Bertil Lindblad
| Bertil Lindblad | |
|---|---|
| Narození | 26. listopadu 1895 Örebro,  Švédsko |
| Úmrtí | 25. června 1965 (ve věku 69 let) Saltsjöbaden, Švédsko |
| Alma mater | Uppsalská univerzita |
| Povolání | astronom |
| Zaměstnavatelé | Uppsala Astronomical Observatory Uppsalská univerzita |
| Ocenění | Médaille Janssen (1938) Zlatá medaile Královské astronomické společnosti (1948) Cena Julese Janssena (1949) medaile Catheriny Bruceové (1954) |
| Děti | Per Olof Lindblad |
| Rodiče | Birger Lindblad |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bertil Lindblad (26. listopad 1895, Örebro - 25. červen 1965, Saltsjöbaden) byl švédský astronom.
V roce 1914 promoval na Uppsalské univerzitě, v roce 1920 se zde stal docentem. Od roku 1927 byl profesorem Královské švédské akademie věd a ředitelem Stockholmské observatoře. Tento post zastával do roku 1965. V roce 1931 nechal observatoř přestěhovat do Saltsjöbadenu. V letech 1948–1952 byl prezidentem Mezinárodní astronomické unie.[1]
Lindblad přinesl důležité poznatky o svítivosti a vzdálenosti hvězd. Zkoumal zejména rotační pohyb naší Mléčné dráhy a strukturu galaxie. V roce 1925 zveřejnil hypotézu o rotaci naší galaxie, kterou v roce 1927 potvrdil Jan Oort a jeho kolegové.
Získal řadu ocenění, roku 1948 Gold Medal of the Royal Astronomical Society, o rok později Prix Jules-Janssen, v roce 1954 Bruce Medal. Byl po něm pojmenován kráter na Měsíci a planetka 1448 Lindbladia.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bertil Lindblad na slovenské Wikipedii.
- ↑ Bertil Lindblad | Swedish astronomer [online]. [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.
