José Rodrigues

José Rodrigues
	José Rodrigues: Autoportrét
Rodné jméno	José Rodrigues de Carvalho
Narození	16. července 1828; Lisabon Portugalsko
Úmrtí	19. října 1887 (ve věku 59 let); Lisabon Portugalsko
Národnost	portugalská
Vzdělání	Academia das Belas-Artes
Povolání	malíř
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

José Rodrigues de Carvalho (16. července 1828, Lisabon – 19. října 1887, Lisabon) byl portugalský malíř. Nejznámější obraz romantického období jeho tvorby O Cego Rabequista (Slepý houslista), uváděný též pod názvem O Pobre Rabequista (Chudý houslista), vznikl v roce 1855. Téhož roku byl poprvé vystaven na světové výstavě v Paříži a v roce 1865, na mezinárodní výstavě v Portu^[1], získal 2. cenu.

Život

Mládí a studia

Narodil se v Lisabonu 16. července 1828 jako jeden ze šesti synů Apolinária José de Carvalho a jeho ženy Marie Leonardy a byl pokřtěn v kostele „São João da Praça“ 21. září téhož roku. Při křtu dostal jméno José Rodrigues, které pak používal, jako zkrácený tvar celého jména, ve své umělecké činnosti. Rodina bydlela v Lisabonu, v ulici Rua dos Bacalhoeiros.

V roce 1841, ve čtrnácti letech, se přihlásil jako „dobrovolný“ student na Academii das Belas-Artes, sídlící v konventu S. Francisco da Cidade v Lisabonu, kde se projevil jako nadaný žák a získával pravidelně ceny v soutěži studentských prací (basreliéfy spolužáků).^{[p 1]} Jeho profesory byli Antônio Manuel da Fonseca, André Monteiro da Cruz a Francisco Vasques Martins. V akademickém roce 1845/46 dokončil studia v oboru historická malba a při té příležitosti získal i cenu udělovanou královnou D. Marií II. Rovněž byl oceněn za kresbu podle živého modelu.

Rodina

V roce 1863 se oženil s Marií José Rodrigues da Rocha a v manželství se jim narodily tři děti, syn Antonio Ribeiro a dcery Teresa de Jesus a Leonor Matilde.

Tvůrčí léta a závěr života

Malíř José Rodrigues na fotografii Carlose Relvase

Po úspěchu pařížské výstavy se stal jeho mecenášem D. Fernando de Saxe–Coburgo, budoucí král Ferdinand II., příznivec kultury a umění a nadšený sběratel, který mu zajistil soukromé zakázky na jeho obrazy.^[2] Malíř byl nucen, z existenčních důvodů a proti svému přání, tyto zakázky přijímat. To u něho vyvolávalo pocity hluboké melancholie a způsobilo, že onemocněl. Přesto vznikla řada velkoformátových portrétů vladařů (D. Marie II., hraběnky de Farrobo, D. Pedra V.) a dalších významných osobností i obrazy s alegorickou, historickou nebo náboženskou tematikou. Vyučoval také kreslení v klášteru irských řeholnic Bom-Sucesso, na soukromé škole S. José das Dominicanas de S. Domingos de Benfica a jinde.

Ve své tvorbě se obtížně vyrovnával s přechodem od sentimentalismu k realismu.^[3] Romantismus, který byl spolu s neoklasicismem určujícím uměleckým směrem té doby, ho silně ovlivňoval. Přesto se mu podařilo v pozdějších letech, zejména při tvorbě portrétů, potlačit sentimentalismus a jeho díla se stále více přibližovala realismu. Vzorem mu při tom byl malíř José Augusto França, který též maloval obrazy na zakázku.

V roce 1882 dostal José Rodrigues zakázku Městské správy v Lisabonu na zhotovení dvou obrazů pro reprezentační prostory lisabonského magistrátu. Malíř tak vytvořil portréty stojících postav dvou významných mužů portugalské společnosti, kterými byli Manuel Fernandes Tomás (1771– 1822) a Alexandre Herculano (1810–1877). Oba obrazy jsou součástí výzdoby zasedací místnosti magistrátu.

Umělec zemřel 19. října 1887 v Lisabonu v ulici Rua dos Bacalhoeiros, kde žil celý svůj život.

Dílo

Oleje na plátně (různá témata)

José Rodrigues: *O Cego Rabequista* (1855)

O pobre da púcara meio corpo (Chudý z Púcary, poloportrét), patřil králi D. Fernandovi
O pobre rabequista též O cego rabequista (Chudý (slepý) houslista), 1855, Museu do Chiado
O malmequer (Marigolďan), patřil D. Marii Rufině de Lima Iglesias
Penhascos da Mancha (Útesy v Mancha), patřil markýzi de Sousa Holstein
Cena Oriental (Orientální scéna)
O antigo vendedor de agriões em Sintra (Starý prodavač zeleniny v Sintře), patřil králi D. Fernandovi
A cozinha (Kuchyně)
A camponesa (Venkovanka), patřil králi D. Luisovi
Margens do Tejo, próximo de Santarém (Okraje řeky Tejo, poblíž Santarému), patřil králi D. Luisovi
Nossa Senhora das Felicidades (Our Lady of Good luck), patřil D. Marii Rufině de Lima Iglesias
Flores e frutos (Květiny a ovoce), výška 1,72 m, patřil králi D. Luisovi
A cidade de Lisboa, (Město Lisabon), 4m x 5m, 1883, obraz do zasedací haly magistrátu

Oleje na plátně (portréty)

Sua Majestade el-rei D. Pedro V, reminiscence ke korunovaci v Beja
Conselheiro José da Silva Carvalho, kopie anonymního tvůrce pro Portalegre
Sua Eminência o Cardeal Patriarca de Lisboa, D. Manuel Bento Rodrigues, pro Bragu
Sua Majestade el-rei D. Pedro V, pro sál na Obchodním náměstí v Lisabonu
Sua Majestade el-rei D. Luís, pro kapli veřejné univerzity v Coimbře (výška 3m)
Sua Majestade el-rei D. Pedro V, reminiscence pro školu v Mafře, zakoupeno společností Sociedade Madrépora, Rio de Janeiro
Sua Majestade el-rei D. Luís, zakoupeno Ministerstvem námořnictví pro vládní budovu v Mosambiku, 2,6m x 1,7m
Sua Majestade el-rei D. Luis, pro budovu sněmovny
Sua Majestade el-rei D. Pedro V, reminiscence pro společnost Sociedade de Beneficência, Rio de Janeiro, 2,5m x 1,5m
Auto-retrato do artista, aos dezanove anos de idade (Autoportrét v devatenácti letech)
Auto-retrato do pintor, vestido com capa e gorro (Autoportrét v pláštěnce a čepici)

Ocenění

Zlatá medaile královny D. Marie II., trienále výstavy, 1849
Zlatá medaile na konferenci Academia das Belas-Artes za dílo Aparição do Anjo S. Gabriel ao profeta Daniel (Zjevení archanděla Gabriela proroku Danielovi), včetně udělení diplomu 1849
Stříbrná medaile s oceněním na výstavě Průmyslové asociace v Portu
Akademický titul Académico de Mérito na konferenci Academia das Belas-Artes, 1865

Závěr

Díla José Rodriguese a jeho současníků jsou studována v rámci předmětu Umění 19. století (romantismus) na Filozofické fakultě University v Portu (Faculdade de Letras da Universidade do Porto).^[4] Jeho obrazy jsou ve sbírkách Museu do Chiado v Lisabonu a Museu Quinta das Cruzes ve Funchalu na Madeiře.

Odkazy

Poznámky

↑ Mezi jeho spolužáky patřili malíři Francisco Augusto Metrass, Tomás da Anunciação, João Cristino da Silva a další.

Reference

↑ DUARTE, Joaquín. Exposição Internacional do Porto - 1865 [online]. Amigos de Portugal, 2012-03-25 [cit. 2013-05-24]. Dostupné online. (portugalsky)
↑ José Rodrigues na Visitas ao Parlamento
↑ FRANÇA, José Augusto. A arte em Portugal no século XIX: Primeiro Volume - Primeira Parte (1780-1835) e Segunda Parte (1835-1880). Lisabon: Livraria Bertrand, 1966. 482 s. (portugalsky)
↑ Filozofická fakulta University v Portu

Literatura

DE CASTILHO, Júlio. José Rodrigues, pintor portuguez : estudos artisticos e biographicos. Lisabon: Livraria Moderna Editora, 1909. 121 s. Dostupné online. (portugalsky)

DE LUCENA, Armando. Pintores Portugueses do Romantismo. Lisabon: Empresa Nacional de Publicade, 1943. 96 s. (portugalsky)

DE MACEDO, Diogo. Os românticos portugueses. Lisabon: Artis, 1961. 128 s. (portugalsky, francouzsky, anglicky)

ANACLETO, Regina. Historia da Arte em Portugal – Neoclassicismo e Romantismo. Lisabon: Alfa, 1986. 184 s. (portugalsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu José Rodrigues na Wikimedia Commons
José Rodrigues (1828–1887)
Museu Nacional de Arte Contemporânea, Museu do Chiado
Museu Quinta das Cruzes

Galerie

Autoportrét v devatenácti letech
Autoportrét v pláštěnce a čepici
Útesy v Mancha
Orientální scéna
D. Pedro V
D. Luis

[2] Mezi jeho spolužáky patřili malíři Francisco Augusto Metrass, Tomás da Anunciação, João Cristino da Silva a další.

[1] DUARTE, Joaquín. Exposição Internacional do Porto - 1865 [online]. Amigos de Portugal, 2012-03-25 [cit. 2013-05-24]. Dostupné online. (portugalsky)

[3] José Rodrigues na Visitas ao Parlamento

[4] FRANÇA, José Augusto. A arte em Portugal no século XIX: Primeiro Volume - Primeira Parte (1780-1835) e Segunda Parte (1835-1880). Lisabon: Livraria Bertrand, 1966. 482 s. (portugalsky)

[5] Filozofická fakulta University v Portu

[1]

[p 1]

[2]

[3]

[4]