Akrotiri (Kypr)
| Akrotiri Ακρωτήρι | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 34°36′3″ s. š., 32°57′18″ v. d. |
| Nadmořská výška | 10 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Spojené království |
  Akrotiri | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 50,9 km² |
| Počet obyvatel | 870 (2011)[1][2] |
| Hustota zalidnění | 17,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Georgios Stilianou (od 2017) |
| Oficiální web | akrotiri |
| PSČ | 4640 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Akrotiri (řecky Ακρωτήρι), doslova mys, turecky Ağrotur) je obec ležící na stejnojmenném poloostrově uvnitř jedné ze dvou britských vojenských základen v Zámořském území Spojeného království Akrotiri a Dekelia (Sovereign Base Area, SBA) na Kypru. Je jedinou vesnici v západní z obou vojenských základen, kde žije větší počet civilistů - v roce 2011 to bylo 870 osob. Obec se nachází v západní části poloostrova Akrotiri a jihozápadně od Limassolského slaného jezera, v nejjižnějším bodě ostrova Kypr. Na východ, jih a západ obklopuje vesnici Středozemní moře.
V obci jsou dva malé kostely, zasvěcené svatému Kříži a svatému Jiří. Na jih od obce se nachází místo s názvem Kurias nebo Kouria (řecky Κουριά) s ruinami antického osídlení.[3]
Klášter svatého Mikuláše
[editovat | editovat zdroj]Dva kilometry na východ od vesnice se nachází klášter svatého Mikuláše (řecky Άγιος Νικόλαος των Γατών, anglicky Saint Nicholas of the Cats), který je obklopen poli a olivovými háji.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Oblast Akrotiri byla obývána již od starověku. Oblast okolo Aetokremmosu byla prvním místem na Kypru obývaným lidmi v období před neolitem. První obyvatelé lovili trpasličí hrochy, trpasličí slony a další zvířata, jejichž fosilie byly objeveny v této oblasti. Oblast byla obývána ve všech následujících obdobích (helénistickém, římském a byzantském).[5][6][7]
O klášteru se zmiňovali cestovatelé již v 15. století, ale teprve dominikán Felix Fabri, který cestoval po Kypru v letech 1480 a 1483, popsal klášter svatého Mikuláše, kde mniši chovali kočky, aby je chránili před okolními hady. V 16. století psal Stefano Lusignan o legendě, podle níž Svatá Helena při svém pobytu na Kypru navštívila klášter, který obývali jedovatí hadi. Z Egypta či Palestiny dala dovézt stovky koček na místo, kde přistála se svou lodí na poloostrově Akrotiri. Guvernér Kalokeros poté založil klášter, ve kterém se prý kočky usadily dodatečně.[3] Popis kláštera s obrázkem vydal i český poutník Kryštof Harant ve své "Cestě do Svaté země" z roku 1608.
V roce 1960 zřídila Velká Británie v oblasti vojenské základny vesnici Akrotiri jako součást dohod z Curychu a Londýna, kterými Kypr získal nezávislost. Podle dohody byli vesničané odškodněni Spojeným královstvím a opustili vesnici. Měli však právo v oblasti žít 28 dní v roce, aby mohli obdělat pole. Obyvatelé dostali odškodnění a opustili vesnici. S využitím 28 denního práva zůstat tam se vrátili, ale opustili své nové domovy navzdory snahám britské armády. V roce 1995 britská základna oficiálně uznala vesnici.[5]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Části dnešního kostela se datují do 16. století, do doby pánů z Lusignan, zejména dveře s podloubím na severní straně budovy.[8]
Infrastruktura
[editovat | editovat zdroj]Na východě vesnice se nachází přístav Akrotiri.
-
Přístav, 1985 -
Klášterní kostel, 1973 -
Klášter, 1973 -
Klášter, 1973 -
Brána kláštera, 2017 -
Klášterní obchod a klášterní galerie, 2017 -
2017
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Nositel Nobelovy ceny za literaturu Giorgos Seferis , napsal v roce 1969 báseň O klášteře.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Akrotiri (Zypern) na německé Wikipedii.
- ↑ Απογραφή πληθυσμού 2011. CYSTAT. 1. října 2011. Dostupné online. [cit. 2018-01-02].
- ↑ Census of population 2011. CYSTAT. 1. října 2011. Dostupné online. [cit. 2018-01-02].
- ↑ a b Ακρωτήρι / Akrotiri - Monastery of Agios Nicolaos of Cats. akrotiri.org.cy [online]. [cit. 2018-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ KYPR, SOPKA.CZ –. Sopka.cz – Dovolená Kypr. zeme.sopka.cz [online]. [cit. 2018-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b Ακρωτήρι / Akrotiri - Ιστορία. akrotiri.org.cy [online]. 2018-04-08 [cit. 2018-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Ακρωτήρι / Akrotiri - Αρχαιότητες. akrotiri.org.cy [online]. 2018-04-08 [cit. 2018-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Ανακαλύπτοντας το εντυπωσιακό Ακρωτήρι | News. www.sigmalive.com [online]. 2018-04-08 [cit. 2018-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ GEORGE H. EVERETT, Jeffery. A Description of the Historic Monuments of Cyprus.: Studies in the Archaeology and Architecture of the Island. London: Zeno, 1983. S. 371 až 373.
- ↑ SEFERIS, George. Collected Poems. [s.l.]: Princeton: University Press, 1995.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Akrotiri na Wikimedia Commons
