Parlamentní volby v Rusku 2007
Ruské parlamentní volby do Státní dumy proběhly 2. prosince 2007. O zisk mandátů (celkem 450) se pokusilo 11 stran, hnutí či koalic[1]. Na průběh voleb ve více než 96 000 volebních místnostech dohlíželo pouze 330 pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.[2] Evropští pozorovatelé i Spojené státy americké označili volby za neférové a jasně porušující mezinárodní závazky a normy. Z tohoto důvodu také řada západních politiků neblahopřála Vladimiru Putinovi k vítězství (např. Angela Merkelová) a ti, kteří tak učinili, se stali terčem kritiky (např. Nicolas Sarkozy).
Před volbami
[editovat | editovat zdroj]
Volbám, ve kterých se předpokládal úspěch tzv. pro-kremelských stran[3][4], předcházela poměrně vyostřená předvolební kampaň[5][6]. Opozice si stěžovala na nestrannost sdělovacích prostředků a minimální možnosti pro vyjádření protestu. Do voleb vedl Jednotného Ruska prezident Vladimir Putin[7], kampaň strany se točila převážně jen okolo jeho osoby a zviditelňování jeho úspěchů během prezidentského období. Kampaň komunistů se orientovala především na sociální otázky, strana požadovala růst platů a důchodů. Liberálně demokratická strana se profilovala jako nacionalistická a protizápadní. Zájem také vzbudila kandidatura Andreje Lugovoje (podezřelý z vraždy A. Litviněnka) jako volební dvojky této strany[8]. Spravedlivé Rusko se přes vysoká očekávání pohybovalo na hranici volitelnosti (pod 7%). Ruské opoziční strany zůstávaly rozděleny, nejvýrazněji se profilovalo hnutí Jiné Rusko. Většina voličů očekávalo od strany, kterou volilo „obranyschopnost země, sociální jistoty zaměstnaných, zvýšená role státu v oblasti ekonomiky, zavedení pořádku, a to i za cenu omezení některých občanských svobod, a hájení zájmů jednotlivých regionů"[9]. Ilja Jašin z hnutí Jabloko označil v rozhovoru pro ČT volby jako "nedobrou imitaci voleb", novinářka Natalie Sudlianková jako "referendum o Putinovi"[10]. Krátce po ukončení voleb byly zveřejněny první odhady výsledků, ve kterých obdrželo Jednotné Rusko zhruba 63%, do parlamentu se dostali ještě komunisté (12%), nacionalisté (10%) a Spravedlivé Rusko (těsně nad 7%). Komunisté i Svaz pravicových sil oznámili záměr napadnout regulérnost voleb [11].
Pořadí kandidujících stran
[editovat | editovat zdroj]Předvolební průzkumy
[editovat | editovat zdroj]Podle předvolebních průzkumů mohly dvě prokremelské strany Jednotné Rusko a Spravedlivé Rusko obdržet až dvě třetiny hlasů. Podle některých průzkumů krátce před volbami podpora Jednotného Ruska poklesla, i když si stále udržovalo podporu zhruba 50%[12], podle jiných mohlo dosáhnou až 67% hlasů. Podle sociologického centra Levada se volební účast měla pohybovat okolo 63%, přičemž až 85% Rusů nesledovalo předvolební kampaň [13].
Volební výsledky
[editovat | editovat zdroj]
V minulých volbách se polovina Dumy, tedy 225 poslanců, volila jednokolově většinovým systémem. Druhá polovina se volila poměrným systémem s 5% klauzulí. V těchto volbách se však všech 450 křesel volilo poměrným systémem (s klauzulí 7%), což znemožnilo malým stranám a nezávislým ve volbách uspět. Zrušena byla rovněž podmínka platnosti voleb, kdy se muselo zúčastnit 25% voličů. Dále nebylo možno hlasovat „proti všem“ jako v minulých volbách, na což opozice (Jiné Rusko) reagovala odevzdáváním přeškrtnutých volebních lístků (oficiálně brané jako neplatné) [14].
Jednotné Rusko podle očekávání drtivě zvítězilo a obsadilo 315 z 450 mandátů, tedy 70% mandátů v Dumě. Do parlamentu se dostaly ještě další tři strany: komunisté procentuálně oproti roku 2003 mírně oslabili, celkově ale obdrželi 57 mandátů, tedy zhruba 12,7% mandátů; nacionalističtí liberální demokraté nepřesáhli 10% voličských hlasů, v parlamentu jim náleží 40 křesel, tedy necelých 9% mandátů; nejslabší parlamentní stranou je Spravedlivé Rusko, které jen těsně překročilo volební „závoru“ (přestože průzkumy pár dní před volbami mu přisuzovaly 4%) a se ziskem 7,8% obsadilo 38 poslaneckých míst (8,5% mandátů). Post nejsilnější mimoparlamentní stranou obsadili levicoví agrárníci se ziskem 2,3%. Liberální opozice opět postupovala rozděleně, zisk stran (sociálně demokratické Jabloko, pravicový Svaz a Občanská síla) se pohyboval pouze okolo 1%. Neuspěli ani od komunistů odštěpené strany.
Evropští pozorovatelé označili volby za "neférové" a kritizovali "zneužití moci" a "jasné porušení mezinárodních příslibů a norem" Vladimirem Putinem a stranou Jednotné Rusko.[15]
| . | Počet hlasů | % | +/- | Mandáty | +/- | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Jednotné Rusko, Единая Россия | |||||
| 2. | Komunistická strana Ruské federace, Коммунистическая партия Российской Федерации | |||||
| 3. | Liberálně-demokratická strana Ruska, Либерально-Демократическая Партия России | |||||
| 4. | Spravedlivé Rusko, Справедливая Россия | |||||
| 5. | Agrární strana Ruska, Аграрная Партия России | |||||
| 6. | Ruská demokratická strana "Jabloko", Российская демократическая партия "Яблоко" | |||||
| 7. | Občanská síla, Гражданская сила | |||||
| 8. | Svaz pravicových sil, Союз Правых Сил | |||||
| 9. | Ruští patrioti, Патриоты России | |||||
| 10. | Ruská strana sociální spravedlnosti, Российская партия справедливости | |||||
| 11. | Demokratická strana Ruska, Демократическая Партия России | |||||
| Neplatné hlasovací lístky | — | |||||
| 100,00 |
Zdroj: Ústřední volební komise Ruské federace / [1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ https://archive.today/20120529145352/www.interfax.ru/e/B/politics/28.html?id_issue=11895096
- ↑ http://www.novinky.cz/clanek/128038-v-rusku-voli-desitky-milionu-lidi-hlas-odevzdal-i-putin.html
- ↑ http://zahranicni.ihned.cz/c3-21939850-003000_d-na-ruske-volby-se-pripravuji-politici-i-verejnost
- ↑ http://tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/jeden-narod-jedno-rusko-jeden-putin_31847.html
- ↑ http://www.ruskodnes.cz/index.php?page=clanek&id=649
- ↑ http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=514880
- ↑ Archivovaná kopie. www.tiscali.cz [online]. [cit. 2007-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-31.
- ↑ Archivovaná kopie. www.russiatoday.ru [online]. [cit. 2007-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-23.
- ↑ Archivovaná kopie. www.levada.ru [online]. [cit. 2007-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-30.
- ↑ ŽELEZNÝ, Jakub. Předvolební Rusko [online]. ČT2, 30.11.2007 21:00. (Události, komentáře). 26 min, vystoupení Natalie Sudliankové od 20:10. Dostupné online.
- ↑ http://www.novinky.cz/clanek/128062-ruske-volby-vyhral-putinuv-blok-dostal-pres-62-procent-hlasu.html[nedostupný zdroj]
- ↑ http://zahranicni.ihned.cz/c1-22379550-oblibenost-strany-jednotne-rusko-pred-volbami-klesa
- ↑ http://www.ruskodnes.cz/index.php?page=clanek&id=674
- ↑ http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=510501
- ↑ http://www.blisty.cz/art/37629.html
Předvolební průzkumy
[editovat | editovat zdroj]- Předvolební průzkumy - VCIOM Archivováno 16. 12. 2007 na Wayback Machine.
- předvolební průzkumy na webu KSRF
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Parlamentní volby v Rusku 2007 na Wikimedia Commons - Centrální volební komise
- Video záznamy - předvolební debaty, spoty aj.
