dít

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech dieti,[1] from Proto-Slavic *děti.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈɟiːt]
  • Hyphenation: dít

Verb

[edit]

dít impf

  1. (reflexive with se) to happen
  2. (archaic) to say

Verb

[edit]

dít impf or pf

  1. (reflexive with se, literary) to disappear
    Kam se ty peníze jenom dějí?Where does the money just disappear?

Conjugation

[edit]
Sense 1
Sense 2

Derived terms

[edit]

References

[edit]

Further reading

[edit]
  • díti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • díti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • díti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • díti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • dít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
  • František Št. Kott (1878) “díti”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: Josef Kolář, page 240

Wiyot

[edit]

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): /ɾít/
  • Hyphenation: dít

Etymology 1

[edit]
Dít (1).

Noun

[edit]

dít (locative ditòkw)

  1. saltwater clam
Declension
[edit]
Possessive declension of dít (alienable)
Unpossessed First-person Second-person Third-person Indefinite person
dít duhnít khuhnít huhnitáhl huhnitìk

Etymology 2

[edit]

Noun

[edit]

dít

  1. first-person of bít

References

[edit]
  • Karl V. Teeter (1964) The Wiyot Language, University of California press, pages 79, 81