собибор (концентрационный лагерь)]] |
|||
[[sl:Sobibor]] |
|||
[[sr:Логор смрти Собибор]] |
|||
[[sv:Sobibór]] |
|||
[[tr:Sobibor İmha Kampı]] |
|||
[[uk:Собібор]] |
|||
[[yi:סאביבאר]] |
Aktuální verze z 11. 10. 2023, 09:45
Vyhlazovací tábor Sobibor | |
---|---|
Základní informace | |
Pojmenováno po | Sobibór |
Poloha | |
Adresa | Gmina Włodawa, Polsko |
Souřadnice | 51°26′49,17″ s. š., 23°35′38,89″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nacistický vyhlazovací tábor Sobibor (německy Vernichtungslager Sobibor) se nacházel asi 4 km od stejnojmenné vesnice Sobibór v jihovýchodním Polsku. V období od května 1942 do října 1943 tam bylo zavražděno asi 250 000 lidí.[1] Tábor vznikl v rámci Aktion Reinhardt po vyhlazovacím táboře Belzec a před vyhlazovacím táborem Treblinka.
Před založením tábora
[editovat | editovat zdroj]V okolí Sobiboru vznikalo od roku 1940 velké množství pracovních táborů (Arbeitslager), převážně zemědělského charakteru, např. Krychów, Ruda-Opalin, Osowa, Sawin, Sajczyce, Tomaszówka, Ujazdów, Włodawa, Luta. V těchto táborech pracovali převážně Židé a Poláci. Po vzniku vyhlazovacího tábora byly početní stavy těchto pracovních táborů občas doplňovány lidmi přivezenými do Sobiboru.
Založení tábora
[editovat | editovat zdroj]Lokalitu pro umístění tábora v bažinatém, zalesněném a řídce osídleném území vybrala Ústřední stavební správa SS obvodu Lublin. Stavba tábora byla zahájena v březnu 1942 přímo naproti železniční zastávce Sobibór. Výstavbou byl pověřen SS-Obersturmführer Richard Thomalla. Stavební práce prováděli místní lidé z okolních vesnic a asi 80 Židů z nedalekých ghett. Židé byli po dokončení těchto prací zastřeleni.[2] Tábor zaujímal plochu o rozloze 600 x 400 m, později byl rozšířen až na 58 hektarů.[3]
Na počátku dubna 1942 byl v zájmu urychlení stavebních prací jmenován velitelem tábora Franz Stangl. Na přelomu dubna a května byl již tábor schopen přijmout první transporty.
Vzpoura 1943
[editovat | editovat zdroj]14. října 1943 se přibližně 600 vězňů zaměstnaných v táboře pod vedením sovětského válečného zajatce Alexandra Pečerského vzbouřilo. Po povstání v Treblince dne 2. srpna 1943 bylo povstání v Sobibóru druhé úspěšné v nacistických vyhlazovacích táborech. Příběh povstání byl ztvárněn ve filmech Útěk ze Sobiboru (1987) a Sobibor (2018).
Velitelé tábora
[editovat | editovat zdroj]- Richard Thomalla
- Franz Stangl, duben až září 1942
- Franz Reichleitner do povstání v roce 1943
Dozorci
[editovat | editovat zdroj]Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Sobibór Himmelstrasse "Nebeská cesta"
-
pamětní desky u vchodu do tábora
-
památník uvnitř tábora
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945. Informator encyklopedyczny, red. C. Pilichowski a kol., Warszawa 1979, s. 461.
- ↑ ARAD, J. Belzec, Sobibor, Treblinka. Vyhlazovací tábory akce Reinhard. Praha 2006, s. 40.
- ↑ Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945. Informator encyklopedyczny, red. C. Pilichowski a kol., Warszawa 1979, s. 459.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ARAD, J. Belzec, Sobibor, Treblinka. Vyhlazovací tábory akce Reinhard. Praha 2006, ISBN 80-7341-700-6
- BLATT, T. T. From the Ashes of Sobibor: A Story of Survival. Northwestern University Press, 1997.
- FREIBERG, D. To survive Sobibor. Gefen Publishing House 2007, ISBN 978-965-229-388-6
- MARSZALEK, M. Więzienia i obozy w dystrykcie lubelskim w latach 1939-1944, Zeszyty Majdanka 1969, č. 3.
- PIOTROWSKI, S. Misja Odilo Globocnika, Warszawa 1949.
- PILICHOWSKI, C. a kol. (ed.). Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945. Informator encyklopedyczny. Warszawa 1979, s. 459-461.
- RASCHKE, R. Escape from Sobibor. University of Illinois Press 1995.
- SCHELVIS, J. Sobibor: A History of a Nazi Death Camp. Bloomsbury 2007, ISBN 978-1-84520-418-1.
- SERENY, G. Do temnoty: Od milosrdné smrti k masovému vraždění., Academia 2019, ISBN 978-80-200-2990-4
- TICHO, K. My Legacy. Holocaust, History And The Unfinished Task Of Pope John Paul II: in Memory of Stanislaw and Anna Podsiadly. Muzeum Pojezierza Łęczyńsko-Włodawskiego 2008, ISBN 9788361393207.