Federace Bosny a Hercegoviny
| Federace Bosny a Hercegoviny Federacija Bosne i Hercegovine Федерација Босне и Херцеговине | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Sarajevo |
| Souřadnice | 43°51′30″ s. š., 18°24′50″ v. d. |
| Rozloha | 26 110,50 km² |
| Časové pásmo | +1 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 2 219 220 (2013) |
| Hustota zalidnění | 85 obyv./km² |
| Jazyk | bosenština, chorvatština, srbština |
| Národnostní složení | Bosňáci (většina), Chorvati, Srbové |
| Náboženství | islám, římskokatolické křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Bosna a Hercegovina |
| Nadřazený celek | Bosna a Hercegovina |
| Druh celku | Federace |
| Podřízené celky | 10 kantonů |
| Vznik | 18. března 1994 |
| prezident | Marinko Čavara |
| Měna | Konvertibilní marka |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | FBiH, ISO=BA-BIH |
| Telefonní předvolba | +387 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Federace Bosny a Hercegoviny (srbochorvatsky latinkou Federacija Bosne i Hercegovine, cyrilicí Федерација Босне и Херцеговине) je jedna ze dvou entit Bosny a Hercegoviny, druhá je Republika srbská. Federace Bosny a Hercegoviny se skládá z deseti autonomních kantonů s vlastními vládami a zákonodárnými sbory.
Federace vznikla Washingtonskou dohodou z roku 1994, která ukončila chorvatsko-bosňáckou válku v rámci bosenské války, a dala vzniknout ustavujícímu shromáždění, které pokračovalo ve své práci až do října 1996.
Federace má hlavní město, vládu, prezidenta, parlament, celní a policejní oddělení a dva poštovní systémy. Zabírá asi polovinu území Bosny a Hercegoviny. Od roku 1996 do roku 2005 měla vlastní armádu, Armádu Federace Bosny a Hercegoviny, později sloučenou do Ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny. Hlavním a největším městem je Sarajevo s 275 524 obyvateli.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Základy pro vytvoření Federace Bosny a Hercegoviny byly položeny Washingtonskou dohodou z března 1994.[2] Podle dohody mělo být spojené území držené Armádou Republiky Bosna a Hercegovina a silami Chorvatské rady obrany rozděleno do deseti autonomních kantonů podle plánu Vance-Owen. Kantonální systém byl vybrán, aby zabránil dominanci jedné etnické skupiny nad jinou. Většinu území, které si Chorvati a Bosňáci nárokovali za svou Federaci, však v té době stále kontrolovali bosenští Srbové.
Washingtonská dohoda byla implementována na jaře 1994 svoláním Ústavního shromáždění, které 24. června přijalo a vyhlásilo Ústavu Federace Bosny a Hercegoviny.[3]
V roce 1995 porazila bosenská vojska a bosensko-chorvatské síly Federace Bosny a Hercegoviny síly Autonomní provincie Západní Bosna a toto území bylo přidáno k federaci (Unsko-sanský kanton).
Po válce
[editovat | editovat zdroj]
Daytonskou dohodou z roku 1995, která ukončila čtyřletou válku, byla Federace Bosny a Hercegoviny definována jako jedna ze dvou entit Bosny a Hercegoviny, která vedle Republiky srbské tvoří 51 % rozlohy země. Kantony a federální struktura byly po válce budovány poměrně pomalu. Separatistické chorvatské instituce Herceg-Bosny existovaly a fungovaly paralelně s institucemi federacemi až do let 1996–97, kdy byly postupně zrušeny. 8. března 2000 vznikl distrikt Brčko jako autonomní část v rámci Bosny a Hercegoviny a vznikl z části území obou bosenských celků. Distrikt Brčko je nyní kondominium, které patří k oběma subjektům.
V letech 2001–2002 Úřad vysokého představitele (OHR) prosadil změny ústavy federace a jejího volebního zákona v souladu s rozhodnutími Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny o politické rovnosti tří konstitučních národů (U-5/98).[4] To vyvolalo stížnosti bosenských Chorvatů, kteří tvrdili, že byli zbaveni svých práv na zastupování, protože Bosňáci začali ovládat většinu i v horní komoře.[5] Nespokojení chorvatští politici zřídili samostatné chorvatské národní shromáždění, uspořádali referendum souběžně s volbami a vyhlásili svou samosprávu v oblastech federace s chorvatskou většinou. Jejich pokusy skončily krátce po tvrdém zásahu SFOR a soudním řízení.
Chorvatské politické strany, které nejsou spokojeny se zastoupením Chorvatů ve federaci, trvají na vytvoření federální jednotky s většinou chorvatských území namísto několika kantonů. SDA a další bosenské strany se proti tomu ostře staví. V září 2010 Mezinárodní krizová skupina varovala, že „spory mezi vůdci Bosňáků a Chorvatů a nefunkční administrativní systém ochromily rozhodování, postavily subjekt na pokraj bankrotu a vyvolaly sociální nepokoje“. V lednu 2017 Chorvatské národní shromáždění prohlásilo, že „chce-li se Bosna a Hercegovina stát soběstačná, pak je nutné provést administrativně-územní reorganizaci, která by zahrnovala federální jednotku s chorvatskou většinou. Zůstává trvalou snahou chorvatského lidu Bosny a Hercegoviny.“[6]
V letech 2010–14 byla vláda federace vytvořena SDP bez souhlasu hlavních chorvatských politických stran, což vedlo k politické krizi.
Souběžně s rozhovory o otázce Sejdic-Finci na státní úrovni zprostředkované EU podpořilo velvyslanectví USA v únoru 2013 odbornou pracovní skupinu, která v roce 2013 předložila Sněmovně reprezentantů FBIH svých 188 doporučení[7] s cílem řešit nákladné a komplexní správní struktury s překrývajícími se pravomocemi mezi federací, kantony a obcemi, jak je v současnosti obsaženo v ústavě federace.[8] Iniciativa nakonec nebyla Parlamentem přijata.
Po odvolání HDZ BiH Božo Ljubiće zrušil v prosinci 2016 Ústavní soud Bosny a Hercegoviny volební vzorec pro nepřímou volbu Sněmovny lidu federace s tím, že nezaručuje legitimní zastoupení konstitučních národů.[9] Je pozoruhodné, že rozhodnutí se neshodovalo se stanoviskem amicus curiae Benátské komise ve stejné věci. Vzhledem k tomu, že chybí legislativní úpravy k revizi volebního zákona, v létě 2018 Ústřední volební komise Bosny a Hercegoviny prozatímně uzákonila nový vzorec pro složení Sněmovny lidu, založený na vzorci minimálního zastoupení (jeden poslanec za každého voliče v každém kantonu) a při sčítání lidu v roce 2013.
V roce 2022 vysoký představitel zavedl změny federální ústavy a volebního zákona, které provedly Ljubićův verdikt. Změny také rekonstruovaly původní rovnováhu sil mezi Chorvaty a Bosňáky ve federaci, jak si představovala Washingtonská dohoda.
V roce 2023 vysoký představite na jeden den pozastavil platnost federální ústavy, aby nastolil novou vládu. Vznikl tak obrovský skandál a politická krize.[10] Někteří to vidí jako akt „zrady“.[11]
Vláda a politika
[editovat | editovat zdroj]
Federace BaH zabírá přibližně polovinu území celé Bosny a Hercegoviny, má však o něco větší hustotu osídlení. Její hlavní město je – stejně jako celé země – Sarajevo. Podobně jako Republika srbská má i Federace BaH vlastní parlament, vládu s ministerstvy a prezidenta.
- Prezident Federace Bosny a Hercegoviny (Predsjednik Federacije Bosne i Hercegovine), úřad zpravidla zastává Chorvat, vedle toho jsou voleni 2 místopředsedové (Bosňák a Srb)
- Parlament Federace Bosny a Hercegoviny (Parlament Federacije Bosne i Hercegovine)
- Poslanecká sněmovna Parlamentu Federace Bosny a Hercegoviny (Predstavnički dom Parlamenta Federacije Bosne i Hercegovine) – 98 členů, z toho 70 je voleno přímo ve 12 volebních okrscích (kde se vybírá 3 až 9 poslanců) a dalších 28 kompenzačních mandátů je přiděleno na úrovni celé Federace BaH, v čele sněmovny stojí předseda a 2 místopředsedové
- Sněmovna národů Parlamentu Federace Bosny a Hercegoviny (Dom naroda Parlamenta Federacije Bosne i Hercegovine) – 58 členů, z toho 17 Bosňáků, 17 Chorvatů, 17 Srbů a 7 zástupců ostatních národů, v čele sněmovny stojí předseda a dva místopředsedové
- Vláda Federace Bosny a Hercegoviny (Vlada Federacije Bosne i Hercegovine)[12] – 16 členů, z toho 8 Bosňáků, 5 Chorvatů a 3 Srbové, v čele kabinetu zpravidla stojí Bosňák
- Ministerstvo vnitra (Ministarstvo unutrašnjih poslova)
- Policie Federace Bosny a Hercegoviny [13]
- Ministerstvo spravedlnosti (Ministarstvo pravde)
- Ministerstvo financí (Ministarstvo finansija)
- Ministerstvo energetiky, hornictví a průmyslu (Ministarstvo energije, rudarstva i industrije)
- Ministerstvo dopravy a komunikací (Ministarstvo prometa i komunikacija)
- Ministerstvo práce a sociálních věcí (Ministarstvo rada i socijalne politike)
- Ministerstvo pro vysídlence a uprchlíky (Ministarstvo raseljenih osoba i izbjeglica)
- Ministerstvo pro otázky veteránů a válečných invalidů obranně-osvobozenecké války (Ministarstvo za pitanja boraca i invalida odbrambeno-oslobodilačkog rata)
- Ministerstvo zdravotnictví (Ministarstvo zdravstva)
- Ministerstvo vzdělávání a vědy (Ministarstvo obrazovanja i nauke)
- Ministerstvo kultury a tělovýchovy (Ministarstvo kulture i sporta)
- Ministerstvo obchodu (Ministarstvo trgovine)
- Ministerstvo územního plánování (Ministarstvo prostornog uređenja)
- Ministerstvo zemědělství, vodohospodářství a lesnictví (Ministarstvo poljoprivrede, vodoprivrede i šumarstva)
- Ministerstvo pro rozvoj, podnikání a řemesla (Ministarstvo razvoja, poduzetništva i obrta)
- Ministerstvo životního prostředí a cestovního ruchu (Ministarstvo okoliša i turizma)
- Ministerstvo vnitra (Ministarstvo unutrašnjih poslova)
S Republikou srbskou a má Federace BaH společnou armádu, hraniční policii, cizineckou policii, úřad vyšetřování, měnu, kterou je Konvertibilní marka a ústřední vládu reprezentovanou tříčlenným Předsednictvem/Prezídiem Bosny a Hercegoviny (Predsjedništvo Bosne i Hercegovine) a Radou ministrů Bosny a Hercegoviny (Vijeće ministara/Savjet ministara Bosne i Hercegovine).
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Federace BaH se dělí na 10 vysoce autonomních jednotek – kantonů (kantoni) a ty pak na 79 obcí (općine). Některé obce mají status města. Chorvaté kantony jednostranně označují za župy (županije). V letech 1994–1999 se Tuzlanský kanton nazýval Tuzlansko-podrinský kanton a Bosensko-podrinský kanton Goražde v letech 1994–2001 pak Goraždansko-podrinský kanton.
Demografie
[editovat | editovat zdroj]
Složení obyvatelstva
[editovat | editovat zdroj]- Sčítání lidu podle náboženského vyznání (2013)[14][15]
- celkem: 2 219 220
- islámské: 1 581 868 (71,3 %)
- katolické: 490 450 (22,1 %)
- pravoslavná: 57 120 (2,6 %)
- ostatní/nevyjádřilo se: 89 782 (4,0 %), v tom muslimské 20 212, římskokatolické 5 515, ateisti 21 508, agnostici 9 425 a svědkové Jehovovi 844
- Sčítání lidu podle mateřského jazyka (2013)[14][15]
- celkem: 2 219 220
- bosenský: 1 656 461 (74,6 %)
- chorvatský: 478 624 (21,6 %)
- srbský: 43 624 (2,0 %)
- ostatní/nevyjádřilo se: 40 511 (1,8 %), v tom srbochorvatský 14 704, romský 4 138, albánský 2 215, bosenskochorvatskosrbský 1856, turecký 1 222, bosňácký 876 a bosenskosrbskochorvatský 857
| Číslo | Znak | Kanton | Správní středisko | Počet obcí/okresů | Rozloha (km2) | Populace | Hustota zalidnění | Etnické složení |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 
|
Unsko-sanský kanton | Bihać | 8 | 4 125,0 | 273 261 | 66,3 | 90,0 % Bosňáků, 3,1 % Srbů a 1,9 % Chorvatů |
| 2 | 
|
Posavský kanton | Orašje | 3 | 324,6 | 43 453 | 133,9 | 77,3 % Chorvatů, 19,0 % Bosňáků a 1,9 % Srbů |
| 3 | 
|
Tuzlanský kanton | Tuzla | 13 | 2 649,0 | 445 028 | 168,0 | 88,2 % Bosňáků, 5,3 % Chorvatů a 1,6 Srbů |
| 4 | 
|
Zenicko-dobojský kanton | Zenica | 12 | 3 343,3 | 364 433 | 115,8 | 82,3 % Bosňáků, 11,9 % Chorvatů a 1,4 % Srbů |
| 5 | 
|
Bosensko-podrinský kanton Goražde | Goražde | 3 | 504,6 | 23 734 | 47,0 | 94,0 % Bosňáků a 3,7 % Srbů |
| 6 | 
|
Středobosenský kanton | Travnik | 12 | 3 189,0 | 254 686 | 79,9 | 57,6 % Bosňáků, 38,3 % Chorvatů a 1,2 % Srbů |
| 7 | 
|
Hercegovsko-neretvanský kanton | Mostar | 9 | 4 401,0 | 222 007 | 50,5 | 53,3 % Chorvatů, 41,4 % Bosňáků a 2,9 % Srbů |
| 8 | 
|
Západohercegovský kanton | Široki Brijeg | 4 | 1 362,2 | 94 898 | 71,9 | 98,8 % Chorvatů a 0,8 % Bosňáků |
| 9 | 
|
Kanton Sarajevo | Sarajevo | 9 | 1 276,9 | 413 593 | 323,9 | 83,8 % Bosňáků, 4,2 % Chorvatů a 3,2 % Srbů |
| 10 |
|
Kanton 10 | Livno | 6 | 4 934,9 | 84 127 | 17,1 | 76,8 % Chorvatů, 13,0 % Srbů a 9,6 % Bosňáků |
| 79 | 26 110,5 | 2 219 220 | 85,0 | 70,4 % Bosňáků, 22,4 % Chorvatů, 2,5 % Srbů a 4,6 % ostatních |
Významná města a sídla
[editovat | editovat zdroj]
- Sarajevo (275 524), status města od roku 1878, nyní se skládá z městských částí (obcí) Stari Grad, Centar, Novo Sarajevo a Novi Grad
- Tuzla (110 979), status města od roku 2014
- Zenica (110 663), status města od roku 2014
- Mostar (105 797), status města od roku 1878
- Ilidža (66 730), nemá status města
- Cazin (66 149), status města od roku 2017
- Živinice (57 765), status města od roku 2019
- Bihać (56 261), status města od roku 2014
- Travnik (53 482), nemá status města
- Gračanica (45 220), status města od roku 2019
- Livno (34 133), status města od roku 2017
- Široki Brijeg (28 929), status města od roku 2014
- Goražde (22 080), status města od roku 2017
- Roku 2019 získala status města obce/okresy Visoko, Čapljina, Gradačac, Ljubuški a Srebrenik.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Ve Federaci Bosny a Hercegoviny se koná řada kulturních manifestací, jejichž význam přesahuje hranice země. V Sarajevu je například každoročně pořádán Mezinárodní divadelní festival MESS (od 1960), festival Sarajevské dny poezie (Sarajevski dani poezije, od 1962), Sarajevský filmový festival (Sarajevo Film Festival, od 1995) a hudební festival Baščaršijské noci (Baščaršijske noći, od 1996). V Mostaru jsou pak organizovány svátky hudby Mostar Blues & Rock Festival (od 2003) a Mostar Summer Fest (od 2013), v Zenici Festival bosenskohercegovského dramatu (Festival bosanskohercegovačke drame, od 2002) a v Tuzle literární setkání s udílením cen Cum grano salis (od 2001) a Tuzlanský filmový festival (Tuzla Film Festival, od 2012).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Preliminary Results of the 2013 Census of Population, Households and Dwellings in Bosnia and Herzegovina [online]. [cit. 2018-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 November 2013.
- ↑ Washington Agreement (1994) [online]. [cit. 2018-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 April 2023.
- ↑ CONSTITUTION OF THE FEDERATION OF BOSNIA AND HERZEGOVINA [online]. 1 March 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 March 2002.
- ↑ Decision on Constitutional Amendments in the Federation [online]. 13 May 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 May 2002.
- ↑ Bose, Sumantra: "Bosnia After Dayton: Nationalist Partition and International Intervention", Oxford University Press, 2002; p. 82
- ↑ Rose, Eleanor: "Bosniaks Slap Down Calls for Bosnian Croat Entity" Archivováno 30. 9. 2018 na Wayback Machine., Balkan Insight, 30 January 2017
- ↑ ustavnareformafbih.blogspot.com Ustavna Reforma FBIH
- ↑ EC Progress Report 2013, p.6-7 [online]. [cit. 2020-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 June 2021.
- ↑ Rose, Eleanor: "Bosnian Court Ruling Lends Weight to Croat Agitation" Archivováno 30. 9. 2018 na Wayback Machine., Balkan Insight, 15 Dec 16
- ↑ SERVICE, RFE/RL's Balkan. International Envoy Imposes Amendments To Bosnian Constitution To Spur Formation Of Government, Strengthen Elections. RadioFreeEurope/RadioLiberty. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2023. (anglicky)
- ↑ SITO-SUCIC, Daria. Regional Bosnia government formed as protesters chant 'treason'. Reuters. 28 April 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2023. (anglicky)
- ↑ http://www.fbihvlada.gov.ba/bosanski/ministarstva/index.php Ministarstva vlády FBiH
- ↑ http://www.fmup.gov.ba/bs/text.php?id=30 Archivováno 13. 1. 2010 na Wayback Machine. Policie Federace BiH - dělení
- ↑ a b c POPIS STANOVNIŠTVA, DOMAĆINSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013. REZULTATI POPISA [online]. Sarajevo: Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine, Juni 2016. [cit. 2016-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-06.
- ↑ a b c Popis 2013 BiH. www.popis.gov.ba [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Chorvatsko-bosňácká válka
- Republika Bosna a Hercegovina
- Autonomní provincie Západní Bosna
- Chorvatská republika Herceg-Bosna
- Republika srbská
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Federace Bosny a Hercegoviny na Wikimedia Commons - Oficiální stránky vlády Archivováno 24. 2. 2011 na Wayback Machine.
- Parlament (skupština/sabor) Federace
