zahálčivý

Tchèque

Étymologie

Dérivé de zahálka (« oisiveté »), avec le suffixe -ivý.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	zahálčivý		zahálčivá	zahálčivé
	vocatif	zahálčivý		zahálčivá	zahálčivé
	accusatif	zahálčivého	zahálčivý	zahálčivou	zahálčivé
	génitif	zahálčivého		zahálčivé	zahálčivého
	locatif	zahálčivém		zahálčivé	zahálčivém
	datif	zahálčivému		zahálčivé	zahálčivému
	instrumental	zahálčivým		zahálčivou	zahálčivým
pluriel	nominatif	zahálčiví	zahálčivé		zahálčivá
	vocatif	zahálčiví	zahálčivé		zahálčivá
	accusatif	zahálčivé			zahálčivá
	génitif	zahálčivých
	locatif	zahálčivých
	datif	zahálčivým
	instrumental	zahálčivými

zahálčivý \ˈzaɦaːlt͡ʃɪviː\ (comparatif : zahálčivější, superlatif : nejzahálčivější)

1. Oisif.
   • vést zahálčivý život, mener une vie oisive.
   • Petr se hroužil do zahálčivého, příjemného, rozteskněného snění.

     Pierre plongea dans une rêverie oisive, agréable et triste.

Synonymes

• nečinný (« inactif »)

Dérivés

• zahálčivě
• zahálčivost

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage