Výbor pro osvobození národů Ruska
Výbor pro osvobození národů Ruska, česky též Komitét... (rusky Комите́т освобожде́ния наро́дов Росси́и), zkratka KONR, byl výbor složený z vojáků a civilistů ustavený 14. listopadu 1944 v Praze.
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Základním dokumentem, přijatým na ustavujícím zasedání v Rudolfově galerii na Pražském hradě, byl Manifest osvobozeneckého hnutí národů Ruska, známý též jako Pražský manifest.
Za předsednictví generála Andreje Andrejeviče Vlasova se členy předsednictva stali: lékař a šachista, prof. Fedir Parfenovič Bohatyrčuk za Ukrajinskou národní radu, generálmajor F. I. Truchin, generálmajor V. F. Malyškin, generálmajor profesor D.E. Zakutnyj, generál Želenkov, E. I. Balabin, profesoři N.N. Budzilovič a S. M. Rudněv. Na úvodní zasedání byl pozván také Heinrich Himmler, ale na Hitlerův pokyn se ho nezúčastnil.[1] Jako hlavní řečníci vystoupili K. H. Frank a generál Vlasov. Generál Vlasov hovořil o hlavním cíli svržení Stalinova režimu – návratu do poměrů po únorové revoluci roku 1917, před tím, než se bolševici chopili moci.[2]
Hlavní cíle
[editovat | editovat zdroj]V tzv. Pražském manifestu byly formulovány hlavní cíle výboru (zkráceno):[2]
1. Rovonoprávnost všech národů při uznání jejich práva na národní vývoj, sebeurčení a suverenitu
2. Zřízení státního řádu, spočívajícího na základě národní práce
3. Zachování míru a vytvoření přátelských vztahů se všemi spojeneckými zěměmi
4. Upevnění rodinného života a manželství
5. Odstranění nucené práce
6. Rozpuštění kolchozů
7. Obnovení soukromého majetku
8. Zajištění sociální spravedlnosti
9. Obecné právo na bezplatné vzdělání, zotavení a zaopatření pro stáří
Formulaci Manifestu předcházela obtížná jednání s německými vládními představiteli, protože Výbor odmítal tento dokument formulovat jako kolaborantský a trval na tom, že hlavním cílem je svobodné a demokratické Rusko.[3]
Z podnětu výboru oficiálně vznikla Ruská osvobozenecká armáda.
Zánik
[editovat | editovat zdroj]Výbor de facto zanikl po pádu nacistického Německa a poté, co byly zatčeny a později souzeny a popraveny jeho významné osobnosti. (Generála Vlasova zatkla Směrš 15. května 1945, někteří byli zajati Američany, ale vydáni do SSSR - např. generál Buňačenko, který se zúčastnil Pražského povstání na straně povstalců.)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Комитет освобождения народов России na ruské Wikipedii.
- ↑ Persona non grata sovietskich šachmat (2006)
- ↑ a b Národy Ruska do boje proti bolševismu. Lidové noviny. 1944-11-16, s. 1. Dostupné online. ISSN 1802-6265.
- ↑ KELIN, Alexej. Hledání pravdy. Lidové noviny. 1993-05-15, s. VII.. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0862-5921.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Výbor pro osvobození národů Ruska
- Vojenské jednotky KONR Archivováno 1. 7. 2014 na Wayback Machine.
- (rusky) Persona non grata sovietskich šachmat (2006)
