Přeskočit na obsah

František Hruška (hudební skladatel)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Hruška
Základní informace
Narození31. března 1847
Hořice v Podkrkonoší, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. srpna 1889 (ve věku 42 let)
Mladá Boleslav, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníhudební skladatel, varhaník, dirigent a hudební pedagog
DětiMarie Hrušková
Jaromír František Hruška
PříbuzníJosef (starší bratr)
Jaromír Ludvík Hruška (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Matrika se záznamem o narození Františka Hrušky

František Hruška (31. března 1847 Hořice v Podkrkonoší[1] – 2. srpna 1889 Mladá Boleslav) byl český hudební skladatel, varhaník, dirigent a hudební pedagog.[2]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Studoval na pražské Varhanické škole (1865–1867) a zároveň byl výpomocným houslistou, poté (1867–1870) členem orchestru Prozatímního divadla a současně zastupoval varhaníka v chrámu sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně, kapelníkem Švandovy divadelní společnosti (1870–1872), později ředitelem kůru a městským kapelníkem ve Dvoře Králové (1872–1874). Hruška byl již tehdy průkopníkem cecilské reformy chrámové hudby, jejíž vedoucí osobností byl Franz Xaver Witt. Jeho mše spolu s díly Františka Zdeňka Skuherského, Josefa Foerstra staršího, Giovanniho Pierluigiho da Palestriny i gregoriánskými mešními responsorii uváděl Hruška ve zdejším chrámu s 20-24členným sborem, pro jehož zkvalitnění zde po dva roky vedl pěveckou školu.[3]

Od podzimu 1874 působil Hruška do konce života v Mladé Boleslavi jako ředitel kůru, sbormistr "Zpěváckého spolku Boleslav", od roku 1875 jako vedoucí jeho pěvecké školy a průpravného dětského sboru[4] a od roku 1882 též jako učitel zpěvu na mladoboleslavském gymnáziu.[5]

Pěvecký sbor s Boleslav byl založen roku 1857 s názvem "Jungbunzlauer Männergesang Verein". Poprvé vystoupil 17. 8. 1857 při oslavě narozenin císaře Františka Josefa, první samostatný koncert se uskutečnil 18.11. 1857 s reprízou 21. 11. v Kosmonosích, načež 8. 12. 1857 sbor poprvé účinkoval při bohoslužbě provedením mše Josefa Krejčího za řízení operního pěvce Jana Ludvíka Lukese.[6] Další činnost sboru měla podobný charakter a pokračuje i v současnosti (2023), kdy těleso nese název "Smíšený pěvecký sbor Boleslav".[7] V roce 1869 bylo rozhodnuto, aby byl zřízen ženský sbor, který by spoluúčinkoval s Boleslavem, v té době ještě mužským sborem.[8] Dostal název Mlada, vedl ho člen Boleslava Václav Folprecht a roku 1878 se stal součástí Boleslava, který se tím stal sborem smíšeným. V květnu roku 1874 vypsala městská rada v Mladé Boleslavi konkurs na místo ředitele kůru v mladoboleslavských chrámech, který měl provést reformu chrámové hudby a v souvislosti s tím vést pěveckou školu. Vybrán byl František Hruška, který pak byl v tomto roce i v následujících letech vždy zvolen také "ředitelem" sboru Boleslav, který od svého založení působil jako civilní i chrámový mladoboleslavský sbor. Reforma, nazývaná cecilskou, směřovala k tomu, aby chrámová hudba vedla účastníky bohoslužeb k dokonalejšímu vnímání zhudebněných textů, které měly znít srozumitelně, buď bez nástrojového doprovodu neb o s doprovodem, vylučujícím tehdy i při chrámových produkcích oblíbené smyslově dráždivé efekty, typické v některých druzích světské hudby. Hruška se při uskutečňování cecilské reformy zpočátku setkával se zásadním neporozuměním značné části veřejnosti.[4] Během několika let ale nastudoval nový obsáhlý repertoár, v němž dominovaly mše a jiné chrámové skladby představitelů cecilského hnutí: jeho vedoucí osobnosti Franze Xavera Witta, Carla Greitha, Johanna Caspara Aiblingera, Františka Zdeňka Skuherského, Josefa Foerstra st. a jeho vlastní, dále v něm byla díla skladatelů jako Giovanni Pierluigi da Palestrina, Andrea Gabrieli, Hans Leo Hassler, Georg Friedrich Händel, Wolfgang Amadeus Mozart (Rekviem), Ferenc Liszt (oratorium Christus), Felix Mendelssohn-Bartholdy (Ave Maria) a další. Ve prospěch pořízení nových varhan se uskutečnily dva duchovní koncerty v městském divadle.[9] [10]Jako chrámový sbor působil "Boleslav" v redukovaném obsazení. Dvořákovo oratorium Stabat mater bylo v letech 1882-84 provedeno třikrát v kostele v H. úpravě doprovodu pro varhany a dvakrát civilně s orchestrem.[11] Ve světském repertoáru byla i Smetanova Česká píseň, Fibichova Jarní romance, dále čtyři opery[12][13] včetně Smetanovy Prodané nevěsty (poprvé 29. 11. 1879)[14], ale i operety Jacquesa Offenbacha, Franze von Suppého[15] a od dnes zapomenutých českých autorů.[16] Orchestrální doprovod a provedení orchestrálních skladeb v civilním prostředí obstarával zprvu vojenský orchestr místního pluku, jehož nabízené účinkování v kostele H. odmítl,[11] později H. založil instrumentální odbor Boleslava, jehož členové kromě doprovázení sboru hráli i instrumentální skladby na koncertech mj. k poctě Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Karla Bendla za účasti oslavenců. Hruška sám účinkoval jako houslista a spolu se svým bratrem Josefem jako člen mužského pěveckého kvinteta Kytara. Občasné výlety sboru do okolních měst byly většinou spojeny s jeho s provedením některé mše v kostele a někdy též s odpoledním koncertem.[15] Sdružení pěveckých sborů, založené roku 1899, bylo nazváno "Hruškova pěvecká župa pojizerská".[17][15]

František Hruška napsal 13 mší, z nichž jsou nejvíc oceňovány Ecce Dominus veniet, Missa in honorem ss. Nominis Jesu, Missa Velehradiensis, Missa in honorem ss. Joannis Nepomucenus a Missa in honorem ss. Caroli Borromeus. Za mši Gaudeamus omnes, věnovanou litoměřickému biskupovi, od něj dostal zlatý prsten. Dále František Hruška napsal řadu motet, dvě Te Deum, několik nešpor aj.[18] Jeho chrámové skladby zaznívaly na domácích kůrech, ale pronikly i do zahraničí. Méně početné a významné jsou Hruškovy světské skladby, mezi nimiž převládají slavnostní a příležitostné sbory, předehry a hudby k činohrám.[5]

Hruškův starší bratr Josef byl výborným zpěvákem, dcera Františka Hrušky Marie Hrušková byla výbornou klavíristkou, syn Jaromír František Hruška (1880–1954) i vnuk Jaromír Ludvík Hruška (1910–1984) byli oba varhaníky, řediteli kůrů a skladateli.[5]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ aron.vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ František Hruška [online]. NK ČR [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ NEUVEDENO, neuvedeno. Z diecése Kralovo-Hradecké: Ve Dvoře Králové.. Cecilie. 1884, roč. 1, čís. 11, s. 97–98. 
  4. ↑ a b HRUŠKA, František. Diecése Litoměřická: Z Ml. Boleslavi.. Cecilie. 1875, roč. II., čís. 2, s. 31. 
  5. ↑ a b c Československý hudební slovník osob a institucí. 1. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963. 853 s. S. 498. 
  6. ↑ THÝM, Jan. Vzpomínky z 50leté činnosti zpěváckého spolku "Boleslav" v Mladé Boleslavi. 1. vyd. Mladá Boleslav: zpěvácký spolek "Boleslav", 1906. 148 s. S. 6–7. 
  7. ↑ Smíšený pěvecký sbor Boleslav. www.psboleslav.info [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ THÝM, Jan. Vzpomínky z 50leté činnosti zpěváckého spolku "Boleslav" v Mladé Boleslavi. 1. vyd. Mladá Boleslav: zpěvácký spolek "Boleslav", 1906. 148 s. S. 29. 
  9. ↑ -K, neuvedeno. Z diecéze Litoměřické: Z Mladé Boleslavi. Cecilie. 1877, roč. IV., čís. 3, s. 22. 
  10. ↑ HRUŠKA, František. Diecése Litoměřická: Z Mladé Boleslavi.. Cecilie. 1878, roč. V., čís. 5, s. 38. 
  11. ↑ a b SYCHRA, Cyril. František Hruška. 1. vyd. Praha: Obec. jednota Cyril, 1913. 28 s. S. 7. 
  12. ↑ NEUVEDENO, neuedeno. Kniha památní zpěváckého spolku v Mladé Boleslavi (rukopis). Mladá Boleslav: zpěvácký spolek Boleslav, vedena od roku 1878. S. 84–89, 112–113. 
  13. ↑ THÝM, Jan. Vzpomínky z 50leté činnosti zpěváckého spolku "Boleslav" v Mladé Boleslavi. 1. vyd. Mladá Boleslav: zpěvácký spolek Boleslav, 1906. 148 s. S. 67. 
  14. ↑ THÝM, Jan. Vzpomínky z 50leté činnosti zpěváckého spolku "Boleslav" v Mladé Boleslavi. 1. vyd. Mladá Boleslav: zpěvácký spolek "Boleslav", 1906. 148 s. S. 36–37. 
  15. ↑ a b c VOMÁČKA, Luděk. František Hruška. Věstník Jednoty zpěváckých spolků českoslovanských. 1899, roč. IV, čís. 5, s. 79–83. 
  16. ↑ THÝM, Jan. Vzpomínky z 50leté činnosti zpěváckého spolku "Boleslav" v Mladé Boleslavi. 1. vyd. Mladá Boleslav: zpěvácký spolek "Boleslav", 1906. 148 s. S. 132–140. 
  17. ↑ Hruška, František, 1847-1889 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ SYCHRA, Cyrill. František Hruška. Cyrill [online]. O. J. C., 1913 [cit. 09.04.2023]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hruška, František: (každoroční zprávy o chrámové hudbě v Mladé Boleslavi), in: Cecilie, ročník 2, 1875–ročník 6, 1879, Cyril, ročník 7, 1880–ročník 11, 1884.
  • (autor neuveden): (výroční zprávy o činnosti zpěváckého spolku Boleslav), in: Dalibor, ročník 1, 1879–ročník 3, 1881.
  • Zelinka, Jan Evangelista: František Hruška, in: Českoslovanský varhaník, ročník 1, 1885, s. 161–162.
  • stkr (Stecker, Karel): František Hruška †, in: Cyril, ročník 16, 1889, číslo 9, s. 65–67.
  • stkr (Stecker, Karel): František Hruška, in: Dalibor, ročník 11, 1889, s. 270–271 (chybné datum narození).
  • Vomáčka, Luděk: František Hruška, in: Věstník Jednoty zpěváckých spolků českoslovanských, ročník 4, 1899, s. 79–82.
  • Jirásek, František: František Hruška, Cyril, ročník 31, 1904, čísla 5–6, s. 40.
  • [autor neuveden]: František Hruška, in: Hudební zpravodaj, ročník 4, 1935, číslo 10, s. 9–10.
  • [autor neuveden]: František Hruška, in: Náš rozhlas, ročník 17, 1939, číslo 43, s. 1 (za str. 16).
  • Sychra, Cyril: František Hruška, in: Cyril, ročník 39, 1913, číslo 1, s. 10–12.
  • Sychra, Cyril: František Hruška (se seznamem skladeb), 1913, 28, 1 s., Národní digitální knihovna, online
  • Pazdírek, Oldřich: Pazdírkův hudební slovník naučný. II., Část osobní, svazek prvý, A–K, 1937 s. 428 (chybné datum narození 31. 10. 1847).
  • Sychra, Cyril: František Hruška, in: Cyril, ročník 65, 1939, číslo 8–10; s. 95–97.
  • ar.: Pěvectvo nezapomíná, in: Mladoboleslavské listy, ročník 52, č. 59, 9. 8. 1939, s. 1
  • Straka Vincenc: Dvořákovo Stabat Mater, in: Osudy Dvořákova díla na Moravě (Zlín 1941, s. 21).
  • Doležil, Hubert: Boleslav Vomáčka, Praha, 1941, s. 8, 10.
  • Zachová R.: Pěvecký spolek "Boleslav" vzpomenul svého sbormistra Františka Hrušky, in: Mladoboleslavsko, roč. 1, č.14-15, 28. 4. 1947, s. 213
  • Zachová R.: Ze vzpomínek na Františka Hrušku, in: Mladoboleslavsko, roč. 1, č.19-20, 14. 6. 1947, s. 268
  • Československý hudební slovník osob a institucí, svazek 1. A–L, Praha, 1963, s. 497–498.
  • Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů. Část I., Praha, 1982, s. 179.
  • Beneš, Luděk: Františka Hrušku znají v cizině lépe. in: Boleslavský deník, 1999, ročník 8, číslo 184, s. 8.
  • Beneš, Luděk: Osobnosti Mladoboleslavska, Mladá Boleslav 2009, s. 73.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Hruška_(hudební_skladatel)&oldid=23277042“