Přeskočit na obsah

Skoky na lyžích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Skokan na lyžích)
Můstek Hochfirstschanze v Titisee-Neustadt

Skoky na lyžích jsou převážně zimní sport, v němž se závodník snaží o co nejlépe obodovaný skok z můstku. Skoky na lyžích jsou také integrální součástí severské kombinace.

Hodnocení skoků

[editovat | editovat zdroj]

Hodnocení se vytváří na základě součtu dvou údajů: bodů za délku skoku a bodů za styl od rozhodčích.

  • body za délku skoku: každý závodník obdrží automaticky 60 bodů (výjimkou jsou mamutí můstky, u nichž se uděluje 120 bodů). V závislosti na dosažení tzv. konstrukčního bodu můstku (např. 120 metrů u můstků K120) získává (nebo ztrácí) další body. Za každý metr navíc/méně získá/ztrácí určité množství bodů závislé na typu můstku:
    • K20 – K24: 4,8 bodu za metr
    • K25 – K29: 4,4 bodu za metr
    • K30 – K34: 4 body za metr
    • K35 – K39: 3,6 bodu za metr
    • K40 – K49: 3,2 bodu za metr
    • K50 – K59: 2,8 bodu za metr
    • K60 – K69: 2,4 bodu za metr
    • K70 – K79: 2,2 bodu za metr
    • K80 – K99: 2 body za metr
    • K100 – K169: 1,8 bodu za metr
    • K170 a více: 1,2 bodu za metr. Pád stojí skokana sedm bodů.

Od sezóny 2010/2011 se k bodům získaným za vzdálenost a styl přičítají (popř. odečítají) body za sílu větru, neboť skokan se silnějším větrem proti je zvýhodněn (vítr nese, doplachtí dál) oproti skokanovi s větrem v zádech. Současně byl zaveden tzv. gate-faktor, bodová korekce podle výšky nájezdového okna, který umožňuje jury snížit (zvýšit) nájezd aniž by se muselo kolo opakovat. Cílem těchto opatření je jednak dosažení spravedlivějšího hodnocení, jednak plynulejší průběh závodů.

Slavný skokanský můstek v Holmenkollenu

Příklad: skokan skočí 123 m na můstku K120. Rozhodčí udělí známky: 18; 18,5; 18,5; 19; 18. Skokan získá 60 bodů za dosažení K120, další 3*1,8 bodu získá za jeho překročení. Za délku skoku tedy obdržel 65,4 bodu. U rozhodčích se nejvyšší (19) a nejnižší (1x18) známka škrtá a za styl tedy získává 55 bodů. Celkově získal 120,4 bodu.

Průběh závodů

[editovat | editovat zdroj]

Z kvalifikace postupuje padesát závodníků. Postup do závodu má automaticky zajištěna první desítka v průběžném pořadí světového poháru. V prvním kole nastupují skokani od posledního postoupivšího z kvalifikace po nejvýše umístěné. Do druhého kola postoupí třicítka nejlepších skokanů. Každý postoupivší získává body do světového poháru (30. místo = 1 bod, 1. místo = 100 bodů).

Jiným způsobem probíhá Turné čtyř můstků: v prvním kole probíhá vyřazovacím způsobem. Vítěz kvalifikace nastupuje proti poslednímu postoupivšímu, druhý proti devětačtyřicátému atd. Vítěz duelu postupuje do druhého kola. Do něj se také dostane pět nejlépe bodovaných skokanů, kteří svůj duel prohráli (tzv. lucky losers). Druhé kolo již probíhá tradičně.

Typy mezinárodních závodů

[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření skoků

[editovat | editovat zdroj]

Popularita skoků na lyžích je omezena na několik převážně evropských zemí. Mezi tradiční skokanské země je považováno především Finsko, Norsko, Německo, Rakousko, Slovinsko a Polsko. Skoky jsou dále relativně populární a úspěšné ve Švýcarsku, Česku, Francii, Itálii a Rusku. Mezinárodních závodů se též účastní skokani z Estonska, Rumunska, Bulharska, Běloruska, Ukrajiny a Turecka.

V Asii se skokům daří v Japonsku, méně pak v Jižní Koreji, Číně a Kazachstánu.

Na západ od nultého poledníku se skáče v USA a v Kanadě.

Na jižní polokouli je jediný skokanský můstek v argentinském San Carlos de Bariloche.

Skoky na lyžích v roce 1905
...a v roce 1936

Skoky na lyžích vznikly v norském Morgedalu. Již v roce 1809 byl stanoven první světový rekord a dosáhl jej Olaf Rye.

První soutěž se konala v Trysilu v roce 1862. První známé klání vzniklo v Husebybakkenu v roce 1879. V roce 1892 se přesunulo do Holmenkollenu, který je „mekkou“ této disciplíny. Zde měl také premiéru příbuzný sport: severská kombinace, která se skládá ze skoků a běhu na lyžích. Od roku 1924 jsou skoky součástí zimních olympijských her. Od roku 1953 se v Rakousku a Německu koná slavné Turné čtyř můstků (dříve Intersport turné).

Československé a po roce 1993 české skoky na lyžích zažily tři slavná období.

19231933 – Skoky na lyžích jsou již velmi populární. Např. na harrachovské závody v roce 1923 přišlo dvacet tisíc návštěvníků. Mezi největší české úspěchy této éry patří první místo a bronz z mistrovství světa v roce 1925 (Willen Dick, Franz Wende), stříbro z MS 1927 a 1933 (Dick, resp. Rudolf Burkert) a bronz z olympijských her 1928 (Burkert).

19681975 – Éra trenéra Zdeňka Remsy a skokana Jiřího Rašky, českého lyžaře století. Raška získal zlato a stříbro na OH (1968), stříbro z MS (1970), bronz z MS v letech (1972) a je prvním českým vítězem Turné čtyř můstků (1972). Karel Kodejška lety na lyžích vyhrál (1975) a dva roky před tím skončil v téže disciplíně bronzový. Rudolf Höhnl vybojoval na MS v roce 1974 bronz.

19831994 – éra skokanů Pavla Ploce, Jiřího Parmy, Františka Ježe, Jaroslava Sakaly a dalších. Čeští skokani vyhráli MS (Parma, 1987), MS v letech na lyžích (Sakala, 1994) a v součtu 22 závodů Světového poháru. Z olympijských her si odvezli stříbro (Ploc, 1988) a dva bronzy (Ploc, 1984; Jiří Malec, 1988). Na MS krom Parmy uspěl dvakrát Sakala (stříbrný a bronzový v roce 1993). Mezi letci se dařilo Plocovi (2. místo v roce 1983, o dva roky později bronzový). Úspěšný byl i český reprezentační tým, který skončil 2. na MS v roce 1993 a třikrát třetí za Československo (MS 1984, 1989, OH 1992)

Další úspěchy přišly až v následujícím století díky Jakubu Jandovi, který vyhrál Světový pohár (2006), šest závodů SP, Turné čtyř můstků (2006), letní Grand Prix (2005) a skončil stříbrný a bronzový na MS 2005.

Po vítězné sezóně ve SP šly výkony Jakuba Jandy dolů, ale objevily se další talenty, a to zejména Jan Matura, Roman Koudelka, Antonín Hájek a Lukáš Hlava. Žádný z nich ale nedosáhl úspěchů Jakuba Jandy. Roman Koudelka ale prožíval velký průlom v sezóně 2011/2012, ve které už dokázal skončit pátý v celkovém pořadí Turné čtyř můstků, skončil druhý v závodě ve Willingenu a pravidelně se umisťuje v nejlepší desítce v závodech SP. V sezóně 2014/2015 dokonce vyhrál závody v Klingenthalu, Lillehammeru, Engelbergu a Sapporu.

V posledních letech se do českého týmu dostávají mladí skokani a vyplňují tak mezeru po Jandovi, Maturovi a Hájkovi. Mezi mladé naděje českého skoku patří Vojtěch Štursa, Čestmír Kožíšek, Viktor Polášek, Tomáš Vančura, Roman Koudelka, Filip Sakala nebo František Holík.

Vybrané světové rekordy

[editovat | editovat zdroj]

Čechoslováci mezi světovými rekordmany

[editovat | editovat zdroj]
Kategorie Skokan Rekord Datum/rok
Skoky na lyžích na ZOH
Nejvíce výher Švýcarsko Simon Ammann, 4 2002–2010
Nejvíce medailí Finsko Matti Nykänen 5 1984–1988
Nejvíce týmových vítězství Finsko Finsko 2 1988–1992
Německo Německo 2 1994–2002
Rakousko Rakousko 2 2006–2010
Nejvíce týmových medailí Rakousko Rakousko 5 1992–2010
Nejmladší vítěz (Albertville) Finsko Toni Nieminen 16 let 261 dnů 1992
Nejstarší vítěz (Lillehammer) Německo Jens Weissflog 29 let 214 dnů 1994
Nejstarší medailista (Soči) Japonsko Noriaki Kasai 41 let 254 dní 2014
Nejvíce ZOH Japonsko Noriaki Kasai 8 1992–2018
Mistrovství světa (1925–2018)
Nejvíce výher v individuálních závodech Polsko Adam Małysz 4 2001–2007
Nejvíce medailí z individuálních závodů Polsko Adam Małysz 6 2001–2011
Nejvíce medailí Rakousko Gregor Schlierenzauer 11 2007--2015
Rakousko Thomas Morgenstern 11 2005--2013
Nejvíce týmových výher Rakousko Rakousko 9 1984–2015
Nejvíce týmových medailí Rakousko Rakousko 16 1984–2015
Nejmladší vítěz (Thunder Bay) Norsko Tommy Ingebrigtsen 17 let 222 dnů 1995
Nejstarší vítěz (Val di Fiemme) Norsko Anders Bardal 30 let 183 dnů 2013
Nejvíce mistrovství světa Japonsko Noriaki Kasai 13 1989–2015
Mistrovství světa v letech na lyžích (1972–2016)
Nejvíce individuálních vítězství Švýcarsko Walter Steiner 2 1972–1977
Německo Sven Hannawald 2 2000–2002
Norsko Roar Ljøkelsøy 2 2004–2006
Nejvíce individuálních medailí Finsko Matti Nykänen 5 1983–1990
Nejvíce medailí Finsko Janne Ahonen 7 1996–2008
Nejvíce týmových výher Rakousko Raousko 3 2008--2012
Norsko Norsko 3 2004--2006,2016
Nejvíce týmových medailí Norsko Norsko 5 2004–2010,2016
Rakousko Rakousko 5 2004--2016
Nejmladší vítěz (Oberstdorf) Rakousko Gregor Schlierenzauer 18 let 47 dnů 2008
Nejstarší vítěz (Vikersund) Slovinsko Robert Kranjec 29 let 228 dnů 2006
Nejvíce účastí JaponskoNoriaki Kasai 10 1992--2016
Turné čtyř můstků (1952–2016)
Nejvíce celkových výher Finsko Janne Ahonen 5 1999–2008
Nejvíce vítězných závodů Německo Jens Weissflog 10 1983–1996
Nejmladší vítěz závodu (Oberstdorf) Finsko Toni Nieminen 16 let 212 dnů prosinec 1991
Nejstarší vítěz závodu (Bischofshofen) Německo Jens Weissflog 31 let 169 dnů leden 1996
Nejmladší vítěz celkově Finsko Toni Nieminen 16 let 220 dnů 1991–92
Nejstarší vítěz celkově Německo Jens Weissflog 31 let 169 dnů 1995–96
Nejvíce účastí JaponskoNoriaki Kasai 27 1988--2016
Světový pohár ve skocích na lyžích (1979–2018)
Nejvíce celkových vítězství Finsko Matti Nykänen 4 1983–1988
Polsko Adam Małysz 4 2001–2007
Nejvíce vítězství Rakousko Gregor Schlierenzauer 53 2007–dosud
Nejvíce umístění na stupních vítězů Stefan kraft 109
Nejvíce umístění v TOP10 Finsko Janne Ahonen 247 1993–2011
Nejvíce týmových výher Rakousko Rakousko 27 1990–2015
Nejvíce týmových medailí Rakousko Rakousko 64 1990–2016
Nejvíce účastí v individuálních závodech Japonsko Noriaki Kasai 543 1989–dosud
Nejvíce účastí v týmových závodech Japonsko Noriaki Kasai 69 1990–dosud
Nejvíce účastí v závodech Japonsko Noriaki Kasai 612 1989–dosud
Nejvíce sezón Japonsko Noriaki Kasai 29 1989–dosud
Nejvíce výher v individuálních leteckých závodech Rakousko Gregor Schlierenzauer 14 2006–dosud
Nejmladší vítěz závodu (Lahti) Kanada Steve Collins 15 let 362 dnů 1980
Nejstarší vítěz závodu (Ruka) Japonsko Noriaki Kasai 42 let 176 dnů 2014
Nejmladší vítěz celkově Finsko Toni Nieminen 16 let 303 dnů 1991–92
Nejstarší vítěz celkově Norsko Anders Bardal 29 let 207 dnů 2011–12
Nejvíce výher v jedné sezóně Slovinsko Peter Prevc 15 2015-16
Nejvíce bodů v jedné sezóně Slovinsko Peter Prevc 2303 2015-16
Další rekordy
První let za 100 m (Planica) Rakousko Sepp Bradl 101 m 1936
První let za 200 m (Planica) Rakousko Andreas Goldberger (s pádem, nezapočítán) 202 m 1994
Finsko Toni Nieminen (oficiální) 203 m 1994
První let za 250 m (Vikersund) Slovinsko Peter Prevc 250 m 2015
Nejvíce letů za 200 m Slovinsko Robert Kranjec 198 1997–dosud
Světový rekord (Vikersund) Rakousko Stefan Kraft 253,5 m 2017
Neoficiální světový rekord (Vikersund, s pádem, neuznán) Rusko Dimitrij Vasiljev 254 m 2015
První závod světového poháru Itálie Cortina d'Ampezzo prosinec 1979
První týmový závod světového poháru Finsko Lahti březen 1990
  1. Při stejném závodě skočil Janne Ahonen 240 m, ale při doskoku upadl a rekord mu tedy nemohl být uznán.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]