Ludvík Svoboda (filozof)

Prof. PhDr. Ludvík Svoboda, DrSc.
Prof. PhDr. Ludvík Svoboda, DrSc.
Narození	4. května 1903; Čejč ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. srpna 1977 (ve věku 74 let); Praha ; Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Alma mater	Masarykova univerzita; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povolání	pedagog, sociolog, filozof, estetik, historik, básník, filolog a publicista
Zaměstnavatel	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Ludvík Svoboda (4. května 1903 Čejč^[2] – 3. srpna 1977 Praha) byl český marxistický filozof, velvyslanec, vedoucí katedry filozofie UK a profesor filozofie a sociologie UK v Praze.

Život

Mládí

Narodil se v Čejči. Po vystudování kroměřížského gymnázia a složení maturity studoval v letech 1922–1926 na FF MU klasickou filologii, filozofii a sociologii. Studia zakončil získáním titulu doktor filozofie. V této době byl z filozofického hlediska ovlivněn marxismem a antickou filozofií.

Kariéra

V letech 1927 až 1941 učil na reálném gymnáziu v Hlučíně a na klasickém gymnáziu v Ostravě. Do filozofických revuí psal články o sovětské filozofii a překládal Leninovy filozofické spisy (přeložil především spis Materialismus a empiriokriticismus). Roku 1936 vydal knihu Filosofie v SSSR, která mu umožnila a zabezpečila pohodlnou poválečnou kariéru. Během okupace působil na pražských středních školách.

V roce 1946 podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před květnovými volbami do Ústavodárného Národního shromáždění.^[3] Tento předvolební manifest komunistů podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.^[4] Později podepsal prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu.^[5] V oblasti komunistické kultury, silně poznamenané vulgárním marxismem, působil na jejím levém kraji a vyjářil se takto: „Umění je způsob poznání skutečnosti, který se od vědy liší pouze jiným systémem znaků. Ideologická a gnozeologická funkce umění jsou pro umění rozhodující.“^[4]

Od roku 1946 působil jako profesor PedF UK a od roku 1948 do roku 1972 působil na FF UK. Podílel se na Encyklopedii antiky či díle Antika a česká kultura. Z českého filozofického prostředí se nejvíce zaobíral F. X. Šaldou.

Začátkem 50. let řídil Filozofický ústav ČSAV. V letech 1953 až 1957 byl československým velvyslancem ve Švýcarsku. V 60. letech vedl na FF UK katedru dialektického a historického materialismu.

Podle vzpomínek prof. Iva Tretery byl Svoboda marxistickým filozofem, který ale sám sebe nepovažoval za příslušníka vládnoucího režimu a v soukromí režim kritizoval, ač mu byl navenek loajální. Byl vybaven klasickým vzděláním, zábavný a charismatický společník, bonviván, přítel dobrého jídla a pití s kladným vztahem k erotice. V životě byl prý liberál vyznávající zásadu „žít a nechat žít“.^[6] Není proto divu, že mnozí autoři se domnívají, že jeho jméno bylo typickým nomen omen, neboť jeho působení v čele katedry filozofie na FF UK opravdu bránilo všem útokům zuřivých ideologů.

Odkazy

Reference

↑ hrob filozofa Ludvíka Svobody na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-06.
↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Hovorny
↑ Rudé právo, 15. 5. 1946 (ročník 26, č. 113), str. 1
↑ ^a ^b KUSÁK, Alexej. Kultura a politika v Československu, 1945–1956. 1. vyd. Praha: Torst, 1998. 663 s. ISBN 978-80-7215-055-7. S. 175, 162, 294.
↑ Kupředu, zpátky ni krok!. S. 151. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistické strany Československa, 1948 [cit. 2024-10-24]. Roč. 17, čís. 8, s. 151. Dostupné online.
↑ Ivo Tretera: Vzpomínky na Bohumila Hrabala a na život vůbec. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2011. S. 205–212.

Literatura

TRETERA, Ivo. Vzpomínky na Bohumila Hrabala a na život vůbec. Praha: Paseka, 2011. ISBN 978-80-7432-107-8. S. 205–212.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludvík Svoboda
Ludvík Svoboda v Slovníku českých filosofů MU
Ivo Tretera o Ludvíku Svobodovi v rozhovoru pro Dějiny a současnost

[1] rob filozofa Ludvíka Svobody na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-06.

[matrika-2] Matriční záznam o narození a křtu farnost Hovorny

[3] Rudé právo, 15. 5. 1946 (ročník 26, č. 113), str. 1

[:0-4] KUSÁK, Alexej. Kultura a politika v Československu, 1945–1956. 1. vyd. Praha: Torst, 1998. 663 s. ISBN 978-80-7215-055-7. S. 175, 162, 294.

[5] Kupředu, zpátky ni krok!. S. 151. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistické strany Československa, 1948 [cit. 2024-10-24]. Roč. 17, čís. 8, s. 151. Dostupné online.

[6] Ivo Tretera: Vzpomínky na Bohumila Hrabala a na život vůbec. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2011. S. 205–212.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]