rezonovat

Czech

Alternative forms

• resonovat

Etymology

From Latin resonō +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrɛzonovat]

Verb

rezonovat impf

1. to resonate, to resound

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rezonovat, rezonovati	Active adjective	rezonující
Verbal noun	rezonování	Passive adjective	rezonovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rezonuji, rezonuju (coll.)	rezonujeme	—	rezonujme
2nd person	rezonuješ	rezonujete	rezonuj	rezonujte
3rd person	rezonuje	rezonují, rezonujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rezonovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rezonoval	rezonovali	rezonován	rezonováni
masculine inanimate		rezonovaly		rezonovány
feminine	rezonovala		rezonována
neuter	rezonovalo	rezonovala	rezonováno	rezonována

Transgressives	present	past
masculine singular	rezonuje	—
feminine + neuter singular	rezonujíc	—
plural	rezonujíce	—

Related terms

• rezonance

 

Further reading

• “rezonovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rezonovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rezonovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)