Přeskočit na obsah

Blanka Waleská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blanka Waleská
Blanka Waleská v roli „Sabiny“ v Kruczkowského hře „Odveta“
Blanka Waleská v roli „Sabiny“ v Kruczkowského hře „Odveta“
Narození19. května 1910
Cerhenice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. července 1986 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Alma materPražská konzervatoř
Partner(ka)Eva Soukupová
Podpis
Blanka Waleská – podpis

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rodný dům Blanky Wedlichové-Waleské v Cerhenicích, okr. Kolín
Pamětní deska Blanky Wedlichové-Waleské na jejím rodném domě v Cerhenicích, okr. Kolín

Blanka Waleská, vlastním jménem Blanka Wedlichová (19. května 1910 v Cerhenicích6. července 1986 v Praze) byla česká divadelní, filmová a televizní herečka.

Studovala na gymnáziu, ale přešla do Kolína na rodinnou školu, kterou však nedokončila. Působila jako vychovatelka dětí, statovala ve filmu a v tanečním souboru ve smíchovské Aréně.

S herectvím začínala poměrně pozdě, v letech 19301934 studovala na dramatickém oddělení pražské konzervatoře.[1] Následně vystřídala celou řadu avantgardních a malých scén, hrála v Divadle Vlasty Buriana (1934), pokračovala v Novém divadle (19341936), krátce též v Osvobozeném divadle a poté byla angažována ve Státním divadle v Ostravě (19361941). V období 19411944 působila v Uranii a po osvobození v Divadle 5. května.[2] Od roku 1948 až do roku 1976, kdy odešla do důchodu, působila jako významná a výrazná členka činoherního souboru Národního divadla v Praze.

Uplatnění našla i v rozhlase a televizi, účinkovala i ve filmech a věnovala se dabingu.

Byla životní partnerkou dlouholeté ředitelky Divadelního ústavu PhDr. Evy Soukupové.

Divadelní role, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Rozhlas, výběr

[editovat | editovat zdroj]
  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 578
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 579

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]